Bolest břicha, únava či hubnutí? Může jít o vážnější chorobu, Michaelu postihla už v dětství

Dnes 32leté Michaele lékaři diagnostikovali ulcerózní kolitidu v osmi letech. Znovu se zdravotní problémy ozvaly v těhotenství.

Většina lidí příznaky, jakými jsou bolest břicha, časté průjmy či zácpy, hubnutí, únava a ztráta chuti k jídlu, nevnímá jako varovný signál. Takzvané idiopatické střevní záněty (IBD), nejčastěji v podobě Crohnovy choroby či ulcerózní kolitidy, ovšem sužují desítky tisíc Čechů. Lékaři IBD ročně diagnostikují zhruba 2500 lidem. Chronické střevní problémy postihují dospělé i děti. To byl případ Michaely, které kolitida zkomplikovala dospívání i mateřství. O zmíněné problematice na dubnovém kongresu v Praze diskutovaly stovky expertů.

„Mezi typické IBD choroby patří ulcerózní kolitida a Crohnova nemoc. Stanovení diagnózy ulcerózní kolitidy je relativně snadné. Pacienti se totiž potýkají s opakovaným nucením na stolici. Dochází u nich k vyprazdňování krve a hlenů, takže brzy navštíví lékaře, který tuto nemoc dokáže odhalit poměrně rychle,“ uvedl gastroenterolog a prezident kongresu Milan Lukáš.

ČTĚTE TAKÉ: Znepokojivé výsledky analýzy. Covid může lidské tělo ohrožovat i se zpožděním. Co způsobuje?

Chronický zánět střev se u lidí může projevit nejen v dospělosti, ale i v dětství. To byl případ dnes 32leté Michaely z Olomouce. K diagnóze došlo náhodou, když v osmi letech ležela v nemocnici kvůli jinému problému. „Jako malá jsem se pořezala na ruce a musela jsem na operaci. Po ní mi lékaři nasadili antibiotika a tehdy jsem poprvé začala mít krvavé průjmy. Začalo tak kolečko vyšetřování příčin. Lékaři ale vcelku rychle přišli na to, že trpím ulcerózní kolitidou,“ vzpomíná Michaela.

Děti se mi posmívaly

Okamžitě jí lékaři nasadili léčbu, která měla v první řadě zklidnit akutní zánět ve střevu. To se však zpočátku příliš nedařilo, přestože postupně užívala vysoké dávky kortikoidů. „Bylo to těžké období. Chodila jsem do druhé třídy, ale ve škole jsem moc času netrávila, protože jsem byla často v nemocnici. Z léků mi otekl obličej, takže se mi ostatní děti posmívaly, opravdu to nebylo nic moc. A takhle se to táhlo několik let, lékaři už pak uvažovali o odstranění tlustého střeva,“ popisuje.

K tomu nakonec nedošlo hlavně proto, že byla stále mladá. Po letech boje s nemocí na kortikoidech a imunosupresivech se specialistům podařilo zánět zklidnit. „Kolem třinácti let jsem se dostala do remise, od patnácti jsem dokonce už ani nebrala žádné léky. A takhle jsem fungovala asi deset let, kdy nemoc byla úplně v klidu,“ říká Michaela.

Druhou častou IBD nemocí je Crohnova choroba – průměrná doba od prvních obtíží do určení diagnózy se v tomto případě pohybuje mezi 12 a 16 měsíci. Nemoc se na začátku projevuje bolestmi břicha, vyčerpáním, nepravidelnou stolicí a mírným hubnutím, což jsou symptomy, které mohou souviset s mnoha jinými chorobami. Podrobnější vyšetření se u pacientů provádí až tehdy, když potíže nemizí.

Lékaři skládají jednotlivé střípky

„Příznaky Crohnovy choroby bývají na začátku vágní. Pokud přetrvávají, měl by praktický lékař provést základní laboratorní vyšetření včetně vyšetření stolice. Jestliže výsledky odhalí chudokrevnost a zánětlivé parametry, odešle pacienta do péče specialisty,“ popsal ideální postup Tomáš Douda, zástupce přednosty II. gastroenterologické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové.

MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Počasí přeje klíšťatům. Experti radí, na jaké příznaky se po jejich kousnutí zaměřit

Ke zpoždění ve stanovení správné diagnózy dochází v případě Crohnovy nemoci také kvůli tomu, že je k jejímu určení potřeba více vyšetření. Nejenom laboratorních a sonografických, ale také endoskopických, pomocí CT či magnetické rezonance.

„Crohnova choroba může postihnout jakoukoli část trávicí trubice, ať už se jedná o spojení tenkého a tlustého střeva, nebo horní část tlustého střeva. Proto je v jejím případě nutný komplex mnoha vyšetření,“ vysvětlil Lukáš. „Postupně skládáme dohromady jednotlivé střípky, díky kterým dokážeme určit správnou diagnózu,“ doplnil Douda.

Crohnovou chorobou trpí v Česku asi 35 tisíc pacientů, u osmi až deseti procent z nich se projeví v dětství. Nemoc se často zaměňuje za akutní apendicitidu a v případě krvavých průjmovitých stolic bývá mylně považovaná za infekční onemocnění nebo krvácení při hemeroidech. U dětí je varovným příznakem porucha růstu. Nejvýznamnějším prokázaným rizikovým faktorem je výskyt IBD v rodině.

Včasná diagnóza je zásadní

„Včasná diagnostika Crohnovy choroby je zásadní – znamená totiž i včasnou léčbu, která vede k potlačení aktivity zánětu, a pomáhá tak předejít definitnímu poškození střeva,“ zdůrazňuje Katarína Mitrová, specialistka v oboru dětské gastroenterologie, hepatologie a výživy z FN Motol.

„Ústup obtíží nemusí znamenat, že u nemocných dochází ke zhojení zánětu na trávicí trubici. Především u Crohnovy choroby je důležité pacienty dlouhodobě sledovat. Hrozí jim totiž závažnější komplikace – zúžení trávicí trubice nebo její proděravění,“ upozornil Lukáš. Pacienti tak mohou mít velké a náhlé problémy s průchodem potravy.

ČTĚTE TAKÉ: Mladé málokdy napadne, jak je zdraví křehké, říká Slováčková o rakovině. Fanouškům poslala vzkaz

Při proděravění trávicí trubice navíc může zánět prostoupit do přilehlých orgánů. V takovém případě je pak nutná operace. „Snažíme se diagnostiku co nejvíce urychlit, aby k uvedeným komplikacím nedocházelo. V praxi se navíc můžeme i mylně domnívat, že pacient trpí Crohnovou chorobou, a ve skutečnosti má přitom úplně jiné onemocnění. Proto je velmi důležité, abychom si s ostatními specialisty navzájem vyměňovali zkušenosti a mohli se v budoucnu podobných omylů vyvarovat. Přesně k tomu kongres slouží,“ dodal Lukáš.

Biologická léčba představovala malý zázrak

Se zdravotními problémy se musela Michaela po letech potýkat znovu. „Zpočátku to nebylo nic hrozného, pořád se to dalo zvládnout bez léků. Pak jsem ale poprvé otěhotněla a hned v prvním trimestru se nemoc vrátila s plnou parádou. Lékaři mi tehdy nasadili nízké dávky imunosupresiv a dodávali spoustu minerálů, díky tomu jsem to nějak zvládla až do porodu, ale pak už to bylo opravdu špatné. Kvůli průjmům jsem pomalu nemohla vyrazit s kočárkem ven z domu,“ vzpomíná.

Během půl roku po porodu zhubla Michaela skoro patnáct kilo a uznala, že je nutná změna. Našla si nového gastroenterologa, který jí okamžitě nasadil biologickou léčbu.

„Naštěstí zabrala hned. Po tom všem, čím jsem si prošla, to byl takový malý zázrak. Mohla jsem si konečně začít užívat mateřství. Bohužel i tato léčba po roce přestala účinkovat, tak mi lékaři nasadili jinou. Chvíli to sice trvalo, ale už mám klid,“ pochvaluje si Michaela.

Mezitím zvládla dostudovat vysokou školu jako sociální pracovnice a také znovu otěhotnět – biologickou léčbu však nemusela vysazovat, a díky tomu vše proběhlo v klidu. Nyní má doma pětiletého a téměř dvouletého chlapce. Rozhodla se také pod záštitou organizace Pacienti IBD pomáhat dalším lidem postiženým chronickými střevními záněty.

„V Olomouci organizujeme svépomocnou skupinu, aby se měli pacienti kde setkávat a vyměňovat si zkušenosti. To mi v dětství hodně chybělo – člověk byl na tu nemoc hodně sám. A tak se teď snažím, aby to tak neměli i ostatní,“ dodává Michaela.

MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Po covidu řada Čechů očkování zcela neguje, upozornili epidemiologové. Vázne i jeho vymáhání

Podle Lukáše četnost střevních zánětů v Česku odpovídá stavu v západní Evropě. „Tam se ale na rozdíl od nás dostane k moderní léčbě významně větší podíl pacientů. V posledních letech zažíváme revoluci v terapii zánětů střev – máme k dispozici moderní biologickou léčbu a cílenou terapii zahrnující takzvané ‚malé molekuly‘. A těmi bychom mohli a chtěli léčit o několik tisíc pacientů více, než je tomu nyní,“ vzkázal.

Za 11 let až 100 tisíc pacientů

Důvodů, proč se moderní léky nedostanou ke všem pacientům, je podle něj hned několik: omezené rozpočty specializovaných center, kde se léčba podává, fakt, že se řada pacientů dostává do těchto center pozdě, a někdy navíc ve stavu, kdy je třeba část poškozeného střeva chirurgicky odstranit.

„Situaci neprospívá ani to, že některé moderní léky patří až do druhé léčebné linie, to znamená, že pacient musí nejdříve podstoupit léčbu první linie nebo užívat kortikoidy, antibiotika či léky potlačující imunitní reakce – imunosupresiva,“ doplnil Lukáš.

Jak říká místopředseda České gastroenterologické společnosti Martin Bortlík, v České republice může v roce 2035 žít se střevními záněty až 100 000 osob.

„Těmito chronickými autoimunitními chorobami většina lidí onemocní v mladém věku, kolem 20. až 30. roku. Záněty sice zhoršují kvalitu života, ale nezkracují ho. Podle našich zkušeností moderní léčba život pacientů výrazně zlepšuje. Z invalidů dělá práceschopné jedince, kteří mohou normálně fungovat v rodině a udržovat sociální kontakty,“ vysvětlil Bortlík. Návrat pacientů do běžného života se podle něj státu ekonomicky vyplatí, a to nehledě na cenu moderních léků.

O tom, aby se moderní léky posunuly do první linie, jednají gastroenterologové jak se zdravotními pojišťovnami, tak se Státním úřadem pro kontrolu léčiv.