Umělá inteligence ničí překlady videoher od nadšenců. Je rychlá, má však jednu zásadní chybu

Fanoušci v Brně vytvořili bouřlivou kulisu. Jako na fotbale, okomentoval to rapper Marpo.

S rozvojem nástrojů generativní umělé inteligence sílí spekulace, kdo všechno přijde o práci. Nejčernější scénáře označují filmaře, grafiky, novináře nebo spisovatele jako ty, kdo jsou první na ráně. Platí to i pro překladatele. Moderní nástroje zvládají svou práci mnohem rychleji než lidé. Jenže strojům chybí cit a neumí pracovat s kontextem nebo hantýrkou. Přesto si tato technologie hledá cestu i v překladech videoher. V rozhovoru s překladatelem Vojtěchem Schubertem, který se podílel na vývoji her v českém studiu Bohemia Interactive a nyní pomáhá s lokalizací videoher i softwaru, hledáme odpovědi na otázky, jak umělá inteligence ovlivňuje překlady, kdo se nemusí bát o práci a jaké nové příležitosti přináší nástroje generativní AI.

Na začátku letošního roku ukončil svou dlouholetou činnost komunitní projekt Překladyher.eu. Díky němu v minulosti vznikla řada neoficiálních českých překladů do her, jež nikdy v češtině nevyšly. Studia se většinou řídí velikostí trhu a cílové skupiny. Česká republika jako malý stát je v tomto směru opomíjena. Překlad do češtiny se totiž nemusí vždy vyplatit a ne vždy přinese tolik nových zákazníků.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Putin navrhuje výrobu vlastní herní konzole. Vznikne ruská náhrada PlayStationu?

V domácí herní komunitě se o tuto práci musí dodatečně postarat parta nadšenců. Ve svém volném čase a bez nároku na honorář prochází dlouhé dialogy a hlášky, aby oblíbenou nebo očekávanou videohru přinesli v češtině. Na těch největších titulech se pracuje i několik měsíců či let.

S rozmachem umělé inteligence se na pole neoficiálních lokalizací derou i ty, které neobstaral člověk, ale stroj. Ten je efektivnější a překlad mu trvá násobně kratší dobu. Taková čeština může být k dispozici jen několik dní po vydání hry.

„Ale není to kvalitní a na profesionální produkt je to naprosto nedostatečné,” říká Vojtěch Schubert, jehož firma Context Heroes pomáhá vývojářům s lokalizací videoher i softwaru.

Strojový překlad ale není žádnou revoluční novinkou. Jen se v současnosti doplňuje o prvky AI. Takzvaný machine translation funguje na podobných principech jako v posledním roce oblíbené nástroje generativní umělé inteligence.

Obě technologie jsou založené na neuronových sítích. Zvládají zpracovat obrovské množství dat a učit se z něj. Nejrozšířenější službou v oblasti strojových překladů je DeepL.

Vedle toho generativní AI v první řadě neřeší překlady, ale vytváří texty, obrázky či videa na základě příkazů, které dostane. S rozvojem nástrojů jako ChatGPT nebo Google Gemini si pozornost ale získal i strojový překlad. V posledních měsících se jeho využívání rozmáhá i v lokalizacích videoher.

Právě to přispělo ke konci portálu Překladyher.eu, kde překládali právě dobrovolníci. Jeho zakladatelé a překladatelé se nemohli vyrovnat rychlosti stroje. Hráči zároveň chtěli mít neoficiální češtinu co nejdříve, a protože jde o komunitní práci, kvalitu překladu už příliš neřešili.

Přesto strojový překlad nemusí být nepřítelem, což platí zejména v oblasti softwaru nebo na nekreativních textech. Využít se dá u překladů návodů, manuálů nebo uživatelského rozhraní. Jeho obrovská síla je, když se při učení zaměří na konkrétní oblast, například na právnické texty či smlouvy. Pak z něj vylezou i velmi dobré výstupy.

Hry jsou plné novotvarů, kterým AI nerozumí

„Strojový překlad se hodí na co nejméně kreativní texty. Třeba překlad beletrie vyžaduje specifické znalosti, zkušenosti a rozhled, při titulkování se zase používají kondenzační techniky, tedy když se příliš dlouhý překlad snažíš zkrátit nebo použít kratší synonymum. Při překladu marketingových textů pak jde často o transkreaci. A takové postupy zvládá jen člověk,” upozorňuje Schubert.

U her však technologie typu DeepL naráží. Příběhové hry mohou být plné nářečí, specifické mluvy, novotvarů a kreativních replik. „Stroj některá nová slova v životě neviděl a má velké problémy je přeložit, protože je nenajde ve svých algoritmech, případně zní překlady velice obecně, fádně. Často jsou kontextově mimo či rovnou obsahují závažné chyby, nebo mají nepřirozenou strukturu,” doplňuje muž, který dříve jako lokalizační manažer řídil lokalizace titulů Arma, DayZ či Vigor v českém studiu Bohemia Interactive.

Zároveň děj a dialogy ve videohrách nejsou strukturované jako kniha nebo scénář filmu či seriálu, kde se příběh odehrává od první strany až do poslední.

„Herním překladatelům přijdou texty, které jsou hodně fragmentované. Knížku překládáš a máš ji posloupně, jak byla napsaná, tak ji čteš. Není to v žádném jiném pořadí, než to zamýšlel autor. Ale ve hře jsou texty, které můžeš vidět na začátku, na konci nebo je neuvidíš vůbec,” říká Vojtěch Schubert.

Do všeho totiž vstupuje spousta proměnných. Dialogy jsou rozepsané na několika řádcích. Otázka může být na druhém řádku, ale odpověď na ni až o několik tisíc řádků dál. Vyznat se v takové struktuře vyžaduje mnoho úsilí. Překladatelé musí neustále procházet mezi řádky nebo znát jednotlivé proměnné, za nimiž se ukrývají třeba jména postav, aby dokázali uvažovat v kontextu celého děje.

Stroj však nic z toho nedělá, čímž trpí kvalita. Ten jede řádek po řádku a „překlápí slova“. Drtivou většinu nekreativních nebo obecných textů zvládne přeložit. Jenže dělá chyby v detailech, kvůli kterým pak hráčům může úplně uniknout pointa vtipu a děje nebo vzniknou komické situace tam, kde hra vůbec vtipná není.

Ztratí překladatelé práci kvůli umělé inteligenci?

Další kauzou, která vzbudila vášně mezi překladateli, bylo rozhodnutí společnosti Duolingo, která se rozhodla do tvorby jazykových kurzů zapojit umělou inteligenci. Práci, kterou ještě loni dělal několikačlenný tým lidí, nyní obstarává AI. Jeden člověk pouze dohlíží na její výstupy a případně ji opraví.

„Nutno podotknout, že uživatelé a komunita nicméně již vypozorovali pokles kvality a někteří uživatelé na protest proti změně ruší předplatné,” říká Schubert.

Mají se tedy i překladatelé bát o práci? „Kvalita je opravdu důležitá. Když budeš překládat jen o trochu lépe než stroj, tak velmi brzo skončíš,” říká Schubert. Nejnovější technologie však nelze považovat za nepřítele. Naopak je potřeba se s nimi naučit pracovat a efektivně je využívat pro vlastní práci.

V případě AI je zásadní umět psát správné prompty, tedy příkazy a pokyny pro umělou inteligenci. Takzvaný prompt engineering se stane skutečným uměním. „Překlady od AI zatím vždy stojí za starou belu. Ale při obecné práci s  AI závisí kvalita výsledného výstupu na tom, jak dobrý příkaz dáš. Není to jen o vymýšlení frází, ale opravdu si otestovat, které prompty fungují dobře. Není to jen o ‘čau chatgpt, udělej mi toto’,” říká Schubert.

On sám zatím ani nepociťuje tlak od klientů či herních vývojářů na rychlejší překládání. Stále vítězí důraz na kvalitu, na kterou se vydavatelé mohou spolehnout. Firmy nechtějí riskovat, že by umělá inteligence přinesla nedokonalý překlad. „Tato technologie ještě není připravená na ty nejkreativnější texty. Kouzlo dobré lokalizace není v rychle přeloženém menu, podstatné jsou mistrně převedené dialogy a popisy světa,” uzavírá Schubert.

VIDEO: Požádali jsme umělou inteligenci, aby nám vyrobila reportáž. Tohle je výsledek