Který rok života je pro člověka nejhorší: Vědci spočítali, v jakém věku jsme nejvíce nešťastní

Který rok života je pro člověka nejhorší: Vědci spočítali, v jakém věku jsme nejvíce nešťastní

Studie, která analyzovala údaje od přibližně 500 000 osob ze 145 zemí, zjistila, že neštěstí prožívané v tomto věkovém období je univerzální. Týkalo se mužů i žen bez ohledu na rodinný stav, sociální postavení nebo zemi bydliště.

Kolem 47 let začínáme bilancovat

Vědci se domnívají, že příčina tohoto propadu ve středním věku – tedy mezi 47. a 48. rokem života – spočívá v biochemických procesech a celkovém stárnutí lidského organismu. Je to období, kdy se jedinci mohou zamyslet nad svými úspěchy a uvědomit si, že některé aspirace již nemusí být na dosah.

Existuje však i světlá stránka věci. Kolem 65-70 let věku se u jedinců zpravidla obnovuje chuť do života a zvyšuje se jejich schopnost být šťastní, která dosahuje vrcholu kolem 80 let.

Toto zjištění našlo odezvu u mnoha jedinců, kteří dosáhli věku 40 let nebo se k tomuto věku blíží. Je to období, kdy člověk může začít pochybovat o trajektorii svého života a přemýšlet o tom, zda tento život je to vše, co existuje. Aspirace mládí, jako je dosažení slávy, úspěchu nebo významného přínosu pro společnost, se mohou zdát stále více nedosažitelné. Může to být skličující zjištění, které je podpořené pocitem omezeného času a ubývajícími zásobami energie.

Mnozí jsou s úspěchy spokojeni

Břemena dospělosti, od finančních povinností po výzvy spojené s rodičovstvím, mohou přispívat k pocitům únavy a frustrace. Hromadění majetku a s ním spojené povinnosti se mohou stát přítěží a fyzické známky stárnutí mohou vést k obavám o sebepojetí a atraktivitu.

V rámci známých fází smutku, které navrhla psychiatrička Elisabeth Kübler-Rossová, však může být čtyřicítka také obdobím přijetí. S tím, jak člověk získává nadhled, klesá význam určitých aspirací a pozornost se přesouvá k péči o vztahy a zážitky, na kterých skutečně záleží, a k jejich naplnění. Láska a úspěchy vlastních dětí se často stávají zdrojem hrdosti a spokojenosti.

I když může být období kolem čtyřicítky náročné, studie naznačuje, že existuje naděje na zvýšení štěstí a pohody v pozdějších fázích života. Navzdory možným potížím a introspekci, které se v tomto období mohou objevit, je tedy důvod věřit, že štěstí lze znovu objevit a vážit si ho, když člověk pokračuje ve své životní cestě.

I když tento výzkum vrhá světlo na běžné prožívání středního věku, individuální zkušenosti se mohou lišit. Ne každý projde krizí středního věku nebo pocítí neštěstí v tomto konkrétním věku, tedy kolem 47 let. Osobní okolnosti a perspektivy hrají významnou roli při určování úrovně štěstí v daném období.

V konečném důsledku je zásadní přistupovat k těmto zjištěním s vědomím, že štěstí a spokojenosti lze dosáhnout v jakékoli fázi života a cesta každého člověka je jedinečná.

Zdroje: pictolic.com, www.dailymail.co.uk