Peníze ze zrušeného druhého penzijního pilíře propadly státu. Lidé je nevybrali

Nad někdejším druhým pilířem penzí, který byl spuštěn v roce 2013 a o tři roky později zrušen, se úderem poslední minuty loňského roku „zavřela voda“. Uspořené peníze z něj mohli zpátky dostat jen ti střadatelé, kteří si o vrácení vložených peněz do té chvíle zažádali. Zapomnětlivci o ně ale definitivně přišli a jejich peníze na důchod propadly státu.

Nad druhým pilířem penzí, který byl spuštěn v roce 2013 a o tři roky později zrušen, se úderem poslední minuty loňského roku „zavřela voda“. Uspořené peníze z něj mohli zpátky dostat jen ti střadatelé, kteří si o vrácení vložených peněz zažádali.

Nad někdejším druhým pilířem penzí, který byl spuštěn v roce 2013 a o tři roky později zrušen, se úderem poslední minuty loňského roku „zavřela voda“. Uspořené peníze z něj mohli zpátky dostat jen ti střadatelé, kteří si o vrácení vložených peněz do té chvíle zažádali. Zapomnětlivci o ně ale definitivně přišli a jejich peníze propadly státu.

Na to, že si do druhého pilíře uložilo celkem 83 tisíc lidí souhrnnou částku 3,45 miliardy korun, ovšem není celková propadlá částka příliš vysoká. „Bývalí účastníci penzijního spoření si do konce roku 2023 nevyzvedli finanční prostředky ve výši 3,34 milionu korun,“ uvedla na dotaz Deníku Klára Křehlová z Generálního finančního ředitelství. Státnímu rozpočtu takto zbytečně své peníze nechalo 869 střadatelů.

Důchody 2024? Podívejte se, jaké změny vás čekají:

Podle Křehlové finanční správa o nebezpečí propadnutí nevyzvednutých peněz informovala na svém webu, v tiskových zprávách i na sociálních sítích dlouhodobě. „Finanční úřady se také aktivně pokoušely kontaktovat všechny občany, kteří si v tomto pilíři spořili a nepožádali o vyzvednutí svých úspor,“ podotkla.

Většina z nich přišla obvykle jen o pár korun či stovek. Některé by přesto „zaspání“ posledního možného termínu pro zaslání žádosti o vrácení uspořené částky mohlo mrzet. „U čtyř účastníků se nevyzvednutá částka pohybuje mezi 100 až 150 tisíci korun,“ přiblížila Křehlová.

Něco podobného v Česku chybí

Podle Jany Jáčové z firmy UOL Účetnictví nyní takovýto dobrovolný nástroj na spoření na stáří v Česku chybí. Jeho výhodou bylo, že lidé nemuseli uzavírat žádná další podobná pojištění, navíc vše zařídila účtárna. „U nás to bohužel funguje takhle, že se i dobré věci kvůli populismu rychle ruší,“ míní Jáčová.

Co obsahuje vládní důchodová reforma?

Nyní si lidé na důchod mohou spořit ve třetím penzijním pilíři. Podle Asociace penzijních společností si na konci třetího čtvrtletí loňského roku u nich na důchod spořilo celkem 4,27 milionu účastníků a penzijní společnosti ve svých fondech spravovaly peníze účastníků v celkové hodnotě 589,81 miliardy korun.

Podle analýzy společnosti Freedom Financial Services publikované portálem Peníze.cz se loni fondům doplňkového penzijního spoření mimořádně dařilo. Nejodvážnější fondy vydělaly až 30 procent, zajímavé výnosy ale přinesly i nejméně rizikové fondy.

Co byl II. pilíř penzí

• byl spuštěn v roce 2013 a po třech letech zrušen
• lidé v něm spořili peníze na důchod u soukromých penzijních společností, jež jim je měly zhodnotit
• vstup do pilíře byl dobrovolný, potom z něj ale už nešlo vystoupit
• zaměstnavatelé do něj platili tři procenta odvodů, další dvě procenta přidali ze svého spořící zaměstnanci
• v případě úmrtí neměly peníze propadnout státu, ale získat je měli dědicové střadatele
• do druhého pilíře si ukládalo peníze celkem 83 tisíc lidí, kteří do něj odvedli celkově částku 3,45 miliardy korun
• pokud si po jeho zrušení zažádali, dostali vložené peníze zpět
• posledních 869 střadatelů si nepožádalo o proplacení úspor v celkové výši 3,34 milionu korun
• protože si o jejich proplacení nepožádali do konce roku 2023, peníze propadly státu

Zdroj: Deník