Pokud Trump vyhraje, USA mohou ovlivnit s Putinem svět s nepředvídatelnými důsledky

Vladimír Putin a Donald Trump

Obecně je známo, že historie se neopakuje, ale podobnost historických dějin může navádět k podobným činům. Trump a jeho republikánští spojenci přiživují v americké politice nové izolacionistické napětí, píše ABC News, které by mohlo radikálně změnit americký přístup ke světu – s nepředvídatelnými důsledky.

V roce 1940, během postupu Hitlerových vojsk Evropou, se rostoucí skupina republikánů stavěla proti posílání amerických zbraní do Británie. Tvrdili, že USA by měly šetřit zdroje a dát “Ameriku na první místo”. Dnes Donald Trump a jeho spojenci v Kongresu používají podobné argumenty proti vojenské pomoci jiné demokratické zemi v Evropě, která čelí autoritářskému útoku. Izolacionistické tendence ve Spojených státech nebyly tak výrazné od doby před vstupem do druhé světové války, kdy senátor Robert Taft a další varovali před podporou Británie.

Útok Japonců na Pearl Harbor v roce 1941 vše změnil a ukončil debatu o neutralitě USA. V dnešní době výsledek patové situace v Kongresu ohledně pomoci Ukrajině a voleb by mohl určit, zda USA zůstanou v čele světa nebo se stáhnou a zaměří se na jedinou agendu. Navzdory opakovaným žádostem Kyjeva o pomoc, Trumpovi příznivci v Kongresu stále blokují další pomoc Ukrajině, i když vojáci umírají kvůli nedostatku munice. Někteří republikáni, kteří dříve podporovali posílání větší pomoci, změnili svůj postoj.

Trump, vedoucí kandidát na republikánskou prezidentskou nominaci, znovu zpochybňuje hodnotu NATO a otázku plnění amerických závazků vůči spojencům. Nedávno prohlásil, že by povzbudil Rusko, aby si „dělalo, co chtělo“, pokud by zaútočilo na zemi NATO, která neinvestuje dostatek do obrany. Navíc uvažoval o možnosti, že by Rusko „převzalo“ části Ukrajiny v rámci dohody o ukončení konfliktu. Robert Kagan, výzkumný pracovník z Brookings Institution, vidí paralely mezi názory Trumpových republikánů a Taftových republikánů z 30. let, kteří sympatizovali s nacistickým Německem jako protikomunistickou silou, podobně jako dnešní republikáni podporují ruského prezidenta Putina jako protiváhu liberalismu.

V novém průzkumu chicagské rady pro globální záležitosti ohromujících 53 % republikánů uvedlo, že pro budoucnost Spojených států by bylo nejlepší zůstat stranou světových záležitostí, než přebírat aktivní roli. Bylo to poprvé v 49leté historii průzkumu, kdy většina republikánů přijala tento názor.

Podobně jako někteří republikánští zákonodárci hovořili o vyhlídkách Ukrajiny, republikáni ve 30. letech tvrdili, že „Británie určitě prohraje“ a že pomoc poslaná do Británie by byla promarněna. Prezident Zelenskyj se nedávno setkal s americkými zákonodárci uprostřed odporu Republikánské strany ohledně vojenského financování. Trumpova kritika Ukrajiny a amerických spojenců, podporovaná jeho příznivci a pravicovými médii, ovlivnila veřejné mínění. Nedávný průzkum ukázal, že velká většina republikánů si myslí, že by USA měly zůstat stranou světových záležitostí, a podíl Američanů, kteří považují americkou pomoc Ukrajině za příliš velkou, roste.

Není to tak dávno, co by strana Ronalda Reagana posílala zbraně na Ukrajinu k boji proti invazním ruským silám, řekl Matthew Kroenig, viceprezident think-tanku Atlantic Council.

„Reagan skutečně definoval moderní republikánskou zahraniční politiku po více než čtvrt století. Reaganova doktrína byla o vyzbrojování bojovníků za svobodu proti komunistům, ať jsou kdekoli na světě,“ řekl Kroenig. “Tady dnes večírek není.”

Navzdory rostoucí skepsi vůči pomoci Ukrajině mezi voliči Republikánské strany, mnoho republikánů v Kongresu stále podporuje vyzbrojování Ukrajiny, řekl Kroenig, ale menšině ve Sněmovně se podařilo zablokovat hlasování o navrhovaném balíčku pro Ukrajinu.

Republikáni odmítající pomoc Ukrajině říkají, že je to zbytečná snaha a je na čase, aby Kyjev uznal porážku a vyjednal mírovou dohodu s Ruskem.

“Nehlasoval jsem pro žádné peníze na Ukrajinu, protože vím, že nemohou vyhrát,” řekl republikánský senátor Tommy Tuberville z Alabamy. Byl jedním z více než dvou desítek republikánů, kteří v Senátu hlasovali proti navrhovanému balíčku pomoci Ukrajině. “Donald Trump to zastaví, když poprvé vstoupí. Ví, že pro Ukrajinu není žádná výhra.” Dokáže se dohodnout s Putinem.”

Vzestup izolacionistického a protekcionistického pohledu na pravici není jen věcí Trumpa a Ameriky. Krajně pravicové strany v Evropě, zastávající tzv. křesťanský nebo konzervativní nacionalismus, také zpochybňují poválečné uspořádání a jsou skeptické k podpoře Ukrajiny. Trumpovi stoupenci často chválí Maďarsko pod vedením Viktora Orbána, který je kritizován za autokratické praktiky a sympatie s Ruskem. Před Trumpem již dlouhé války v Afghánistánu a Iráku otřásly důvěrou Američanů v zahraniční politiku, což vedlo k otázkám týkajícím se smyslu vojenských intervencí. Únava z tradičního „internacionalistického“ přístupu vyústila v kritiku migrantů a partnerů USA, kteří jsou označováni za „globalisty“, ovlivňující zahraniční politiku USA.

Pokud navrhovaná pomoc pro Ukrajinu selže v Kongresu a Trump se vrátí do Bílého domu s agendou “Amerika na prvním místě”, mohlo by to mít závažné důsledky jak pro USA, tak pro svět.

Současní i bývalí západní představitelé a analytici varují, že opuštění aliancí by zvýšilo riziko regionálních nebo dokonce světových válek. Globální ekonomika by mohla vkročit do volatilnější éry a autoritativní režimy by se mohly snažit získat větší moc.

Pokud by Rusko pod vedením Putina zvítězilo na Ukrajině, posílilo by to signál pro další aktéry, jako je Čína, že je možné změnit hranice bez následků. Mohlo by to vést ke světu s menší bezpečností a svobodou, jak pro Evropu, tak pro USA.

Po druhé světové válce americké vedení ve světě pomohlo zvýšit HDP a počet demokracií. Nicméně, mnoho lidí považuje tuto stabilitu za samozřejmou. Pokud by se USA stáhly, špatní aktéři by mohli vyplnit vzniklou mezeru, což by mohlo vést k konfliktům a ekonomickému chaosu.

Zastánci „Amerika na prvním místě“ argumentují, že USA se musí zaměřit na své vlastní potřeby a zastavit migraci přes jižní hranici, místo aby se staraly o globální záležitosti. Ale viceprezidentka Kamala Harrisová varovala na Mnichovské bezpečnostní konferenci, že izolace není cesta k bezpečnosti. Historie ukázala, že izolace vede k zvýšení hrozeb. Po první světové válce se USA stáhly do izolace a byly následně napadeny na svém území. Je důležité, aby USA nadále hrály aktivní roli ve světě a neopakovaly minulé chyby.

“Tento přístup selhal a od té doby se USA zavázaly zahájit svou obranu na vzdálených stranách oceánů,” řekla. “Byla by velká chyba jít zpět v čase.”