Leninovo tělo už přežilo 100 let. Může za to speciální ruské balzamování, došlo však i ke kompromisům

Vzácný snímek balzamovaného těla V. I. Lenina vznikl v roce 1991

Když vůdce ruské revoluce Vladimír Iljič Lenin 21. ledna 1924 zemřel, bylo mu 53 let. V Moskvě v té době panovaly tuhé mrazy, takže soudruzi měli nějaký čas na to vymyslet, co s tělem zakladatele prvního komunistického impéria provést.

Leninovo tělo bylo od 23. ledna vystaveno ve Sloupovém sále Paláce odborů, kam se s ním přišly rozloučit statisíce lidí. Další davy pak dorazily po 27. lednu do dřevěného mauzolea, které narychlo vyrostlo u kremelské zdi na Rudém náměstí. Když počet lidí toužících spatřit tělo vůdce komunistické revoluce přesáhl půl milionu, bylo rozhodnuto, že Lenin bude nabalzamován a trvale vystaven v mauzoleu, které se stane světovým poutním místem dělnické třídy. Dá se ale takový plán vůbec provést?

Přečtěte si také: Co jsme se ve škole neučili: Lenin po revoluci prohrál volby a žil v milostném trojúhelníku

Na prahu věčnosti

V březnu 1924 obdrželi lékař Vladimir Vorobjev a biochemik Boris Zbarskij z Moskevského lékařského institutu zvláštní dotaz. Mohly by jejich nově objevené biochemické postupy posloužit k balzamování Leninova těla? Oba vědci byli do července schopni ohlásit, že pokud bude znovu nabalzamována a bude o ni v pravidelných intervalech pečováno, může mrtvola zůstat v dobrém stavu po neomezenou dobu. Vydat se ve stopách staroegyptských balzamovačů a dodržet přitom estetické požadavky moderní doby ale nebylo snadné.

Jak připomíná americký lékař a historik lékařství Howard Markel, vše, co se dodnes dochovalo z Leninova těla, je jeho kostra, kůže, svalové tkáně a vnější „forma“. Jeho vnitřní orgány a mozek byly odebrány kvůli dalšímu zkoumání při pitvě, jež proběhla bezprostředně po Leninově smrti.

Kromě orgánů patologové odstranili všechny tepny a žíly, jimiž se do balzamované mrtvoly běžně vpravují příslušné chemikálie. Konzervační tým místo toho vyvinul mikroinjekční metodu, kdy jednotlivé hypodermické injekční stříkačky vstřikují balzamovací činidla přímo do té části těla, která v danou chvíli vyžaduje konzervaci.

Sovětští vědci také vynalezli jakýsi dvouvrstvý gumový oblek, který se přes mrtvolu natáhl a v němž kolem těla neustále proudí tenká vrstva balzamovacích přípravků. Teprve na tento „skafandr“ dostal Lenin svůj černý společenský oblek, v němž ho mohou návštěvníci mauzolea obdivovat dodnes.

Mohlo by vás také zajímat: Od Baltu po Pacifik. Co všechno by pro vzkříšení Sovětského svazu musel Putin obsadit?

Za na pohled překvapivě dobrým stavem Leninových ostatků je ale další pravidelná údržba, během níž se tělo každý druhý rok na šest týdnů ponořilo do několika různých roztoků tvořených glycerolem, formaldehydem, octanem draselným, alkoholem, peroxidem vodíku, kyselinou octovou a octanem sodným. Aby se zachovala vnější forma, má dnes Lenin umělé řasy. Jeho nos, tváře, oční důlky a některé další části těla navíc byly znovu vymodelovány pomocí směsi vosku, glycerínu a karotenu.

Stalin, Ho Či Min i Gottwald

Všechny tyto operace nakonec prováděl tým přibližně 200 lidí, kteří toto cenné know-how později uplatnili i při údržbě balzamovaných těl Leninova nástupce J. V. Stalina, ale také, Kim Ir-sena a Kim Čong-ila v KLDR, Todora Živkova v Bulharsku nebo Ho Či Mina ve Vietnamu.

Sovětští balzamovači dohlíželi i na tělo prvního československého dělnického prezidenta Klementa Gottwalda, který zemřel 14. března 1953 a jehož ostatky byly vystaveny v Praze na Vítkově. Jeho tělo ale nakonec bylo devět let poté zpopelněno a pohřbeno.

Na rozdíl od Gottwalda a mnohých dalších zůstává Lenin ve svém mauzoleu dál. Důvod je zřejmý. „Lenin je pro Rusy spíš kladnou osobností jejich historie. Pokud se podíváme na žebříčky nejvýznamnějších osobností dějin za posledních 30 let, které zveřejnila ruská nezávislá sociologická agentura Levada Centr, tak Lenin pravidelně obsazuje druhé nebo třetí místo. Je výš než Gagarin nebo Brežněv,“ komentoval pro Prima ZOOM současnou situaci publicista a spolupracovník CNN Prima NEWS v Moskvě Jiří Just.

Zdroj: PBS, The Guardian