Tereza (30): Tchyni mám raději než svoji mámu. Náš vztah rozhodl o tom, že se vdám, chtěla jsem patřit do její rodiny

Tereza (30): Tchyni mám raději než svoji mámu. Náš vztah rozhodl o tom, že se vdám, chtěla jsem patřit do její rodiny

Tereza má báječný vztah se svou tchyní Pavlínou. Dokonce si s ní rozumí lépe než s vlastní mámou. Když přemýšlela nad tím, jestli se má vdát, právě Pavlínina osobnost zavážila nejvíc…

Asi se mi povedlo něco, co není moc obvyklé. Našla jsem si chlapa s tak báječnou matkou, že jsem do té rodiny prostě chtěla patřit.

Vztah s mámou nemám zrovna nejlepší

Můj táta nás opustil, když jsem byla tak malá, že si na něj vůbec nepamatuju. Máma pak zlikvidovala všechny fotografie, na kterých byl, a vyhodila cokoliv, co by ho mohlo byť jen vzdáleně připomínat. Úplně ho vymazala ze svého života.

Zbyla jsem jí jenom já. A v tom byla asi ta potíž. Máma si ke mně nedokázala najít cestu. Snad ve mně viděla muže, který ji zklamal. Nevím, nikdy mi to nechtěla říct. Když jsem na to zavedla řeč, buď změnila téma, nebo prostě mlčela.

Kvůli tomu jsem měla pocit, že mě máma nemá moc ráda. Ale to přeci nebyla moje chyba, ne? Trvalo mi dlouho, než jsem si to v sobě takhle vyřešila. Celý život mi chyběla osoba, které bych se mohla svěřit, která by mi poradila, co mám dělat. S mámou tohle prostě nešlo…

Potkala jsem muže s báječnou mámou

Asi to bude znít divně, ale na Karlovi (32), tedy mém manželovi, je nejlepší jeho máma Pavlína (61). Už vidím, jak si ťukáte prstem na čelo, ale prostě je to tak. Ne že bych Káju neměla ráda, ale prostě ho nemiluji. Jenže Pavlína je tak báječná ženská, že jsem do její rodiny chtěla patřit.

Padly jsme si do noty už na prvním setkání a Kája jenom koukal, jak se bavíme. Tiše seděl u stolu a pak si začal hrát s telefonem. Zpětně bych to mohla označit za osudové setkání. Ne to, že jsem kdysi potkala svého manžela, ale seznámení s jeho maminkou…

Vřele mě přijala a postupně si získala mou důvěru. Dokonce jsme si asi po roce vyrazily na dovolenou jenom my dvě. V práci jsem to ani nemohla říct. Kolegyně dští síru na své tchyně snad každý den. A já? Já mám tu svoji fakt ráda.

Na tchyni jsem měla štěstí

S Kájou jsem chodila pět let a když se začal chovat podivně, bylo mi jasné, že se mě chystá požádat o ruku. Nemůžu říct, že by mi s ním nebylo fajn. Ale necítila jsem zamilovanost, nic mě nešimralo v břiše. Dlouho jsem nad tím přemýšlela a zvažovala všechny možnosti. Pak vyhrálo to, že nechci ztratit Pavlínu.

Je to možná sobecké, ale to mi je jedno. Mám muže, na kterého se můžu spolehnout. A tchyni, kterou mám fakt ráda. Vím, že bude skvělou babičkou a se vším mi pomůže. Někdy se říká, že tchyni si nemusíte všímat, protože si přeci berete jejího syna. Já to mám trošku jinak. V první řadě jsem si brala tchyni, až pak jejího syna…

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].

Související články