Demografové: Navržený růst penzijního věku je pro ročníky nerovnoměrný

Praha – Navrhované zvyšování důchodového věku v reformě penzí by podle České demografické společnosti (ČDS) bylo pro jednotlivé ročníky nerovnoměrné. Očekávaná doba pobírání důchodu by se tak u nich lišila. Demografové na to upozornili ve svém stanovisku, které dnes i s propočty představili na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Doporučují, aby důchodová věková hranice pro narozené na konci 60. let a v 70. letech rostla plynule o měsíc za rok.

Důchodci, senioři

Důchodový věk se v Česku už léta odsouvá u mužů každý rok o dva měsíce a u žen obvykle o víc měsíců. Na 65 let se dostane v roce 2030 nejdřív u mužů, bezdětných žen a matek s jedním dítětem, u matek s více dětmi později. Podle návrhu reformních změn by se měla nově každý rok věková hranice přehodnocovat podle doby dožití lidem, jimž bude zrovna 50 let. Odsouvat se má nejvýš o dva roky ročně.

Podle demografů by navrhované navyšování znamenalo rozkolísání důchodového věku. Roli by hrály epidemie či jiné události, které by měly vliv na úmrtnost. Narozeným v jednom roce by se tak důchodový věk zvedl třeba o dva měsíce a dalším třem ročníkům vůbec. ČDS uvedla, že tak hrozí “bezdůvodné rozdíly” v očekávané průměrné době pobírání důchodu. Důchodový věk by se také mohl při navázání na dobu dožití padesátníků a padesátnic navyšovat rychleji než prodlužování života.

“Důchodový věk by se měl po roce 2030 zvyšovat lineárně a plynule. Zvýšení by mělo být pro každý ročník stejné bez ohledu na krátkodobé výkyvy kvůli epidemiím,” uvedl demograf Tomáš Fiala.

ČDS doporučuje zvedat důchodový věk od ročníku 1966 každý rok o měsíc. V 66 a jednom měsíci by tak šli do důchodu narození v roce 1978. Pro ročníky 1979 až 1983 by se pak věk stanovil podle zprávy o demografickém vývoji v roce 2028, jak už nyní upravuje zákon, radí demografové.

Uvedli, že podle prognóz se u narozených na konci 60. let a u Husákových dětí bude lineárně protahovat také doba dožití v 65 letech. S tím by se plynule protahovala i doba pobírání penze, aby v ní lidé trávili kolem čtvrtiny života.

ČDS uvedla, že podle návrhu ministerstva práce by se důchodový věk měl nad 65 let zvednout lidem s rokem narození 1966 o dva měsíce nad 65 let. U ročníku 1967 by to byly další dva měsíce, u ročníku 1968 měsíc, u ročníku 1969 zas dva měsíce. Narozeným v roce 1970 až 1972 by věková hranice zůstala na 65 letech a sedmi měsících. Ročníku 1973 by se o dva měsíce oddálila.

Podle demografů rozdíly v důchodovém věku, který ministerstvo navrhuje pro padesátníky, neodpovídají ani rozdílům v naději dožití při dosažení 65 let. Narození v letech 1965 až 1967 by před sebou podle statistik měli v průměru zhruba 21,3 roku. U ročníku 1968 a 1969 by to bylo skoro 21,4 roku. Pro další ročníky by se doba postupně prodlužovala až na víc než 21,7 roku u narozených v roce 1972, pak by mírně poklesla. Lišila by se i doba pobírání důchodu.

“Nejvíc nás zarazilo navázání úpravy (návrh zvyšování věku v reformě) na něco, co je strašlivě rozkolísané. Nedává to to, co bychom očekávali – stabilní, robustní a předvídatelný systém,” řekl při představení propočtů jeden z autorů stanoviska ČSD Petr Mazouch z Vysoké školy ekonomické v Praze.