Blažena (50): Na Velikonoce jsem jako dítě ošklivě upadla. Mám za to, že mi kvůli tomu narostla asymetrická prsa

Blažena (50): Na Velikonoce jsem jako dítě ošklivě upadla. Mám za to, že mi kvůli tomu narostla asymetrická prsa

Blaženinu hruď zdobí silikonové trojky. Radost z nich ale nemá, protože prsa po plastice jsou vždy jiná než přírodní. Kvůli výrazné asymetrii však neměla Blažena jinou možnost než operaci podstoupit. Za postižením podle ní stojí úraz, který ji potkal jako jedenáctiletou při velikonoční koledě.

Můj příběh je trochu zvláštní. Už jako pětiletá jsem se těšila, až mi narostou prsa a já budu moct nosit máminu podprsenku. Nevím, v čem mě ten kousek spodního prádla tak fascinoval, ale kdykoliv jsem ho zahlédla, měla jsem chuť ho vyzkoušet, třebaže jsem ještě neměla prsa.

Prsa mi začala růst až kolem jedenáctého roku

U dospělých žen jsem ňadra obdivovala a přála si také nějaká mít. Jenže tady jako by se příroda škodolibě zasekla. Stejný hrudník jako v pěti jsem měla v osmi, devíti, dokonce i v deseti letech, kdy už stejně staré spolužačky běžně nosily podprsenky.

Lékařka nic neříkala, ale na pohled to vypadalo, jako by si má prsa vzala dovolenou. K aktivitě se probrala až v době, kdy jsem oslavila jedenáctiny. Měla jsem radost, ač zatím nebylo nic moc vidět. Přesto jsem sen o plných trojkách nevzdávala. Čas ubíhal, ze zimy přišlo jaro. Doba odkládání bund a uklízení bruslí do skříně. Současně i doba Velikonoc.

Má rodina pocházela z vesnice, takže bylo jasné, že na svátky pojedeme jako každý rok k babičce na venkov. Těšila jsem se. Na malování vajíček i na živé slepičky s kohoutem Edou. Kluci na vesnici sice s pomlázkami každoročně vyváděli, ale já bývala stranou. Snad proto, že jim mámy důrazně nařizovaly, aby se k holkám chovali slušně a pomlázkami jim „naplácali“ pouze symbolicky, nikoliv skutečně.

Po úrazu mi narostl asymetrický hrudník

Jenže ten rok došlo ke změně. Do koledy se nečekaně zapojili i kluci z vedlejších vesnic a ti nás rozhodně nešetřili. Při jednom z úprků jsem na kamenité cestě za domem zakopla a rozplácla se jak dlouhá, tak široká. Od kluků jsem sice měla rázem pokoj, jenže kromě odřených kolen jsem si o vystouplý kámen vážně odřela a narazila i pravý prs, včetně žebra pod ním. Naši urychleně sháněli doktora a oddechli si, až když zjistili, že nejde o zlomeninu. Já však měla divný pocit.

Dny a měsíce ubíhaly, přičemž po necelém roce nastal důvod k panice. Pravý prs se mi náhle přestal vyvíjet a nic nezmohly ani mastičky lékařů. Kvůli velikosti „jedna a nula“ se navíc dlouho čekalo, zda se poměr velikostí prsů nezmění sám. Nezměnil. Podle lékařů každopádně nešlo o následek úrazu, ale o genetickou vadu…

Tak či onak, vše jsem si spolu s pořádným komplexem nesla až do dospělosti, protože dodnes nevím, že by někdo v rodině měl asymetrická ňadra. Teprve ve třiceti, kdy rozdíl mezi prsy představoval už dvě čísla, jsem se odhodlala podstoupit korekci, a později, ve čtyřiceti, si nechala vymodelovat komplet nové trojky, které mám dodnes. Upřímná radost z umělého hrudníku mi přesto schází. Proč? Protože tahle prsa nejsou ani zdaleka tak citlivá, jako bývala ta původní. Na druhé straně si mohu alespoň bez obav oblékat plavky a výstřihy…

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].

Související články

• Viktorie (25): Poslední dobou se mi opakuje stále táž noční můra. Mám v ní prsa šestky a nemohu se jich zbavit