Rok od smrti mluvčí Charty 77 Dany Němcové: Na Senovážném náměstí ji připomíná pamětní deska

Na Senovážném náměstí v Praze 1 mohou lidé od čtvrtku uctít památku psycholožky, sociální pracovnice a mluvčí Charty 77 Dany Němcové u pamětní desky. Ve čtvrtek ji odhalili starostka Prahy 1 Terezie Radoměřská (TOP 09) a zástupci nadace Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové při příležitosti prvního výročí úmrtí Němcové. Jedna z nejvýraznějších osobností československého disentu zemřela loni 11. dubna. Stejně jako v době nesvobody i po revoluci v roce 1989 se zastávala slabých a znevýhodněných a věnovala se obraně lidských práv.

Dana Němcová

Odhalení pamětní desky přihlížely desítky lidí a vystoupil pěvecký sbor. „Dana Němcová byla vzácná žena, zasloužila se o demokracii v České republice a věnovala se tématům, která nebyla tak populární, jako například pomoc válečným uprchlíkům, nebo spolupracovala s Výborem dobré vůle- Nadace Olgy Havlové na sociálních projektech,” řekla ředitelka Výboru dobré vůle Monika Granja.

Na Senovážném náměstí výbor v minulosti odhalil například pamětní desku první manželky československého a později českého prezidenta Václava Havla a zakladatelky výboru Olgy Havlové. „Já jsem ráda, že v centru Prahy 1 se takhle tvoří takový ostrov významných žen, které pozitivním způsobem ohromně zasahovaly do života moderní společnosti,” řekla Radoměřská.Místo kontroverzního Koněva bude stát pomník Pražského povstání: Praha 6 vybrala vítěze soutěže „Ona (Dana Němcová) nikdy netrvala na tom, že by se měla lidem připomínat a být nějakým symbolem, ale myslím, že je pro veřejnost dobré, když takovou ženu lidé uvidí jako vzor,” řekl syn Němcové David Němec.

Dana Němcová byla jedna z prvních, kteří podepsali Chartu 77. Spoluzaložila Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS), který pomáhal obětem komunistického bezpráví. Vystudovaná psycholožka a matka sedmi dětí sama čelila za své názory za minulého režimu pronásledování, výslechům a domovním prohlídkám. Několik měsíců strávila ve vězení.

V době revoluce 1989 stála u zrodu Občanského fóra. Poté krátce působila jako poslankyně Federálního shromáždění a zejména pokračovala v obraně lidských práv a v pomoci slabým či bezmocným. Společně s Olgou Havlovou stála od počátku právě ve Výboru dobré vůle, který dodnes pomáhá lidem se zdravotním postižením, opuštěným dětem, seniorům a nemocným. Založila Poradnu pro uprchlíky a Centrum pro otázky migrace. V roce 1998 dostala od prezidenta Václava Havla státní vyznamenání – medaili Za zásluhy.