Bez nohou či rukou, i tak chtějí pomoci. Ukrajinští vojáci se vracejí do války

Ukrajinští zmrzačení vojáci se vracejí do války. Bojovníci, kterým chybí končetiny, cítí silnou potřebu pomoci svým kolegům z armády. I přes svá rozsáhlá zranění jsou rádi, že mohou být v bojích užiteční. Dvacet z nich vyzpovídala agentura Reuters.

Ukrajinští vojáci se i poté, co přišli v bojích proti Rusku o svou končetinu, vracejí do bojů. Přečtete si v článku jejich příběhy.

Vyčerpaná ukrajinská armáda potřebuje veškerou pomoc. Nedaří se jí hlavně v okolí města Avdijivka, kde ji početnější nepřítel začíná zatlačovat. Ten na armádu tlačí i v dalších úsecích fronty. Armáda proto přijímá i zmrzačené vojáky, kteří přišli od zahájení ruské invaze na začátku roku 2022 o končetiny, ale i tak mají chuť pomáhat.

Válku na Ukrajině provází řada dezinformací. Jejich častým cílem je ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj:

Výbuch miny mu utrhl dolní končetinu, přesto je zase zpátky na svém minometném stanovišti v Doněcku, kde rozdává rozkazy. Dvaatřicetiletý velitel Odin je jedním z tisíců vojáků, kteří se vrátili zase na frontu. Pořád se ale bojí min. „I se zraněním žiji plnohodnotný život. Je to jiné jen dvakrát denně, když si ráno nasazuji protézu a večer, když si ji zase sundávám,“ citoval list The Independent vojáka.

Chtějí být užiteční

Do bojů se jako velitel logistiky v brigádě Azov vrátil i osmadvacetiletý Mango, jemuž střepina amputovala ruku. Byl jedním ze stovek vojáků, kteří bránili ocelárnu Azovstal v bitvě o město Mariupol. „Chtěl jsem se podívat na hodinky. Zvedl jsem ruku a uviděl, že už tam nejsou. Z ruky mi trčely kosti,“ svěřil se agentuře Reuters.  I když nemůže sedět v tanku, cítí se užitečný. Za své místo v armádě musel bojovat.

Ukrajinští zmrzačení vojáci se vracejí do války:

Jsou ale i zmrzačení vojáci, kteří se soustředí na budoucnost mimo armádu. Jedním z nich je Oleksandr Revťuch, jenž přišel o levou ruku a většinu levé nohy při výbuchu několika min, což mu znemožnilo vrátit se do boje. Chce pracovat jako trenér boxu pro kolegy po amputaci. Říká, že vojáci budou příkladem pro další generace. „Budou k nám vzhlížet jako ke vzoru v boji za nezávislost, svobodu slova a zachování lidských životů,“ uvedl.

Zodpovědnost a vina

Hlavní příčinou zranění vojáků je podle ředitele vojenské charitativní organizace pro veterány bez končetin Blesma Tonyho Bloomfielda dělostřelecká palba. Uvedl, že není příliš časté, že by se vojáci bez končetiny chtěli vrátit do konfliktu, na Ukrajině se to ale děje. Mnozí z nich touží podpořit své obklíčené kamarády na bojišti. Odin i Mano cítí zodpovědnost za vojáky, které nechali v zákopech a vinu za to, že přežili svá zranění.

O tom, co budou vojáci na bojišti dělat, rozhoduje rozsah jejich zranění. Ti, kteří přišli o oko, jsou například podle spoluzakladatele společnosti Pryncyp Masiho Nayyema způsobilí pro službu v podpůrných jednotkách. Vojáků, kteří mají amputované končetiny, je podle odhadů dvacet až padesát tisíc.

Bojovníci s amputovanými končetinami mají v něčem výhodu oproti těm, kteří o ně přišli mimo frontu. Vláda jim poskytuje kvalitní protézy, rehabilitační léčbu a výplaty podle závažnosti zranění. V jiných oblastech jsou stále mezery, například v dlouhodobé podpoře při hledání zaměstnání po absolvování rehabilitací.

Ruský prezident Vladimir Putin vyloučil, že by Rusko plánovalo útok na Polsko či Česko:

Ruská invaze na Ukrajinu už trvá déle než dva roky. Útoky přitom neustávají. Příkladem z nedávných dní je útok ruských raket na Trypilskou tepelnou elektrárnu, jež byla po odstavení jaderné elektrárny v Černobylu největším zařízením na výrobu elektřiny v Kyjevské oblasti. Před několika dny také Kyjev čelil mohutnému raketovému útoku, který zranil třináct lidí. Trosky zasáhly mimo jiné bytový dům, či areál školky.