Kdo vyslal armádu dronů na Izrael? Klima v Íránu se proměňuje, popsal rozložení moci expert

Nejvyšší vůdce islámské revoluce Alí Chameneí

Írán zaútočil na Izrael drony a celý svět s napětím očekává, zda se konflikt ještě více vyostří. Je jasné, že roli v útoku sehrál íránský ajatolláh Alí Chameneí. Otázkou zůstává, jak moc významnou. Řídí se nástupce Perské říše výhradně myšlenkami svého stárnoucího duchovního vůdce, nebo šlo o rozhodnutí jiného mocnáře? Publicista a vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha (MUP) Břetislav Tureček pro CNN Prima NEWS popsal rozdělení moci uvnitř Íránu.

Tureček k současnému konfliktu Íránu s Izraelem poznamenal, že v náletu dronů zásadnější roli nesehrál současný íránský prezident Ebráhím Raísí. Souhlas s operací podle něj musel přijít právě od Nejvyššího vůdce islámské revoluce, čili od ajatolláha Chameneího. „Určitě o vojenských věcech nerozhoduje Chameneí, který má pod sebou generalitu. Nicméně, on to musí schválit. Nelze si představit, že by k útoku došlo bez jeho rozhodnutí či souhlasu,“ řekl CNN Prima NEWS Tureček.

ČTĚTE TAKÉ: Izrael by na íránský útok mohl odpovědět už v pondělí, tvrdí média. Jednání kabinetu skončilo

Právě Chameneí je už po léta nejmocnější postavou v zemi. „Na základě ústavy je nejvyšší vůdce islámské revoluce postava, která má ze všech ostatních největší právo a pravomoci. Nicméně, není to jediný člověk, která má v Íránu nějakou moc,“ řekl redakci Tureček.

Zároveň ale zdůraznil, že podobu Íránu a jeho režimu už po 45 let převážně utvářejí jeho nejvyšší vůdci, tedy dnes Alí Chameneí a dříve jeho předchůdce Rúholláh Chomejní.

„Ukazuje se nepsaná role vůdce, že vyvažuje různé proudy v režimu. Ten není homogenní, je to prostě struktura, ve které jsou různé radikální i umírněné skupiny. Jsou to duchovenstvo, ozbrojené složky či tajné služby. A v rámci zájmu stability a přežití režimu se ukazuje, že vůdce Chameneí už více než 30 let vyvažuje protichůdné vlivy uvnitř.

Pedagog také zmínil, že Chameneí coby duchovní vůdce Íránu dokázal vyvažovat vlády militantních i naopak liberálních íránských prezidentů. Rozhodně podle něj neplatí, že za nynější radikální linií vůči Izraeli stojí Chameneí. „Ano, v tuto chvíli to tak může vypadat, ale společenské klima v Íránu se mění tak jako třeba u nás,“ pokračoval pro CNN Prima NEWS Tureček.

Izrael jako věčný nepřítel

Univerzitní pedagog dále poznamenal, že i když se v průběhu desetiletí geopolitická situace měnila, Izrael pro Írán vždy představoval nepřítele. Teherán dodnes židovský stát neuznává a jeho území považuje za okupovanou Palestinu. „V minulosti byli schopni jednat o kompromisech s Američany. Dnes vidíme, že jsou schopni jednat s Rusy, Číňany nebo Saúdy a prakticky s kýmkoliv. Ale zároveň bazírují na tom, že nebudou mluvit s Izraelem, protože je to pro ně nelegitimní okupační entita,“ dodal Tureček.

Uvolnění napětí s Izraelem nepřišlo ani s liberálnějšími prezidenty jako byl třeba Muhamnad Chátámí, který funkci zastával na přelomu milénia. „Byl ochotný, hovořilo se, jak otevírá Írán Západu a říkalo se mu ‚íránský Gorbačov’. Nicméně, explicitně ani implicitně se v jeho éře nenaznažovalo, že by přistoupil na smíření s existencí Izraele,“ doplnil Tureček s odkazem na někdejšího vládce Sovětského svazu Michaila Gorbačova, který se zapříčinil o jeho rozpad.

Chameneímu je dnes už 84 let a v čele Íránu jako jeho nejvyšší vůdce stojí už více než tři dekády. Nic však nenasvědčuje tomu, že by mu jeho zdravotní stav či věk neumožňoval tuto roli přestat vykonávat. „Už to není mladý člověk. Na druhou stranu, i když se periodicky objevovaly zvěsti, většinou izraelského původu, že je nad hrobem nebo umírá na rakovinu prostaty, tak tyto prognózy byly spíš často přáním otce myšlenky,“ komentoval pro CNN Prima NEWS pedagog MUP.

Reálně tak může být u moci klidně až do své smrti, jako tomu bylo u předešlého nejvyššího vůdce Chomejního, který zemřel v roce 1989 ve věku 89 let.