Houser začal se snowboardcrossem pozdě, po šesti letech to dotáhl na pódium

Praha – Radek Houser dal snowboardcrossu až po 21. narozeninách přednost před fotbalem a lyžováním. Věřil, že to právě v tomto sportu může dotáhnout do reprezentace. Po pěti letech v národním týmu si splnil další cíl, když se v sobotu v kanadském Mont-Sainte-Anne dostal na pódium v závodě Světové poháru. Ambice smutnému hrdinovi zimních olympijských her 2022 v Pekingu, na které přiletěl zbytečně, nechybějí ani nadále. Uvedl to na středečním setkání s novináři, kam stejně jako ostatní členové týmu dorazil s vlasy obarvenými na blond.

Radek Houser

Byl to právě Houser, kdo hromadnou změnu image třetím místem v SP způsobil. Čeští muži na stupně vítězů v této disciplíně čekali patnáct let a tým se před sezonou vsadil, že pokud to někdo z nich dokáže, všichni se obarví na blond. Sedmadvacetiletý Houser k tomu směřoval. “Jsem pátým rokem v reprezentaci, třetí rok ve Světovém poháru a dopracoval jsem to na vysněné pódium. Já tohle beru jako maximální úspěch, co se letos mohl povést,” řekl.

V 21 letech se rozhodl, že u něj zvítězí snowboarding. Začátky nebyly snadné. “Já jsem dřív jezdil na snowboardu, ale je to specifická disciplína. Spoustu nových věcí pro mě, překážky byly jiné. Vždycky, když jsem se koukal v televizi, tak jsem si říkal, že bych na těch skocích létal jako ti jezdci, co tam jezdili. Pak jsem zjistil, že to není tak jednoduché. Při první příležitosti, kdy jsem nastoupil do závodu, jsem spadl, provázela mě různá zranění,” vzpomínal.

Několikrát si vyhodil kloub mezi klíční kostí a lopatkou. Zlomil si zápěstí, v němž má dodnes šrouby. Na začátku sezony 2022/2023 si z tréninku na závod ve francouzském Les Deux Alpes odnesl zlomený kotník. “Naštěstí mě ten sport bavil tak, že mě to motivovalo se vrátit. Každé zranění ve mně zanechalo něco v tom smyslu, že se chci vrátit a dokázat, že jsem tu disciplínu nezměnil jen tak pro nic za nic. Že věřím, že to půjde a bude to dobré,” svěřil se.

Pod vedením reprezentačního kouče Marka Jelínka stále proniká do tajů poměrně nebezpečného kontaktního sportu. “Každá rozjížďka je specifická. Jak tam jste ve čtyřech lidech, nikdy nevíte, co se může stát. V mužské kategorii je hvězd hrozně moc a všichni si jdou za tím, všichni chtějí být vepředu na pódiu. Udělali jsme s trenéry kus práce a mně to vychází, že teď těm klukům stačím,” pochvaloval si Houser.

Po životním třetím místě už před sebou vidí další mety. “Podívat se na těch pódiích klidně o pár stupínků výš. Já mám problém, že nad některými věcmi někdy přemýšlím zbytečně moc, možná se motivuju zbytečně přehnaně. Ale na druhou stranu si myslím, že to není na škodu, že je důležité vidět ten vysoký cíl, ale plnit si k tomu i postupné krůčky,” přemítal snowboardcrossař, kterého mistryně světa Eva Adamczyková označila za největšího dříče v týmu.

Houser dvakrát startoval na MS. Jako náhradník za zraněného Jana Kubičíka přiletěl i na ZOH 2022 do Pekingu, ale účast mu zhatil covid. “Ani jsem nestihl tu atmosféru olympiády nasát. Hned po příletu mě zavřeli do hotelového pokoje. Takže jsem olympiádu sledoval z pokoje, a když jsem se vyznal v tom programu, tak se mi to občas povedlo naladit na televizi. Moc jsem to nevnímal, byla to taková směska emocí. Zpětně, uteklo to o kousek, ale zase na druhou stranu jsem na to třeba nebyl ještě připravený,” řekl.