Berbr opět odmítl vinu, uměle vytvořená kauza ho prý měla dostat z fotbalu

Plzeň – Bývalý místopředseda Fotbalové asociace ČR (FAČR) Roman Berbr, hlavní obžalovaný v případu fotbalové korupce, kterou už rok řeší plzeňský okresní soud, dnes opět odmítl jakoukoliv vinu. Žalobce ho viní z toho, že ovlivňoval nasazování rozhodčích na utkání třetí ligy ve prospěch klubu Slavoj Vyšehrad, ze zpronevěry peněz Plzeňského krajského fotbalového svazu a z působení v organizované zločinecké skupině. Ve více než hodinové řeči dnes Berbr řekl, že je přesvědčen, že cílem celé kauzy bylo dostat ho z fotbalu.

Fotogalerie: Korupce FAČR – kauza Berbr

foto

foto

foto

foto

Berbr se netají tím, že měl ve FAČR velký vliv. “Po roce jednání jsem bytostně přesvědčen, že celý tento případ byl udělán policií a státním zastupitelstvím na zakázku, s cílem dostat mě z fotbalu a co nejvíc mě kriminalizovat. Jinak by nemohl být tak zoufale zpracován,” uvedl Berbr. Státní zástupce pro něj požaduje trest sedm let vězení, pokutu 5,55 milionu korun a pětiletý zákaz činnosti. Jeho obhájci navrhují zproštění obžaloby, protože se nepodařilo prokázat, že se žalované skutky staly.

Soudní jednání se dnes protáhlo do večerních hodin. Kvůli technickým potížím s nahráváním v soudní síni mělo dvě vynucené pauzy. “Pravda je vůbec to nejobtížnější, co lze lidem předložit k věření,” zopakoval dvakrát Berbr ve svém posledním slovu.

Jako jediný z 21 původně obžalovaných lidí a klubu Slavoj Vyšehrad se účastnil všech čtyř desítek jednacích dnů. “Snažil jsem se vše vysvětlovat a vysvětlit,” poznamenal. Jeho snaha mu ale přišla zbytečná, neboť poté, co soud vyslechl na 50 svědků a jen jeden vypovídal proti Berbrovi, státní zástupce v závěrečné řeči tvrdil, že svědci potvrdili existenci organizované zločinecké skupiny. “Mám za to, že jsme každý poslouchali jiné svědky, kteří hovořili pro každého z nás jinou řečí,” konstatoval dříve údajně nejmocnější muž fotbalu v Česku.

Obvinění policie a obžaloby považuje za absurdní konstrukci. Obžaloba podle něj například vůbec nevysvětlila okolnosti vzniku a fungování zločinecké organizace ve fotbale, kterou státní zástupce nazval v březnu při závěrečné řeči fotbalovou mafií. Berbr stále podle obžaloby v jejím čele.

“Organizovaná zločinecká skupina? Kdo ji založil? Kdy? Za jakým účelem?” ptal se Berbr a hned si odpověděl, když vyloučil ostatní hlavní obžalované, kteří podle spisu v této organizaci působili – bývalého hráče Michala Káníka, bývalého rozhodčího Tomáše Grímma a bývalého sportovního ředitele Vyšehradu Romana Rogoze. “Káník tu zločineckou skupinu nezaložil, protože byl mimo. Grímm byl rozhodčí, toho bych asi nerespektoval já. Rogoz byl v klubu, toho by nerespektovaly ostatní kluby. Takže bych si já, jako místopředseda FAČR založil zločineckou organizaci, čtyři kola před koncem soutěže, aby vyhrál Vyšehrad? A pak jsem ji opustil? Proč? Abych si upevňoval pozici? Absurdnější důvod ani snad nemohl být uveden,” řekl Berbr.

Obvinění z ovlivňování zápasů třetí ligy považuje za největší hlavolam celého případu. “Koho bych jako zakládající člen organizace uplácel? Nemělo by to být spíš obráceně? Vím stoprocentně, že jsem nikomu nepotřeboval nic dávat ani slibovat,” prohlásil. Obsáhle promluvil také o zoufalství a stresu, které zažíval ve vazbě. Uvedl, že tehdy několikrát denně přemýšlel o sebevraždě.

Ve své řeči obvinil současné vedení FAČR, zejména předsedu Petra Fouska a místopředsedu Jiřího Šidliáka, z finančních machinací. Řekl, že vyvádějí z asociace miliony korun.

S posledními slovy vystoupili ještě další obžalovaní – Rogoz, bývalí sudí Jana Štychová a Jan Cihlář a bývalý fotbalový funkcionář Litoměřic Martin Pýcha. Všichni odmítli vinu.

Jednání tím skončilo. Květen si senát soudu nechá na rozhodování, rozsudek by měl vynést 19. června.

Berbrovi obhájci kritizovali postup soudu i žalobce

Postup soudu při schvalování dohod o vině a trestu se čtyřmi obžalovanými i jednání státního zástupce v průběhu celého projednávání případu kritizují dnes u soudu v Plzni obhájci bývalého místopředsedy Fotbalové asociace ČR (FAČR) Romana Berbra. Závěrečné řeči dnes přednesli tři Berbrovi obhájci, mluvili více než tři hodiny. Obhájce Tomáš Gřivna na závěr navrhl soudu, aby Berbra zprostil obžaloby, protože podle něj se v průběhu soudu nepodařilo nijak prokázat, že se žalované skutky staly.

Státní zástupce Jan Scholle při své závěrečné řeči v březnu navrhl Berbrovi, obžalovanému z úplatkářství a ze zpronevěry peněz Plzeňského krajského fotbalového svazu, sedm let vězení, pokutu v celkové výši 5,55 milionu korun a pětiletý zákaz výkonu funkce statutárního orgánu obchodní korporace.

Rok od zahájení procesu, v němž státní zástupce obžaloval 21 lidí a klub Slavoj Vyšehrad z ovlivňování zápasů druhé a třetí ligy ve prospěch Vyšehradu, spěje jednání k cíli. Soud jednal víc než 40 dní. Závěrečné řeči dnes přednesli Berbrovi obhájci.

Před Berbrovými obhájci promluvil další z hlavních obžalovaných, bývalý hráč a funkcionář Michal Káník, jemuž státní zástupce Scholle navrhl vedle pokuty a zákazu činnosti také vězení v délce šesti let a osmi měsíců. Káník rozhodně popřel, že by ve fotbale existovala organizovaná zločinecká skupina, která ovlivňovala zápasy.

Právě existence takové skupiny je nejvážnějším bodem obžaloby. “Celá akce má sloužit k tomu, aby byl Roman Berbr odstraněn z fotbalu, a ostatní jsme byli ve špatném čase na špatném místě. Moje výpověď byla celou dobu stejná, proto nechápu návrh trestu státního zástupce, který je naprosto neadekvátní a likvidační,” řekl Káník.

Soudce přečetl také závěrečnou řeč Bronislava Šeráka, obhájce bývalého činovníka Martina Svobody, přezdívaného Chřestýš. I on rozhodně odmítl vinu na ovlivnění zápasu. Kritizoval zejména výpověď jednoho z hlavních obžalovaných bývalého sudího Tomáše Grímma, který vypovídal jako spolupracující obviněný a vyjednal si s žalobcem podmíněný a finanční trest.

Grímmovu výpověď, která se stala základem obžaloby, označil Šerák za výmysl. “A policie si dotvořila ten příběh. Grímm pak uzavřel účelovou dohodu, aby se vyhnul trestu,” četl soudce Vladimír Žák ze závěrečné řeči Svobodova obhájce.

Z Berbrových obhájců jako první vystoupil s půlhodinovou řečí Lukáš Bohuslav, jenž se věnoval dohodám o vině a trestu, které Scholle uzavřel se čtyřmi obžalovanými a které loni schválil soud. Bohuslav kritizoval soud, že v rozporu se zákony pozměnil text dohod, které státní zástupce s obžalovanými uzavřel. “Soud ty dohody v jistém smyslu spoluvytvářel. Změna popisu skutku je jedno z nejzávažnějších porušení trestního řádu, to si soud prostě nemůže dovolit,” řekl obhájce.

Kritizoval soud také v tom, že při schvalování dohod nepoložil obžalovaným sérii otázek, které ukládá trestní řád. Otázky mají prokázat, že obžalovaný ví, co dělá, když sjednává dohodu. Jsou to dotazy, zda obžalovaný ví, co mu je kladeno za vinu, jaká je právní kvalifikace, jaké jsou případné trestní sazby a důsledky přijaté dohody a zda dohodu uzavřel dobrovolně a bez nátlaku.

Slova se pak ujal obhájce Michal Sýkora, jenž svou řeč uvedl tím, že soud provedeným dokazováním zaplnil bílá místa, která obžaloba možná záměrně vynechala. Pokračoval kritikou práce státního zástupce Scholleho. “Bylo pro nás překvapením, jak argumentačně slabý projev ve své závěrečné řeči přednesl. Čekali jsme pečlivé a detailní shrnutí provedeného dokazování. Dočkali jsme se pouze odkazu na dříve přednesenou obžalobu, dočkali jsme se spekulací, polopravd, řečnických otázek a hodnocení. Státní zástupce se dokazováním vůbec nezabýval, jen okrajově,” uvedl Sýkora. Podrobně popsal jednotlivá utkání, která měl Berbr podle obžaloby ovlivnit.

Třetí obhájce Gřivna v hodinu a čtvrt dlouhé řeči podrobně rozebral část obžaloby, která viní Berbra ze zpronevěry peněz Plzeňského krajského fotbalového svazu. Důkazy podle něj prokázaly, že Berbr neměl nikdy úmysl obohatit se na úkor svazu a že svazu nevznikla žádná škoda, neboť za peníze získal díky Berbrovi vybavení mnohem výhodněji než byla běžná cena.

V další části řeči se zaměřil na činnost organizované zločinecké organizace, v jejíž prospěch podle obžaloby Berbr a někteří další obžalovaní jednali. “Těžko prokazovat něco, co není. O tom, kde, kdy, kým a za jakým účelem měla být organizovaná zločinecká skupina založena, se nic nedozvíme, úvahy o existenci takové skupiny spolehlivě vyvracejí všechny svědecké výpovědi,” řekl Gřivna.