Leváci tvoří jen 10 % populace. To, kterou ruku primárně používáme, ovlivňují genetické mutace

Tým nizozemských vědců z Institutu Maxe Plancka se zabýval otázkou, co u lidí ovlivňuje lateralitu (tj. dominanci nebo preferenci jedné strany). Zkoumal…

Leváci tvoří jen 10 % populace. To, kterou ruku primárně používáme, ovlivňují genetické mutace

Tým nizozemských vědců z Institutu Maxe Plancka se zabýval otázkou, co u lidí ovlivňuje lateralitu (tj. dominanci nebo preferenci jedné strany). Zkoumal genetické mutece z genomů více než 350 000 lidí a chtěl najít stopy dokazující, že určité aspekty DNA ovlivňují, kterou ruku upřednostňujeme při základních úkonech.

Zjistili, že to, která ruka je dominantní, ovlivňují tubuliny – proteiny, které vytvářejí vnitřní kostru buněk. Dle Wikipedie je tubulin „dimerní protein, skládající se z dvou podjednotek – alfa-tubulinu a beta-tubulinu. Je především základní složkou mikrotubulů a tyto tvoří důležitou součást cytoskeletu eukaryotických buněk.“

Leváci tvoří desetinu populace, ale ne všude

Autoři studie vysvětlují, že v embryonálním stadiu vývoje člověka se levá a pravá strana mozku zapojují odlišně. Tyto rozdíly následně vedou k tomu, že lidé mají v průběhu svého vývoje specifické preference – například ke které straně se naklánějí, když se objímají, na které straně úst mají tendenci žvýkat a kterou rukou drží tužku nebo pero.

Levá ruka je dominantní pouze u 10 % světové populace, nicméně reálná míra levorukosti se může v různých regionech světa pohybovat od přibližně 2 % do 14 %. Vědci předpokládají, že rozdíly odrážejí vynucování používání pravé ruky v některých kulturách – například v Česku bylo „přeučování leváků“ zrušeno až v roce 1967.

Dřívější studie, provedená před čtyřmi lety, spojila levorukost se 48 genovými mutacemi. Většina z nich se nacházela v oblastech DNA, které neobsahují geny pro tvorbu proteinů, ale mohou mít regulační funkce a podílet se na řízení genové exprese. Podle vědců šlo o úseky, které mohou řídit geny související s tubuliny.

Tubuliny jsou dlouhá trubicovitá vlákna, která řídí tvar a pohyby buněk. V nové studii genetik a neurolog Clyde Francks uvádí, že mikrotubuly zřejmě ovlivňují, která ruka je dominantní, protože tvoří řasinky – vláskům podobné objekty v buněčné membráně, které během vývoje člověka usměrňují tok tekutin.

Co ukázala studie?

Francks se svým týmem důkladně zkoumal genetické údaje 313 271 praváků a 38 043 leváků z britské Biobanky. Aby se předešlo zkreslení genetické asociace, definovali čtyři samostatné, geneticky homogenní skupiny jedinců: s asijskými předky, černošskými předky, čínskými předky a bílými předky. Jak se následně ukázalo, míra levorukosti se mezi těmito skupinami lišila.

Analýza objevila konkrétní mutace v beta-tubulinovém genu TUBB4B, které byly u leváků 2,7× častější než u praváků. Tato skutečnost může poukazovat na roli mikrotubulů a proteinů s nimi spojených v rozvoji laterality mozku. Přestože se tato studie týkala relativně malého počtu lidí, vzácné genetické varianty mohou napovědět o vývojových mechanismech mozkové asymetrie u člověka.

Tyto genetické mutace byly spojeny s rozdíly ve struktuře mozku, zejména v bílé hmotě, která obsahuje cytoskelet mozku spojující oblasti související s jazykem. Studie mimo jiné naznačuje, že levorucí jedinci mohou mít výhodu při provádění verbálních úkolů.

Výsledky vědeckého bádání byly 2. dubna tohoto roku publikovány v prestižním odborném časopise Nature Communications. Toto multidisciplinární periodikum publikuje recenzované vědecké práce z oblasti přírodních věd, včetně fyziky, chemie, medicíny a biologie.

Přečtěte si také: