Opozice neprosadila mimořádnou schůzi k rozpočtovému určení daní

Praha – Opozičnímu hnutí ANO se dnes nepodařilo prosadit mimořádné jednání Sněmovny k šestici krajských novel zákona o rozpočtovém určení daní. Koaliční většina neumožnila schválení programu schůze, která se tak nekonala. Zákon o rozpočtovém určen daní upravuje způsob, jakým stát rozděluje vybrané daně mezi státní rozpočet a rozpočty krajů, měst a obcí. Kraje usilují o vyšší podíl na sdílených daních. Proti konání schůze se vyslovil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a zdůvodnil to tím, že o novém nastavení pravidel nyní jedná s Asociací krajů.

Zbyněk Stanjura

Za konání schůze se přimlouvala zástupkyně svolavatelů Jana Mračková Vildumetzová (ANO), která uvedla, že debata o návrzích by se měla vést. Označila za pozitivní, že se kraje shodly na totožném návrhu na zvýšení podílu ze sdílených daní i změně dalších kritérií. Předseda SPD Tomio Okamura řekl, že jeho hnutí návrhy podporuje, protože současné nastavení systému přerozdělování peněz pro kraje už neodpovídá dnešním potřebám financování veřejných služeb. “Úprava je tedy nezbytná,” podotkl.

Kraje usilují o to, aby se podíl regionů na sdílených daních zvýšil z 9,78 procenta na 10,8135 procenta. Zároveň by se měla stanovit kritéria, podle nichž by se každý rok určoval podíl peněz pro jednotlivé kraje, podobně jako při rozdělování části daňového výnosu obcím. Návrh změny rozpočtového určení daní postupně předložily Zlínský, Středočeský, Liberecký, Pardubický, Jihomoravský a Karlovarský kraj. O změnu tedy usiluje šest ze 14 regionů, které zastupují hejtmani z koaličních i opozičních stran.

Ministr Stanjura slíbil na dnešním jednání se zástupci koaličních poslaneckých klubů postupné navýšení sumy na rozpočtové určení daní pro kraje do roku 2027. Místo jednorázového navýšení o šest miliard korun přišel s návrhem na růst o dvě miliardy během tří let, nebo o tři miliardy během dvou let. Návrh by mohl odblokovat neshody na změně pravidel přerozdělování daní mezi regiony.

Před poslanci vyjádřil své přesvědčení, že dohodu jsou obě strany schopné najít v řádu měsíců. Nová kritéria rozdělování peněz jsou podle Stanjury poctivější a spravedlivější než ta dosavadní. Pokud by se však hledala absolutně spravedlivá pravidla, znamenalo by to podle něj prodlužování současného stavu. “Pokud se nám to nepovede dotáhnout v našem volebním období, tak hrozí, že ta jednání se vrátí úplně na začátek,” podotkl.