Neuvěřitelný Aron Ralston a jeho 127 hodin v pekle: Aby se osvobodil ze zavalení balvanem, musel si sám amputovat ruku

Neuvěřitelný Aron Ralston a jeho 127 hodin v pekle: Aby se osvobodil ze zavalení balvanem, musel si sám amputovat ruku

Bylo to šest nejhorších dnů v jeho životě. Když se Aron Ralston procházel v Bluejohn Canyonu v Utahu, zaslechl ze shora nějaký hluk. Než stačil jakkoli zareagovat, spadl na něho balvan vážící přibližně půl tuny.

Jakmile se Aron trošku vzpamatoval, zjistil, že mu kámen přišpendlil pravou ruku ke skále. Nemohl s ní pohnout, navíc u sebe neměl ani mobil. Začal tak boj o přežití, kdy neměl k dispozici žádné jídlo a jen půl litru vody.

Dojemný příběh Davida Vettera: Chlapce v plastové bublině mohla maminka obejmout až v den, kdy zemřel

127 hodin pekla Arona Ralstona

Ralston nevěděl, co si má počít. Kromě vody měl v batohu dva párky, kousek čokolády, sluchátka a videokameru. Díky tomu by nepřežil. Tohle nebyl film Trosečník, kde by dokázal vydržet dlouhé čtyři roky naprosto odtržený od civilizace. Nikdo taky nevěděl, kam šel. Pátrací skupina by tak nevěděla, kde má začít hledat. Vypadalo to, že má před sebou maximálně dva týdny života.

Po čase začal blouznit a omdlévat. V jedné chvíli, kdy se mu vrátil zdravý rozum, dospěl k rozhodnutí, které od něho vyžadovalo velkou odvahu. V kapse bundy měl nožík, který zakoupil spolu s levnou sadou nářadí. Původně plánoval, že by se mu s tím mohlo podařit odštípnout kousek balvanu a osvobodit se tak. To ale nešlo. Pomalu dospěl k šílenému, ale jedinému řešení: Osvobodit se a přežít za cenu amputace.

Sám sobě chirurgem

Aron před samotným zákrokem vedl sám se sebou několik hovorů, aby se odhodlal k tomuto zákroku, během něhož mohl také umřít. Byla to ale jeho jediná šance na přežití. Vzal tedy do ruky malý nůž a začal se jím řezat do ruky. Kdyby dokázal oddělit ruku od paže, mohl by se dostat někam do bezpečí mezi lidi, kteří by mu pomohli dostat se do nemocnice.

Jenomže samotné proříznutí kůže bolelo jako čert. Nevzdal se. Jenomže pak se dostal až na kost. Jak dál? Řezat již nemělo smysl. Nebyla to žádná pilka, kterou se provádí amputace. Začal tak nůž používat jako sekeru. Šlo to ale jen velmi pomalu. Po pěti dnech propadl zoufalství. Tak nakonec přeci jen zemře. Začal se se svým osudem smiřovat. Začal mít halucinace, v nichž se mu zdálo, že je již mrtvý. Pak se mu zjevil jeho syn. Viděl sám sebe, jak si s ním hraje a má pouze jednu ruku. Ač se to zdá nemožné, vlilo mu to do žil adrenalin. Začal s rukou narážet na balvan, aby si kost zlomil, tím by byl řez snadnější. A ono to skutečně fungovalo. Zvuk praskání kosti byl v ten okamžik pro něho rajskou hudbou. Byl v euforii. Šestý den se tak konečně ze svého vězení osvobodil.

Následky amputace

Nyní ho čekal další úkol. Nesměl vykrvácet. Měl štěstí. Po chvíli na něho narazili tři holandští turisté. Poskytli mu první pomoc a přivolali vrtulník. Ten ho dopravil do nemocnice. Díky videokameře zachytil spoustu hrůzných i dobrých okamžiků, kdy se začal po ošetření zázračně uzdravovat.

Díky tomu také vznikl film v hlavní roli s Jamesem Francem, kde mohli tyto chvíle prožít i diváci v kině. Dnes pracuje Aron jako motivační řečník, pomáhá ostatním získat sebedůvěru a odvahu. Za svou záchranu vděčí Bohu a neváhá se také podělit o mimotělní zkušenosti, kdy viděl sám sebe. A nutno dodat, že se poučil. Buď bere s sebou kamarády, nebo sdělí své rodině, kde se chystá, aby věděli, kde ho případně hledat.

Zdroje informací:

Wikipedia.org: Aron Ralston

Historydefined.net: Aron Ralston’s 127 Hours of Agony Trapped Under A Rock

Související články