Fialova vláda získala štempl od agentury Fitch. Ke zlepšení výhledu stačilo jen málo

Petr Fiala

Agentura Fitch Ratings včera večer zlepšila ratingový výhled České republiky; z „negativního“ na „stabilní“. Rating ponechala na úrovni „AA-“. Chválí Českou národní banku, resp. měnovou politiku Česka za podporu výrazného snížení inflace a rovněž Fialovu vládu za stabilizaci veřejného zadlužení, a to na stále podprůměrné úrovni v porovnání se střední hodnotou zadlužení zemí, jimž přisuzuje srovnatelný rating jako právě Česku.

Agentura Česku výhled „zhoršila“ v květnu 2022, takže jej nyní zlepšuje po takřka dvou letech trvání negativního výhledu. Česku tak už bezprostředně nehrozí zhoršení vlastního ratingu.

Veřejný dluh ČR bude podle Fitche v nejbližších letech mírně klesat, do roku 2027 se tudíž sníží na 44,1 procenta. Inflace bude letos a příští rok průměrně činit 2,2 procenta, bude tedy podle agentury dosahovat takřka ideální, cílové hodnoty ČNB ve výši dvou procent, přičemž ovšem základní úroková sazba tuzemské centrální banky bude klesat jen celkem pozvolna, do konce letoška na úroveň čtyř procent, do konce příštího roku pak na hodnotu tří procent. To svědčí o tom, že i Fitch se přiklání k názoru, že takzvaná přirozená úroková sazba je nyní výše, takže snížení základní sazby ČNB na úrovně pod dvěma procenty, kde se nacházela po podstatnou část minulého desetiletí, je málo pravděpodobné dokonce i při stabilizaci inflace poblíž cílované hodnoty.

Již loni v prosinci zlepšila ratingový výhled Česka agentura Moody’s, takže Česko má nyní poprvé od začátku května 2022 opět stabilizovaný výhled v hodnocení všech tří světově významných ratingových agentur. Včetně agentury Standard & Poor’s, jež s ratingem ani ratingovým výhledem v uplynulých letech vůbec nehýbala.

Naposledy rating některá ze tří světově významných agentur zhoršila Česku začátkem listopadu 1998, tehdy se jednalo o právě agenturu Standard & Poor’s. Od té doby se rating Česka výlučně postupně zlepšuje, byť s občasným přechodným zhoršením ratingového výhledu.

Agentura Fitch drží svůj rating Česka neměnný od začátku srpna 2018, kdy jej naposledy zlepšila, a to z hodnoty „A+“ na nynější „AA-“. Agentura Moody’s svůj rating Česka měnila nahoru posledy začátkem října 2019. Standard & Poor’s ponechává svůj rating beze změny už od konce srpna 2011, kdy jej zvýšila na stávající úroveň.

Česko tak patří k menšině zemí EU, jimž se v tomto miléniu rating dosud nikdy nezhoršil.

Po včerejším zlepšení ratingového výhledu Fitche Česko tedy odvrátilo hrozbu zhoršení ratingu v důsledku energetické krize roku 2022. Česko tedy patří k menšině zemí EU, jimž se rating nezhoršil ani v důsledku světové finanční krize let 2008 a 2009, ani v důsledku pozdější evropské dluhové krize, ani v důsledku krize související s pandemií covidu, a konečně ani v důsledku právě energetické krize, související zejména s dopady vpádu ruských vojsk na Ukrajinu přesně před dvěma lety.

Přestože agentura Fitch ve svém včerejším doprovodném stanovisku ke zlepšení ratingového výhledu pozitivně kvituje jak roli české centrální banky, tak vlády, je to zejména právě Fialův kabinet, který může nyní toto příznivé hodnocení využít v dalším působení směrem k veřejnosti. S blížícími se sněmovními volbami tak vládní strany budou moci deklarovat jak zkrocení rychle rostoucího zadlužení, tak i mimořádně vysoké inflace – nyní na to fakticky mají „štempl“ všech tří vysoce hodnověrných, mezinárodně působících institucí.

Na druhou stranu je třeba říci, že ke stabilizaci, tedy ozdravení veřejných financí postačila Fialovu kabinetu poměrně malá snaha. Konsolidační balíček, který prosadila je totiž relativně měkký. Strukturální schodek českých veřejných financí tak přetrvává v řádu stovek miliard ročně. Mimořádná inflace uplynulých let však výrazně pomohla navýšit údaj nominálního hrubého domácího produktu, takže dluh i schodek tuzemských veřejných financí nyní takto navýšený údaj k HDP mnohem snáze absorbuje. To příslušné poměrové ukazatele – zásadní z hlediska hodnocení právě ratingových agentur – zásadně pomáhá celkem uspokojivě snižovat i přes faktickou stagnaci či pokles české ekonomiky uplynulých několika let.

Zároveň takto relativně bezbolestná stabilizace veřejného zadlužení dokládá, že tuzemské veřejné finance ve skutečnosti nebyly v uplynulých letech nikdy v rozvratu. Ani v důsledku citelného navýšení tempa a rozsahu zadlužení v důsledku covidu. Pokud by totiž v rozvratu byly, takřka definičně by k jejich stabilizaci, k níž tedy nyní dochází, musely být užity z hlediska sociálního i ostatně politického drastičtější metody, než jaké představuje konsolidační balíček. Připomeňme, že nálada spotřebitelů v ČR byla letos v únoru – tedy v druhý měsíc platnosti balíčku – nejlepší za celé období od října 2021. Což věru nesvědčí o jakkoli drastických dopadech balíčku.

Tvrzení o rozvratu veřejných financí byla tedy v uplynulých letech víceméně jen politickou frází. O čemž ostatně svědčí také to, že žádná z uvedených ratingových agentur Česku své hodnocení nezhoršila. Což ostatně opět přímo definičně odporuje výrazu „rozvrat veřejných financí“. Výraz „rozvrat“ totiž předpokládá zhoršení ratingu, a to spíše dokonce hned alespoň o několik stupňů.

Politické fráze o rozvratu veřejných financí však mohou dobře posloužit zejména Fialovu kabinetu. Nejprve tyto fráze – jakkoli nadsazené – pomohly právě pro své zveličování současným vládním stranám vyvolat u veřejnosti obavu z bezuzdného zadlužení, ba až bankrotu veřejných financí ještě v době vlády předchozího, Babišova kabinetu. Nyní zase ty samé fráze, resp. jejich zmíněné užívání v nedávné minulosti umožňuje současným vládním stranám stylizovat se do role „zachránců před nebezpečným zadlužováním“, a to vlastně už při málu úsilí a při málu skutečně politicky citlivých – tedy znovuzvolení ohrožujících – konsolidujících opatření.