Ztroskotali v ledovém moři, odplutí na kře bylo jen začátkem. Poznejte mrazivý příběh Shackletonovy expedice

Shackletonova expedice

Ambiciózní polární expedice znamenaly z podstaty věci velké riziko. O tom se přesvědčilo nemálo odvážlivců, mezi nimi i posádka lodi Endurance v desátých letech 20. století.

Vrak lodi, jejíž posádka se roku 1914 pokusila překonat Antarktidu, byl nalezen expedicí s názvem Endurance22 v roce 2022. Nachází se v hloubce tří tisíc metrů na dně Weddellova moře. „Bez nadsázky je to zdaleka nejzachovalejší dřevěný vrak, jaký jsem kdy viděl,“ komentoval stav lodi podmořský archeolog Mensun Bound. Koneckonců, loď byla navržena tak, aby vydržela opravdu hodně.

Čtěte také: Žraloci rybářům sežrali úlovek, pak zaútočili na loď. To jsem ještě neviděl, žasl člen posádky

Stavba vytrvalého plavidla

V norské loděnici v Sandefjordu ji vyrobili ze dřeva dubu, jedle a tvrdého jihoamerického stromu Chlorocardium rodiei a její boky měly tloušťku 28 cm. Její výkonnost zajišťovaly tři stěžně a pomocný parní stroj o výkonu 350 koní, díky němuž dosahovala rychlosti 10,2 uzlu. Norský stavitel Lars Christensen a belgický polárník Adrien de Gerlache si výsledek představovali jako výletní loď pro polární plavby a dali jí příznačné jméno Polaris. Ambiciózní loď spustili na vodu 17. prosince 1912, bohužel došlo k tomu, že Gerlachemu už na její dokončení nezbývaly prostředky. A tak ji roku 1914 koupil polární badatel Ernest Shackleton, který měl v plánu její pověstnou pevnost využít pro svou expedici.

Nakonec cesta lodí, jež měla podle předpokladů prorážet zrádný led na moři, zcela odpovídala krédu jeho rodiny – „Fortitudine Vincimus,“ neboli „Vytrvalostí vítězíme.“ Také podle toho Polaris přejmenoval. Loď, jež měla jeho a dalších 26 námořníků a odborníků provést Antarktidou, nově nesla jméno Endurance – Vytrvalost. Za svým snem vyplula Shackletonova posádka 8. srpna 1914 z Plymouthu. Přístav Grytviken v Jižní Georgii, odkud zamířila k Antarktidě, opustila 5. prosince 1914. Po dvou dnech vpluli do ledových polí na Weddellově moři. Jak ale uvidíte v pořadu Největší záhady historie na Prima ZOOM, obtížné podmínky je zaskočily.

Lidé na kře

Endurance se dostala do neúprosného sevření ledu 18. ledna 1915. Loď se nemohla pohnout, naopak ji led začal drtit. Posádka se moudře uchýlila na nejbližší kru, zatímco led dál drtil jejich nepotopitelnou loď. Nakonec se Endurance 21. listopadu 1915 potopila a na 107 let zmizela lidstvu z očí. Posádku nyní čekaly dramatické chvíle, jejich jediným velkým plavidlem na ledovém moři byla kra, která neměla dlouho vydržet. Posádka na ní driftovala čtyři měsíce a živila se lovem ryb a tuleňů. Kra se rozpadla asi 100 km od Pauletova ostrova, trosečníci se ale stihli zachránit a v dubnu 1916 se usadili na Sloním ostrově. Ten byl nehostinný a pustý a Shackletonova expedice musela přijít s lepším řešením.

Mohlo by vás také zajímat: Čech, který opravil starou polární loď: Na moři poznáte hned, kdo je jen kecálek

Shackleton se odhodlal k zásadnímu činu. S dalšími pěti muži nasedl na záchranný člun a vydal se směrem k Jižní Georgii, tedy 1 400 km rozbouřeným mořem. Pro sedm metrů dlouhý a dva metry široký člun naložený šesti lidmi to nebyl ten nejjednodušší úkol, přesto se jim po šestnácti dnech podařilo dosáhnout pobřeží Jižní Georgie. Do vítězství ale měli stále daleko, dostali se totiž na neobydlenou část. Jedinou možností byl náročný horský přechod 46 km vzdušnou čarou k nejbližší velrybářské stanici.

Shackleton se na vyčerpávající pochod vydal v doprovodu dvou z mužů. Po třech dnech se jim podařilo dostat do cíle. Tři muži, kteří na ně čekali v zátoce, byli vyzvednuti druhý den. Chilský člun Yelcho zachránil zbytek posádky 30. srpna 1916. Protože byla veřejnost o osudech Shackletonovy expedice informována jen zběžně, vrátili se její účastníci domů bez většího pozdvižení. Příznačná vytrvalost, s jakou se Ernestu Shackletonovi a jeho posádce podařilo přežít chladnou pustinu, tak zůstala bez zasloužených ovací.

Zdroje: Encyclopedia Britannica/BBC