Vláda schválila, jak by měl fungovat status umělce

Praha – Podmínky, za kterých se budou lidé pracující v kulturní sféře moci ucházet o status umělce, dnes schválila vláda. Novela zákona má pomoci hlavně těm mimo pracovněprávní vztahy. O jejím schválení informoval po jednání kabinetu ministr kultury Martin Baxa (ODS). Návrh z dílny jeho úřadu obsahuje definici statusu umělce. Počítá s tím, že podpora umělců vyjde stát ročně na 126 milionů korun, zejména na uměleckých stipendiích. Týkat se má zhruba 1400 z nich. Vyplývá to z podkladů k návrhu na vládním webu. O nutnosti legislativního zavedení statusu umělce se hovoří od pandemie covidu-19, kdy opatření státu výrazně omezila možnost umělecké produkce. Novela by mohla platit od 1. ledna příštího roku.

Rudolfinum, klavír

Návrh podle Baxy vychází z praxe v dalších zemích EU, reflektuje specifické postavení umělců, kteří nemají zaměstnanecké poměry. Obsahuje také mechanismus, který by měl umělcům pomoci získávat podporu v nouzových stavech, řekl Baxa novinářům.

Podle návrhu by mohl být zapsán do registru na základě podané žádosti člověk, který vykonává uměleckou činnost nejméně dva roky z posledních tří let. Aby získal příspěvek, nesmí být studentem a v době podání žádosti nesmí být v pracovněprávním vztahu, který by přesahoval polovinu týdenní pracovní doby. Zároveň mají jeho příjmy z umělecké činnosti za poslední dva roky tvořit alespoň polovinu jeho celkových příjmů a nemají přesahovat průměrnou mzdu. Ministerstvo podle návrhu, který nyní posoudí Sněmovna, vyhlásí nejméně jednou ročně výběrové řízení pro poskytnutí stipendií, včetně pravidel a lhůty pro podání žádosti o stipendium.

Norma má podle autorů pomoci hlavně lidem, kteří se věnují umělecké činnosti převážně mimo pracovněprávní vztahy. “Ze shromážděných podkladových analýz vyplývá, že se jedná o nejohroženější skupinu umělců, kteří se při výkonu své profese potýkají s řadou znevýhodnění a překážek,” stojí v podkladech zákona. Zavedení statusu umělce je součástí Národního plánu obnovy, který definuje reformy a investice, na jejichž realizaci poskytne peníze Evropská unie.

Národní plán obnovy vznikl ke zmírnění dopadů epidemie covidu-19 a znovunastartování ekonomiky s využitím evropských peněz z Nástroje pro oživení a odolnost EU v letech 2021 až 2027. Loni v září Evropská komise schválila jeho revidovanou podobu a současně s tím i zvýšení objemu peněz určených pro Česko o 2,2 miliardy eur na 9,2 miliardy eur (232,5 miliardy korun).