Jirka (69): Syn se snachou nezvládli výchovu sedmiletého syna. Museli jsme si ho vzít k sobě a srovnat ho

Jirka (69): Syn se snachou nezvládli výchovu sedmiletého syna. Museli jsme si ho vzít k sobě a srovnat ho

Jirka roky nesouhlasil s výchovou vnuka. Sedmiletý Milošek si mohl dělat, co chtěl, jeho rodiče ho nenaučili ani základům slušného chování. Došlo to tak daleko, že snacha dostala od syna facku. Jirka s manželkou si proto vzali Miloška k sobě a začali ho řádně vychovávat.

Snacha sedí u nás v obýváku a brečí. “Už si s Miloškem nevíme rady. Nezvládáme ho. Mlátí ostatní děti, dokonce dal facku i mně,” vzlyká.

Růžena (72): Syn není schopný postarat se o vnuka. Vzala jsem si ho k sobě, ale přestávám to zvládat

Syn se snachou přiznali, že výchovu vnuka nezvládají

Slušně jsem snaše řekl, že roky jsme měli k jejich výchově výhrady. “Nedivím se, že to zašlo takhle daleko. Vždyť vy jako rodiče Miloška vůbec nevychováváte. Abyste měli klid nebo aby se podle vašich slov dostatečně rozvíjel, může naprosto vše. A tady máte výsledek,” zlobil jsem se. Není možné, aby Milošek fackoval rodiče. S manželkou jsme se na sebe dívali a kroutili nevěřícně hlavou.

Syn se snachou seděli na gauči jako dvě hromádky neštěstí. Když jsem jim řekl, jak by měli změnit výchovu, málem se rozbrečeli oba. Prý nezvládnou být na vymodleného synka striktní. Nezvládnou mu něco zakazovat nebo nařizovat. Chtějí, aby byl spokojený a šťastný. Nechápali, proč když od nich Milošek dostane vše, co chce, je zlý.

Navrhnul jsem řešení a trval na jeho naplnění

“Milošek je fracek, který bije ostatní, protože ví, že mu nic nehrozí,” řekl jsem naprosto v klidu. Syn se snachou se na mě ostře podívali. “Moc na mě nekulte oči, vše, co tady teď řešíme, je vaše selhání.” Navrhnul jsem jim, aby u nás Milošek strávil letní prázdniny a my ho mohli v klidu vychovávat. Nastolit v jeho životě řád a naučit ho slušnému chování.

Byly to složité dva měsíce. Museli jsme naučit Miloška pozdravit a poděkovat. Obdivoval jsem manželčinu trpělivost. Milošek se pokusil projevit svůj vzdor násilím, svlékal se jako had a oblečení nechával pohozené na zemi. Neuměl odnést talíř po jídle do kuchyně. Nevěděl, jak si namazat chleba sýrem. Nejraději trávil čas u televize nebo na mobilu s pytlíkem čipsů po ruce. Děti z vesnice ho nebraly, protože Milošek uměl jen sprostě nadávat, ale hrát si v partě nezvládl.

Vnukovi se u náš začalo líbit

Po měsíci jsem viděl, že Milošek přestal vzdorovat a přijal nová pravidla. Z rozmazleného kluka se stal relativně poslušný chlapec. S manželkou jsme se mu věnovali a pomáhali mu začlenit se do kolektivu. Když se blížil konec prázdnin, Milošek za námi přišel, jestli by u nás nemohl bydlet. “Dědo a babi, je mi tady hezky. Nechce se mi do města. Mám tu kamarády,” objal nás okolo krku.

Když syn se snachou viděli, že je Milošek na vesnici šťastný, zvažují stěhování. Nechali by si postavit dům na naší zahradě. Miloškovi by se splnilo přání a zůstal by mezi kamarády, se kterými se během prázdnin seznámil. A já s manželkou bychom mohli dohlížet na jeho výchovu. Obzvláště nyní, když syn se snachou zvažují, že pořídí Miloškovi sourozence.

Další příběhy ze života →

Jindřiška (55): Snaše jsem odmítla příliš časté hlídání vnuka. Kvůli tomu mě seřval i vlastní syn

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].

Související články