Jurečka představil novelu zákoníku, umožní mzdu v eurech či upraví výpovědi

Praha – Část pracovníků v Česku by od příštího roku mohla začít dostávat mzdu v eurech či jiné měně. Zaměstnavatelé by měli rodičům na rodičovské dva roky držet jejich pozici. Výpovědní lhůta by nezačínala až na začátku dalšího měsíce, ale hned od doručení výpovědi. Při pracovníkově pochybení by se zkrátila na měsíc. Prodloužit by se naopak mohly zkušební doby. Na brigády o letních prázdninách by mohli začít chodit už čtrnáctiletí. Změny z další připravované novely zákoníku práce představil dnes novinářům ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Návrh by měla vláda dostat v květnu.

Marian Jurečka

“Vnímáme, že experti – ekonomové i personalisté – opakovaně říkali, že je potřeba se podívat na zákoník práce, aby ČR byla zemí, která bude mít flexibilní pracovní prostředí, ale samozřejmě budeme pamatovat na ochranu zaměstnanců,” uvedl Jurečka. O navržené předloze mluví jako o “flexibilní novele”. Vláda v programovém prohlášení slibuje, že “celkově zvýší flexibilitu zákoníku práce v zájmu zaměstnavatelů i zaměstnanců”. Podle ministra má předloha reagovat na měnící se potřeby na pracovním trhu, snížit administrativu a využít digitalizaci.

Zaměstnavatelé oceňují, že ministr práce otevřel zákoník práce ve snaze ho modernizovat, přizpůsobit současné praxi a vyřešit problémy, na které dlouhodobě upozorňují zaměstnavatelé i zaměstnanci. “Podporujeme vyplácení mezd v eurech či jiné měně, souhlasíme s úpravami výpovědních lhůt při pochybení zaměstnance i možnost, aby si na brigádách mohli přivydělat i lidé mladší 15 let. K zaujetí stanoviska za podnikatele se ale nejprve potřebujeme seznámit s detaily,” reagoval pro ČTK mluvčí Hospodářské komory ČR Miroslav Diro.

Na novele se začalo pracovat zhruba před rokem. Pracovní tým se skládal ze zástupců resortu, odborářů a zaměstnavatelů. Šéfka legislativy ministerstva Dana Roučková uvedla, že dorazilo přes 120 podnětů. Do pracovního kodexu se promítá část z nich. “Vzali jsme ty nejdůležitější, po kterých byla největší poptávka,” uvedla Roučková.

Podle návrhu by část pracovníků v Česku mohla od příštího roku začít dostávat výplatu v eurech či jiné měně. Dnes ji mohou pobírat lidé, pokud dělají v zahraničí. Podle Roučkové bude muset u zaměstnance být “cizí prvek”, tedy třeba to, že je cizinec, má v zahraničí rodinu, je pendler. “Musí tam být konkrétní důvod, aby to mohlo být takto vypláceno. Nemůže si firma říci, že tak bude platit běžného českého pracovníka, který se nepohybuje v zahraničí,” řekl Jurečka. Dodal, že sám měl “vyšší ambice” a takhle rozhodla koalice i s ohledem na ČNB a další skutečnosti. Označil to za “umírněný kompromis”.

Podle návrhu budou muset zaměstnavatelé rodičům na rodičovské držet dva roky místo, na kterém pracovali. Má to podpořit dřívější návrat matek či otců do práce. Práci ve firmě by měli mít rodiče ale dál zaručenou do potomkových tří let. Výpovědní lhůta by se měla nově počítat od podání a doručení výpovědi, ne od začátku následujícího kalendářního měsíce. U propuštění kvůli pochybení by se měla výpovědní doba zkrátit na jeden měsíc. Zkušební doba by se mohla naopak prodloužit až na čtyři měsíce a u vedoucích pak až na osm měsíců. Pracovníci by si mohli po dohodě s vedením sami rozvrhnout směny na pracovišti, teď to mohou dělat jen při práci z domova či na dálku. Na brigády by se mohlo začít chodit už od 14 let, ale jen o letních prázdninách. Mladí by mohli dělat lehčí práce, měli by kratší směny.