Nejnebezpečnější muž na Zemi: Putinův Darth Vader má nedozírné bohatství a kontakty na špióny

Sečin a Putin již v roce 2013

Je jedním ze členů Putinovy suity mocných a ruský prezident na něj spoléhal už v devadesátých letech, kdy spolu pracovali v Petrohradě. Teď ovládá ruský ropný průmysl a má potenciál jednou Putina nahradit.

Igor Sečin Putina zná ještě jako mladíka a vděčí mu za všechno. Se současným ruským diktátorem se Sečin „veze“ po kariérním žebříčku vzhůru už od počátku 90. let, a je bez debaty jedním z Putinových nejvěrnějších mužů. A jeho oddanost se mu, zdá se, výborně vyplácí.

Mohlo by vás zajímat: Proč spadlo letadlo s Alexandrovci? Rusko má o nehodě s 92 mrtvými jasno, existují však i jiné verze

Posledních víc než deset let díky ruskému prezidentovi šéfuje polostátnímu ropnému gigantu Rosněfť a pomocí Putinova krytí ho nikdo nezpovídá, kolik vlastně vydělává. Proč se hovoří o tom, že právě on má potenciál po Putinovi převzít moc v zemi?

Z tlumočníka politikem, z politika oligarchou

Sečin se narodil 7. září 1960. Jeho vzdělání je lingvistického zaměření a začínal jako sovětský tlumočník v Mosambiku. S Vladimirem Putinem poprvé spolupracoval v Petrohradě, a když se Putin v roce 1994 stal zástupcem tamního starosty, stal se Sečin jeho pravou rukou. Od té doby je mu věrný a oddaný, což jsou vlastnosti, které Putin dokáže ocenit.

Po pomyslném kariérním žebříčku šplhali od té doby spolu. Sečin to dokonce v roce 2008 dotáhl až na post vicepremiéra ruské vlády, ale už tehdy seděl v zasedací radě polostátního podniku Rosněfť, který vzápětí spolknul ropná impéria Bashneft a Jukos. Michail Chodorkovský, oligarcha, který Jukos převážně vlastnil, mimochodem tvrdí, že tento jeho strmý  pád zapříčinil právě Sečin.

Netrvalo dlouho a Sečin Rosněfť vedl. Díky tomu už víc než deset let už v podstatě ovládá zemský ropný průmysl a finanční toky polostátní společnosti, stojí v centru zemské ekonomiky a Putinova geopolitického snažení, navazuje finanční a další vztahy se zahraničními spojenci Ruska, a jeho vliv podle některých zasahuje až do hlubin nástupce KGB, tedy do Federální služby bezpečnosti.

Jeho Rosněfť samozřejmě bez nadsázky zemi drží finančně nad vodou. Na daních státu přináší tolik, že to v roce 2020 ufinancovalo celých 40 procent ročního vojenského rozpočtu Ruska. Na nedostatek finančních prostředků si tak logicky nemůže stěžovat ani Sečin.

Jak moc bohatý a z čeho se tak bohatým stal je ale nejisté, stejně jako jeho zcela netransparentní příjmy jakožto výkonného ředitele polostátní Rosněfti. Tohle téma ostatně momentálně společností hodně rezonuje; na světlo otázku Sečinova bohatství vytáhl tým šéfa opozice, Alexeje Navalného.

„Všechno jeho bohatství, jeho jachty, pětiposchoďové byty, obrovská sídla, tohle všechno získal na úkor Rosněfti. Na úkor společnosti, kterou z půlky vlastní stát. Tedy přesněji řečeno, všichni ruští obyvatelé,“ tvrdí Sergej Ježov, jeden z Navalného pomocníků, ve videu, kterým se snaží k Sečinovým aktivitám přitáhnout pozornost. Není to ovšem poprvé, co se někdo snaží učinit Sečinovy zisky z Rosněfti transparentnějšími. A nikdy to neskončilo úspěchem.

Nástupce Putina?

Ne nadarmo se Sečinovi přezdívá Darth Vader. Po Putinovi je pravděpodobně nejmocnějším mužem Ruska. To ale není jediná přezdívka, kterou se může chlubit. Američtí diplomaté mu říkají Šedá eminence, a někteří, jak píše britský Guardian, ho titulují Nejděsivější muž na Zemi. A možná právem; anonymní zdroje z Rosněfti ho popsaly jako agresivního a neoblíbeného.

Přečtěte si také: Ukrajina vyhraje, řekl Putinův nástupce. Ruský politik také předpověděl, kdy válka skončí

Navzdory tomu se ale v poslední době objevily zkazky, že by mohl Putina jednoho dne v Kremlu vystřídat. Britský Daily Express dokonce tvrdí, že Sečkin už zemi vedl, a to na začátku léta 2022, kdy Putin musel podstoupit složitější lékařský zákrok.

Otázka, kdo Putina nahradí (či pokud ho vůbec někdo nahradí), je každopádně stále palčivější, vzhledem k tomu, že další prezidentské volby země očekává už v roce 2024…

Zdroj: The Guardian, Forbes.com, Vox, Rferl.org, OCCRP