Aztékové dobře věděli, jak pěstovat rostliny: vyzkoušejte milpu a vše ostatní nechte na přírodě

Pěstování zeleniny jako smíšené kultury

Tajemství, jak správně, a hlavně efektivně pěstovat rostliny a využít při tom co nejvíce síly z přírody, uměli v minulosti středoameričtí indiáni. Mezi jejich nejznámější způsob pěstování patří smíšená kultura označovaná jako milpa neboli „tři sestry“. Jde o dokonalé využití kombinace určitých rostlin a zároveň efektivního využití půdy. Jak tedy využít prastaré znalosti o pěstování rostlin od středoamerických indiánů v naší zahradě?

Příroda nejlépe ví, jak na to

Využívat při pěstování užitkových rostlin sílu přírody a získat tak co nejvyšší úrodu je v dnešní době velmi přínosné. Těchto zákonitostí se využívá například při permakulturním pěstování rostlin, kde se využívá každičký kout zahrady. Výhodou takového pěstování je fakt, že bez velké námahy jsme schopni mít dostatek úrody nejen pro sebe a svoji rodinu, ale dokonce podarovat i své sousedy. Soběstačná zahrada je totiž snem asi každého pěstitele. A právě od severoamerických indiánů se toho můžeme hodně naučit.

Indiánská smíšená kultura: tři sestry jsou základ

Aztékové byli mistři v pěstování rostlin a jejich milpa je u nás známa především jako tzv. tři sestry. Jedná se o kombinaci tří rostlin a to dýně, kukuřice a fazolu. Díky této smíšené kultuře dochází k maximálnímu využití prostoru, a navíc si jednotlivé rostliny navzájem pomáhají v růstu. Na pěstování tří sester je třeba počítat minimálně s prostorem 4 m² záhonu, přičemž teplomilné kukuřice i dýně se předpěstovávají v květináčích a na záhon se vysazují až po půli května, tzn. po zmrzlých mužích. Fazol se vysévá rovnou do půdy. Jakmile dosáhne kukuřice na záhonu výšky alespoň 15 cm, vysejte asi 10 cm od stonku dvě semena fazole. Slabší rostlinu fazole později odstraníte a ponecháte u kukuřice silnějšího jedince.

Jak milpa funguje

Princip milpy neboli tří sester je geniálně jednoduchý. Kukuřice, v našich podmínkách nejlépe cukrová, slouží tyčkovým fazolím jako opora. Fazol přispívá tím, že stejně jako ostatní luštěniny pomocí hlízkovitých bakterií na svých kořenech poutá vzdušný dusík a uvolňuje ho do půdy, kde ho využije nejen kukuřice, ale hlavně dýně. Právě dýně je velmi hladová, co se týče nejen vody, ale především živin. Dýně na oplátku svými velkými listy zastíní záhon a díky tomu je půda neustále rovnoměrně vlhká a je zde úspora vody. Díky velkému olistění dýní nemá šanci ani plevel, který by jinak odebíral živiny a vodu fazolím a kukuřici.

Jaké další kombinace rostlin jsou výhodné pro všechny zúčastněné?

Pokud se naučíte pěstovat rostliny ve formě smíšených kultur, pochopíte, jak je snadné získat maximální úrodu, aniž byste se museli nějak zvlášť namáhat a bojovat s chorobami a škůdci.

Efektivní kombinace je například mrkev s cibulovou zeleninou, jahody s česnekem, okurky, celer a kedlubny, brambory s kmínem nebo mrkev, ředkvičky a hrách.

O autorce:

Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.

Související články