Nové neviditelné letouny na obzoru: Do klubu výjimečných se hlásí Turci i Korea

Když v roce 1997 vzlétl první letoun 5. generace, americký F-22 Raptor, očekávalo se, že bude následovat smršť dalších „neviditelných“ konstrukcí. Konec studené války však vývoj letounů 5. generace přibrzdil. Až nyní do „stealth klubu“ vstupují první země, které nemají status velmoci: Turecko a Jižní Korea.

Dvoumístná verze jihokorejského letounu KF-21 Boramae

Turecký gambit

Pohledem Jiřího Vojáčka

Turecko je sice se svou strategickou polohou a obrovskou armádou jedním z nejdůležitějších opěrných bodů jižního křídla NATO, ovšem jeho vztahy k alianci i Spojeným státům americkým jsou během úřadování prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana zatíženy nervozitou z obou stran.

Zatímco prezident obviňuje USA z podpory pokusu o převrat, který se udál v roce 2016, Američané Turecku vyčítají spolupráci s Ruskem. Když situace dosáhla do bodu, kdy turecká armáda objednala z Ruska protiletadlové systémy S-400, zmrazily dokonce Spojené státy účast Turecka na programu F-35.

Ačkoli se Ankara na vývoji od začátku podílela, nakonec musela spolknout hořkou pilulku v podobě vyřazení z programu, embarga na dodávky letounu, a nakonec příslibu dodávek letounů F-35 regionálnímu nepříteli (a formálně spojenci v NATO) – Řecku. I proto Turci oprášili svůj program z roku 2010 na vlastní letoun 5. generace a nyní se s ním už dostali do stavu, kdy jejich často přehlížené snahy o nový typ budou muset brát okolní země vážně.

Stíhačka známá jako Kaan, kterou vyvinula společnost Turkish Aerospace Industries s pomocí britské BAE Systems, totiž před několika dny zažila důležitý milník prototypové fáze, když se z letištní dráhy v hlavním městě Ankaře poprvé vznesla do vzduchu. Let trval podle státní televizní stanice TRT něco přes deset minut.

Svůj neviditelný letoun bude mít i Evropa:

Tento let je pro Turecko, jehož úřady si modernizaci stárnoucího letectva stanovily jako jednu z hlavních priorit, přelomovým okamžikem. Projekt totiž řadí Turecko do malé skupiny mocností pracujících na letounech 5. generace. Jak uvedla agentura Bloomberg, očekává se, že bude trvat ještě několik let, než bude Kaan schopen sériové výroby a plného provozu, přičemž jako největší problém, kterému vývojáři čelí, se jeví pořízení motorů (Turci mají zájem o typ F110 od americké GE Aerospace).

Korejský „stealth“

Úplně jiné potíže mají na druhém konci světa, v Jižní Koreji. Svůj dvoumotorový letoun za neuvěřitelnou dobu pouhých osmi let prohnali výkresovou, konstrukční i prototypovou fází a po sérii testů mohli před několika týdny spustit sériovou výrobu.

Jižní Korea přitom už letos vyrobí celé čtyři desítky KF-21 a očekává se, že letouny KF-21 první výrobní série zaplní vakuum, které vznikne po vyřazení stárnoucích stíhaček F-4 a F-5 jihokorejského letectva. Deník Korea Times v lednu informoval, že letectvo plánuje nasadit první letoun KF-21 ve druhé polovině tohoto roku.

Server Defence News uvedl, že Boramae bude sloužit jako páteř korejského letectva a bude hrát klíčovou roli při rozšiřování takzvané tříosé strategie, která určuje, jak by měla jihokorejská armáda reagovat na očekávaný útok ze Severní Koreje.

Stíhačku konstruktéři vyvíjí od roku 2015, ale program výrazněji zrychlil v roce 2020, kdy proběhla montáž prvních prototypů. Vláda si na výrobu letounu najala společnost Korea Aerospace Industries, která požádala o technologickou podporu americkou firmu Lockheed Martin. Oba podniky již dříve spolupracovaly na lehkém útočném letounu F/A-50.

První letové zkoušky šesti letounů KF-21 se uskutečnily v roce 2022. V rámci prvních šesti desítek testovacích letů provedla KAI nadzvukový let a po nejméně 300 z plánovaných 2000 leteckých zkoušek v říjnu 2023 společnost stíhačku představila na obranné konferenci ADEX v Soulu. Letové, pozemní a doplňkové zkoušky zbývajících prototypů budou pokračovat až do roku 2028, kdy má první letka začít operovat s první sérií KF-21, určené primárně pro letecký boj.

Výzbroj z různých zdrojů

Stíhací letoun se může pochlubit nejmodernější avionikou včetně AESA radaru s elektronicky snímanou anténní soustavou a výrobce si dal záležet, aby mohl nést řadu pokročilých přesných zbraní. Jihokorejská správa obranných akvizičních programů a společnost KAI testují rakety, které mají být namontovány na letoun KF-21, aby se zvýšila jeho konkurenceschopnost na mezinárodním trhu.

Jihokorejský letoun KF-21:

KAI rovněž testovala různé raketové systémy na základě dohod podepsaných v loňském roce s evropským výrobcem zbraní MBDA. V dubnu 2023 německá společnost Diehl Defence oznámila, že letoun KF-21 úspěšně odpálil pokročilou krátkodosahovou protiletadlovou řízenou střelu IRIS-T, smluvně podchycena je i schopnost letounu nést mimořádně výkonné protiletadlové střely Meteor dalekého dosahu.

Záhadný letoun F-117 Nighthawk vstoupil na scénu během války v Perském zálivu v roce 1991:

KAI každopádně doufá, že se KF-21 stane jejím dalším exportním úspěchem. Pro Česko nás je dobré vědět, že se o letoun intenzivně zajímá Polsko. V roce 2022 s Polskem podepsala KAI smlouvy na dodání 48 lehkých bitevních letounů F/A-50 a zajímavá scénka při návštěvě bývalého polského ministra obrany v Koreji, při které stál u indonéské vlaječky na letounu KF-21 a žertoval, že „polská vlajka je obráceně“, doložila výrazný zájem polské vlády i o korejský „stealth“.

Každopádně fakt, že jak Turecko, tak Korea zvládly důležitou prototypovou fázi k prvnímu vzletu, a dokonce zahájení sériové výroby, napovídá, že letouny 5. generace již nadále nebudou doménou velmocí.