Odborníci v Lysicích registrují nové odrůdy ovoce a udržují živou kolekci

Lysice (Blanensko) – Většina nových odrůd ovoce, které se v posledních letech v Česku objevily, rostou společně v Lysicích na Blanensku. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZUZ) na tamější zkušební stanici registruje nově vyšlechtěné odrůdy ovoce a zároveň udržuje takzvanou živou kolekci, do které umisťuje registrované odrůdy. Čítá stovky odrůd a přes 2000 stromů, řekla ČTK vedoucí stanice Eva Gothardová. Dá se podle ní říci, že ovocné odrůdy, které rostou v českých sadech a zahradách, rostou také v Lysicích.

Experimentální sady v Lysicích

Každý šlechtitel, který chce uvést novou odrůdu na český trh, ji musí nejprve nechat registrovat do seznamu odrůd. Odborníci v Lysicích ji pozorují ve vegetačním i mimovegetačním období a do předepsaného formuláře zapisují poznatky. “Například u jabloní sledujeme 75 kritérií. Šlechtitel nám musí dodat pět stromů od každé odrůdy, a aby mohla být registrována, musí dvakrát zaplodit,” řekl odborník na jádroviny a drobné ovoce Dušan Nesrsta. Klíčové pro registraci je, aby se nová odrůda odlišovala od existujících.

Právě jabloně jako v Evropě nejpěstovanější ovoce jsou v Lysicích zastoupeny nejpočetněji. V živé kolekci je 450 odrůd, přičemž každá z nich je zastoupena dvěma stromy. V menších počtech odrůd a tedy i stromů jsou v Lysicích hrušně evropské a písečné (asijské či nashi), slivoně evropské a japonské, třešně, višně, ořešáky, lísky a černý bez, z drobného ovoce jsou to maliny a ostružiny. “Další drobné ovoce jako rybíz a angrešt máme na stanici v Brně-Chrlicích. Meruňky, broskvoně a mandloně máme ve Znojmě,” doplnila Gothardová.

V Lysicích nedávno začali i s meruňkovým pokusem. “Kvůli klimatické změně v nižších polohách meruňky na jaře v květu zmrzají. V Lysicích jsme ve střední poloze, tak zkoušíme, jestli je nebude vhodné posunout právě do středních poloh. Výsledky ale ještě nemáme,” řekl odborník na peckoviny a skořápkové ovoce Tomáš Jan.

Šlechtitelé každoročně obvykle přihlásí jednotky odrůd, nejvíce jabloní. Poptávají je velkopěstitelé i zahrádkáři. Čtyřicet procent zkonzumovaných jablek pochází v Česku podle Nesrsty od samozásobitelů, tedy zahrádkářů. Nejaktivnějšími šlechtiteli jsou v Česku Ústav experimentální botaniky Akademie věd ČR a Výzkumný šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy. Meruňky se snaží aktivně šlechtit Mendelova univerzita v Brně a drobné ovoce šlechtí Sempra Praha.

Důvod, proč se šlechtitelé neustále snaží přicházet s novými odrůdami, je staletí stejný. “Je to snaha o zlepšování kvality, o to, aby mělo ovoce lepší vlastnosti,” řekl Jan. Tedy aby ovoce lépe chutnalo a zároveň bylo odolnější zejména vůči škůdcům. A aby se pak takové ovoce zavádělo do praxe a pěstovalo se. Paradoxní však podle Gothardové je, že v českých sadech stále převládají odrůdy jabloní, které jsou náchylné na choroby a vyžadují poměrně náročné ošetřování, přestože existují vyzkoušené odolnější odrůdy. “Nabídka pěstitelů a supermarketů je pořád stejná, točí se v nich pět odrůd. V západní Evropě se přitom pěstují převážně české odrůdy odolné na strupovitost,” poznamenal Nesrsta.

Vedle registrace nových odrůd a udržování živé kolekce spustil ÚKZUZ na lysické stanici experiment s ověřováním kvalit ekologických přípravků na ochranu jabloní. Kvůli tomu před dvěma lety pracovníci založili menší homogenní sad, který simuluje podmínky v komerčním sadu. “Letos začneme zkoušet první přípravky. Díváme se, co je na trhu za novinky, a budeme zkoušet jejich účinnost. Obvykle se jedná o tzv. kontaktní přípravky, které nevstupují do rostliny, ale zůstávají na povrchu. Často cílí na zvýšení odolnosti rostlin pomocí výživy, aminokyselin či fytohormonů,” řekla Gothardová. Podle ní většina výrobců nabízí ekologické alternativy ke klasické chemii, někteří se přeorientovali zcela.

Odborníci z Lysic se snaží své znalosti a zkušenosti předávat velkopěstitelům i zahrádkářům. Na podzim v Lysicích pořádají degustaci plodů, pořádají výstavy a exkurze. Informace o odrůdách jsou aktualizované i na internetu v Databázi odrůd/Státní odrůdové knize nebo v publikacích Seznamu doporučených odrůd.