Stovky miliard spí v penzijních fondech. NERV hledá cestu, jak lépe využít

Můžeme začít hádankou: peníze si zde stále ukládá téměř každý čtvrtý Čech, ale zhodnocení přináší jen minimální. Co to je? Jistě jste uhodli – jde o finance uložené ve starém penzijním připojištění. Vstoupit se do něj nedá už déle než deset let, ale přesto si sem ke konci loňského roku stále ukládalo peníze více než 2,4 milionu účastníků.

Spoření na důchod je důležité. Jakou cestu ale zvolit?

V těchto takzvaných transformovaných fondech v rámci třetího důchodového pilíře mají lidé nyní uspořeno asi 460 miliard korun. Protože však tyto fondy musí stále být alespoň mírně v plusu, nemohou při investování těchto peněz jejich správci riskovat. Proto nakupují státní dluhopisy, které mají zaručený, ale nízký výnos. Podle odborníků Národní ekonomické rady vlády (NERV) by tyto prostředky šlo využít aktivnějším způsobem. Prospělo by to české ekonomice i samotným střadatelům.

NERV proto mezi svými nově zveřejněnými návrhy, jak Česko přivést k vyššímu dlouhodobě udržitelnému ekonomickému růstu, zmínil i peníze „spící“ v transformovaných fondech. U starých penzijních fondů se mu nelíbí ani výše jejich poplatků. Ty totiž podle ministerstva financí dosahují 25 až 85 procent jejich výnosů. „To omezuje i jejich smysluplnost v rámci důchodového systému,“ uvedl NERV ve svém materiálu.

K dosavadnímu penzijnímu připojištění a doplňkovému penzijnímu spoření od letošního roku přibyla novinka – DIP:

Co by se tedy mohlo změnit, pokud politici na návrhy ekonomů uslyší? Kupříkladu by šlo zmírnit pravidlo „kladné nuly“ tak, že by fondy byly ziskové v dlouhodobějším horizontu, ale kvůli riziku by nakrátko mohly jít i do minusu. Ve hře by mohlo být i omezení státní podpory nebo stanovení maximálního limitu pro poplatky. „Vysoké poplatky nedávají smysl u fondů, které investují majoritně do státních dluhopisů, obhajitelné jsou u progresivnějších strategií,“ vysvětlil NERV.

Podle zahraničních vzorů, kde fondy investují s vyšší přidanou hodnotou, by se podle návrhu poradního orgánu vlády mohl nově rozšířit rozsah jejich investic. Třeba do infrastrukturních projektů, takzvaných PPP projektů, kde zakázky veřejného zadavatele provádí soukromý subjekt, nebo do komunálních dluhopisů financujících lokální investice.

Reakce politiků

Politici oslovení Deníkem se k návrhu NERV zatím nestaví odmítavě. „Já bych pro rozvolnění možnosti investovat do cenných papírů s vyšší mírou rizikovosti u stávajícího transformačního fondu byl,“ uvedl ekonomický expert ODS a místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček. Střadatelé by ale měli dostat na výběr, zda k rizikovějšímu investování dají souhlas. „Aby měl klient možnost volby a mohl si říci, že chce zůstat extrémně opatrný, třeba proto, že má pár let do důchodu,“ podotkl Skopeček.

Proti návrhu NERV se nestaví ani opoziční poslanec a stínový ministr práce a sociálních věcí ANO Aleš Juchelka. Tyto peníze by podle něj mohly kupříkladu sloužit při financování stavby plánovaných dalších jaderných bloků v českých elektrárnách. „Já si myslím, že by byla správná cesta, pokud by si peníze z těch fondů na to mohli vypůjčit,“ konstatoval Juchelka. Takto by ale byl ochoten využít nanejvýš polovinu z uložených peněz, tedy asi 200 miliard korun.

Změny by měly být pozvolné

Návrh ekonomů z NERV zaujal rovněž samotné penzijní společnosti. Také podle nich jsou totiž dosavadní zákonná omezení fondů nastavena špatně. I ony by proto rády svěřené prostředky klientů investovaly výhodněji. „Největší brzdou výhodnějšího investování je zákonná povinnost penzijní společnosti investovat tak, aby v žádném momentu neměla investice záporný výnos, a povinnost penzijních společností v případě nepříznivého vývoje doplnit kapitál transformovaného fondu ze svých prostředků,“ uvedl prezident Asociace penzijních společností Aleš Poklop.

Většina Čechů preferuje konzervativní formu spoření na důchod:

Podle něj by ovšem vůbec nejlepší bylo, kdyby sami lidé do nových účastnických fondů přešli dobrovolně. Ty jim totiž mohou peníze zhodnocovat výrazně lépe. Za uplynulých deset let přinesly dynamické účastnické fondy v průměru každým rokem čisté zhodnocení přes 5,5 procenta, transformované fondy jen o trochu více než jedno procento. „Lidé jsou ale velmi konzervativní, a ačkoliv jsou na možnost přechodu zdarma se všemi prostředky upozorňovaní, přechází jen malá část,“ posteskl si Poklop. Přechod k výnosnějším fondům je přitom stále jednodušší, nově k němu lze pohodlně využít i bankovní identitu.

Nejdůležitější však podle Poklopa je, aby byla případná změna pravidel pozvolná a lidé ji tak dokázali vstřebat. Pokud se takovéto produkty nastavené na desítky let dopředu často mění, veřejnost v ně ztrácí důvěru. „Věříme proto, že stát nebude dělat žádné unáhlené řezy,“ prohlásil Poklop. Doufá, že politici na jedné straně dokážou motivovat dosavadní účastníky k přechodu do nových fondů a na druhé upraví pravidla pro staré fondy. Aby penzijní společnosti nesvazovala, ale umožnila jim svěřené peníze lépe zhodnotit.