Kráva s lidským DNA v mléce produkuje inzulín. Významně pomůže léčbě cukrovky

Inzulín z kravského mléka může v budoucnu pomoci stovkám milionů lidí. Vědci zaznamenali překvapivé výsledky výzkumu u genově upravené krávy, která má v sobě část lidského DNA. Od projektu si slibují produkci cenově dostupné životně důležité látky ve velkém množství.

Inzulín z kravského mléka může v budoucnu pomoci stovkám milionů lidí. Vědci zaznamenali překvapivé výsledky výzkumu u genově upravené krávy, která má v sobě část lidského DNA. Ilustrační snímek

Genově upravená kráva produkuje lidský inzulín v mléce. Tým amerických a brazilských vědců chce svým výzkumem pomoci výrobě životně důležitého hormonu, který je klíčový pro lidi trpící cukrovkou. Zároveň by tím mohl vzniknout cenově dostupný a spolehlivý zdroj.

Odborníky však tvorba samotné látky překvapila, jelikož původně počítali s vyvinutím prohormonového prekurzoru zvaného proinzulín, který by následně museli přeměnit na inzulín. „Kráva však udělala práci za nás. Biologicky aktivní inzulín k proinzulínu vytváří přibližně v poměru tři ku jedné,“ uvedl biolog Matt Wheeler z Illinoiské univerzity ve studii zveřejněné v odborném časopisu Biotechnology Journal.

Průlomový objev může pomoci v boji s HIV:

Pomocí mléčných žláz genově upravené zvíře vyprodukovalo ekvivalent gramu inzulínu na litr mléka, což je podle expertů významné množství, protože člověku v jedné dávce stačí zlomek miligramu. „Každý gram v litru odpovídá 28 818 jednotkám inzulínu,“ sdělil Wheeler. Doplnil, že holštýnský skot dokáže vyprodukovat až padesát litrů mléka denně.

Výroba genově upravené krávy

Vědci označili kravské mléčné žlázy za velmi efektivní továrnu na výrobu bílkovin. Proto se rozhodli skot genově upravit, aby produkoval látku, která může pomoci stovkám milionům lidí.

Do buněčných jader deseti kravských embryí vědci vložili lidské DNA kódující proinzulín. Zárodky pak následně implantovali normálním kravám. Narodilo se ale pouze jedno zdravé tele. Po dospění v krávu ji vědci chtěli nechat přírodně oplodnit, jenže neúspěšně. Proto pomocí hormonů vyvolali laktaci.

Tým se chystá pokus zopakovat a nechat krávu s upraveným genem projít plnými laktačními cykly, aby dosáhl ještě lepších výsledků. Pokud by bioinženýři vytvořili i transgenního býka, mohl by umožnit chov genově upraveného stáda. Wheeler prohlásil, že specializovaný mléčný skot by v takovém měřítku mohl produkčně překonat ostatní metody výroby inzulínu. Nejdřív je však nutné provést další výzkum i pokusy. Zejména musí zjistit, který enzym v mléce pomáhal přeměnit proinzulín na inzulín.

Hovězí rýže má v budoucnu nahradit maso:

K vybudování plnohodnotného dodavatelského řetězce by také bylo nutné vytvořit účinný systém sběru a čištění inzulínových produktů. Takové zařízení by také potřebovalo souhlas amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv.

Podle Wheelera je ale možné tyto překážky překonat. „Dokážu si představit budoucnost, ve které malá mlékárna s geneticky upravenými krávami dokáže produkovat veškerý inzulín potřebný pro celé Spojené státy americké,“ sdělil v prohlášení. Dodal, že ještě větší stádo by pak mohlo zásobovat celý svět.

„Nejprve ale musí vyřešit problém s množením zvířat, jelikož transgenní jedinci mají potíže se zabřeznutím přirozenou i umělou cestou,“ sdělil pro Medical News Today endokrinolog Andres Splenser z nemocnice Memorial Hermann v Houstonu, který se nepodílel na výzkumu.

Nebezpečí z transgenních zvířat

Část vědců pokrok americko-brazilských kolegů nadchl. „Genetické inženýrství má obrovský potenciál pro lepší pochopení, diagnostikování a léčení nemocí,“ reagoval na studii pro Medical News Today vedoucí výzkumný pracovník Brett Sansbury z Institutu editace genů společnosti ChristianaCare.

Vědci genově upravili krávu, která nyní v mléce produkuje lidský inzulín:

Opačná část odborné obce však vnímá etické problémy, které genetická úprava živočichů přináší. „Od 70. let 20. století se biosyntetický inzulín vyrábí hlavně z bakterií Escherichia coli a kvasinek. Tento způsob je mnohem humánnější, jelikož nevyžaduje úpravu embryí nebo tvorbu transgenních zvířat,“ vysvětlil Splenser. Doplnil, že vědci dosud rovněž neznají veškerá potenciální rizika u člověka spojená s využíváním geneticky upravených zvířat.

Experti sice na jednu stranu vidí možnosti, jak pomocí upravených zvířat ještě efektivněji bojovat s nemocemi, které trápí lidi, ale někteří se obávají, že by tím mohla vzniknout i nová nebezpečná onemocnění. Oblast genetických úprav je proto nutné nadále pečlivě zkoumat.

Významné pokroky v medicíně

V poslední době vědci zaznamenali několik dalších průlomů v oblasti medicíny. Jedním z největších bylo objevení možné léčby rakoviny děložního čípku. Experti také našli bakterii, která zastaví přenos malárie na člověka. Brněnští vědci pak pracují na nápoji podobnému pivu, který pomůže se zažíváním.

Mladík vynalezl mýdlo proti rakovině kůže:

Odborníci už znají i odpověď, proč jsou virová onemocnění u mužů závažnější než u žen. Další pracují na pilulce, která má u lidí zvrátit stárnutí. Zajímavým zjištěním též bylo, že při tvorbě vzpomínek dochází k poškození DNA.

Cukrovka v České republice

• Počet diabetiků v Česku podle EUC loni přesáhl milion. 
• Každý rok nově onemocní zhruba 60 tisíc lidí.
• Každý rok na nemoc zemře 22 tisíc lidí.
• Zatímco cukrovka 1. typu má původ v genech, diabetes 2. typu si obvykle lidé způsobí sami.
• Počátku onemocnění napoví častá žízeň, úbytek váhy, bolest břicha, nechutenství, únava nebo dušnost.
• Riziko cukrovky lze ověřit prostřednictvím laboratorního testu.
• Odhaduje se, že v roce 2045 bude na světě asi 630 milionů diabetiků. Nyní jich je 537 milionů.