Plzeňský STREICHER vyrobí vakuovou komoru pro Evropskou kosmickou agenturu

Štěnovice (Plzeňsko) – Plzeňská firma STREICHER, která vyvíjí a vyrábí vakuová zařízení pro potravinářský, farmaceutický, polovodičový a vesmírný průmysl i pro výzkum, získala prestižní zakázku od Evropské kosmické agentury (ESA). Do jejích laboratoří dodá v dubnu vakuovou komoru pro simulaci vesmírného prostředí. Ve stejném měsíci pak předá další, výrazně větší komoru do mezinárodního laserového výzkumného centra ELI Beamlines v Dolních Břežanech. ČTK to řekla Šárka Stará z marketingu.

Vakuová komora pro ESA

Komoru pro ESA, na níž firma pracovala od loňského srpna, vybaví ESA přístroji, které umožní provádět testování a screening dílů určených do satelitů, například na vliv kosmického prostředí na dané materiály. Jde o šestiúhelníkovou komoru o průměru 45 a výšce 35 centimetrů, kterou teď firma dokončuje. Strojírenská divize firmy, která produkuje kolem 100 vakuových komor ročně, má zhruba 200 zaměstnanců a díky rostoucím, hlavně exportním zakázkám do Evropy i USA, připravuje expanzi výrobních a skladovacích prostorů ve Štěnovicích o 50 procent.

“Jedná se o první projekt, s nímž nás ESA oslovila, je to pro nás významná reference,” řekl jednatel strojírenské divize firmy Streicher Jiří Lopata. Podle šéfa konstrukce Emila Černého firma obvykle vyrábí komory jako svařované sestavy, ale tato vznikla kvůli požadované malé velikosti obrobením jednoho kusu nerezové oceli.

“Na dně komory je takzvaný breadboard. Je z hliníku a připojen na chlazení. Díky systému kanálků, jimiž je protkán, zajišťuje pomocí tekutého dusíku chlazení komory do minus 180 stupňů Celsia. Zároveň jsme integrovali elektrické topnice schopné vypékání komory až do 200 stupňů,” řekl Černý. Důvodem je, že díly pro vesmírná tělesa odolávají výrazným výkyvům teplot. Udržování homogenní teploty uvnitř komory zajišťují radiační štíty z nerezu, které zabraňují tomu, aby komora teplo pohlcovala a odváděla ho ven.

Kvůli požadované čistotě prošla komora nejprve mechanickým a následně elektrolytickým leštěním. Montáž součástí se dělá ve velmi čistých prostorách firmy, které splňují požadavky nejpřísnějších norem ISO6 až ISO8, které specifikují třídy čistoty ovzduší z hlediska koncentrace částic a také kontaminace chemickými látkami, hlavně uhlovodíky. Zařízení montují lidé v ochranné atmosféře i overalech. “Jsme výjimeční tím, že i u rozměrných zařízení dokážeme splnit ty nejvyšší požadavky čistoty pro polovodičový nebo optický průmysl,” řekl Lopata.

Po více než roční práci vyexpeduje Streicher v dubnu také násobně větší napařovací vakuovou komoru ELIAS pro laserové výzkumné centrum ELI Beamlines v Dolních Břežanech pro tamní evropské konsorcium ERIC. Komora z nerezové oceli váží 12 tun a je určena na napařování tenkých vrstev na velké optické prvky vysoce intenzivních laserů. “Komoru jsme vyvíjeli s americkou firmou, která do ní dodala hlavní část technologií pro napařování ultratenkých vrstev, a s centrem ELI Beamlines, jež bude komoru používat,” řekl Černý.

Objem komory činí 15 metrů krychlových. Uvnitř je ochranný štít z nerezových plechů, který chrání stěny při povlakování. Díky chladicímu kanálu je tam udržována konstantní teplota několika set stupňů Celsia.

Více než 30 let fungující STREICHER s. r.o. Plzeň je členem stejnojmenné nadnárodní skupiny se sídlem v Deggendorfu, která zaměstnává 4500 lidí. Kromě strojírenské divize s vlastním vývojem má ve Štěnovicích ještě 100 lidí ve stavební divizi. Celkový obrat obou částí v ČR přesahuje jednu miliardu korun, z toho strojírenská divize utrží 500 až 600 milionů korun ročně. Od roku 1994 zajišťuje Streicher praktickou výuku žáků a studentů učilišť, středních a vysokých technických škol.