Kameny zmizelých „z Wishe“. V Ústí se zase jednou vydali vlastní cestou

Ústí nad Labem má od listopadu druhou sadu tzv. kamenů zmizelých. Jde o patnáct dlažebních kostek s mosazným povrchem, vsazených do chodníku před domy obětí holokaustu a nacistického režimu na Střekově. Je v tom ale háček. Ústeckým politikům se nechtělo čekat na výrobu oficiálních certifikovaných kamenů, tzv. Stolpersteine, a tak si ve spolupráci s teplickou Židovskou obcí nechali vyrobit vlastní. Necertifikované, v jiném rozměru a s chybou.

První sada osmi kamenů Stolpersteine byla do Revoluční ulice v Ústí nad Labem vsazena už loni v lednu. Šlo o iniciativu střekovské zastupitelky Evy Outlé (PRO! Ústí), ke které se připojili tehdejší radní města.

Vybrali mezi sebou potřebných 35 tisíc korun a kameny zasadili před domy, kde žili původní židovští obyvatelé. Šlo o skutečné Stolpersteiny, tedy kameny, které jsou po celém světě ukládány v rámci stejnojmenného mezinárodního projektu podle návrhu sochaře Guntera Demniga.

Kameny jsou ve standardním čtvercovém rozměru 96×96 milimetrů, používají jednotný styl písma a úpravu. Stojí na nich informace o konkrétním „zmizelém“: narozen, deportován, zavražděn.

Kameny zmizelých „z Wishe“. V Ústí se zase jednou vydali vlastní cestou

Ústecký kámen zmizelých z ledna 2023. Foto: Ondřej Bičiště / MAFRA / Profimedia

Ve jménu zámkové dlažby

Vedení města se myšlenka zalíbila a v pokládání kamenů se rozhodlo pokračovat. Pod vedením primátora Petra Nedvědického (ANO) se znovu sešlo devět politiků z různých stran – ANO, SPD a přeběhlíci, kteří drží současnou koalici, a již bez iniciátorky projektu Evy Outlé nechali vyrobit vlastní druhou sadu.

Chtěli, aby to znovu byly oficiální Stolpersteine, nakonec to ale dopadlo trochu jinak.

„Bohužel odhad dodání patnácti kamenů byl jeden rok. Židovská obec Teplice proto městu nabídla a zprostředkovala alternativu v podobě Kamenů zmizelých výtvarného umělce,“ vysvětluje mluvčí města Romana Macová.

Umělcem je člen Unie výtvarných umělců Ondřej Pisch a „jeho“ kameny mají tu vlastnost, že se na myšlence Stolpersteine jen přiživují, nemají jednotný rozměr, používají jiné písmo a sem tam i chybu.

Město se dále hájí, že podobné nestandardní kameny již byly osazeny v dalších severočeských městech, třeba v Kadani nebo Teplicích.

Kameny jsou vyrobeny ve velikosti 10×20 centimetrů, aby vhodně zapadly do všudypřítomné vlnkové zámkové dlažby.

Střekovské kameny. Jiný rozměr, rozdílné fonty, do zámkové dlažby padnou. Foto: Statutární město Ústí nad Labem

Někoho by napadlo, že jde o plagiáty. Tomu se ale město záměrně chtělo vyhnout, jak dále vysvětluje mluvčí Macová.

„Nejsou oficiálně nazývány Stolpersteine, nýbrž se všude uvádí jako název Kameny zmizelých. Použitím stejného rozměru by se již jednalo o plagiaci,“ říká.

Což se ovšem ukazuje jako lež, neboť město o kamenech jako o Stolpersteine mluví. Třeba v usneseních rady.

Zdroj: usnesení Rady města Ústí nad Labem z 12. září 2023

Smutná perlička na závěr. Kameny nejen že nejsou vyrobeny v souladu a s vědomím nadace Stolpersteine, mají nestandardní rozměr a rozdílné typy písma, navíc jeden z nich obsahoval chybu.

Na což se přišlo až ve chvíli, kdy měl být vsazen před jeden z domů na ústeckém Střekově.

Zdroj: Střekovinky, zpravodaj městského obvodu Střekov, leden/únor 2024

„Kámen s chybou byl položen pouze symbolicky v rámci slavnostního pokládání. Ihned poté byl vyjmut, reklamován a po dodání nového kamene zasazen na určené místo. Nechat během ceremonie v chodníku prázdnou plochu by bylo k původním obyvatelům domu nedůstojné,“ říká Romana Macová.

Právě v posledním čísle zpravodaje Střekovinky na problém s kameny upozornila zastupitelka Eva Outlá.

Podle ní se autor projektu ohrazuje proti pokládání kamenů, které nebyly vyhotoveny jeho nadací, ale jsou s projektem Stolpersteine spojovány pro svoji podobnost.

Podotýká, že kameny zmizelých jsou chráněny v celé Evropě podle zákona o ochranných známkách, protože jde o umělecký projekt

„Co je však absolutně neomluvitelné, že do chodníku byl uložen nejen plagiát, ale i zmetek. Nikdo z radních se neobtěžoval pečlivě zkontrolovat údaje na kamenech, aby byla zachována důstojnost obětí,“ napsala Outlá. Podle ní je postup města ostuda a chucpe.