Sabotáží v Evropě přibývá. Rusko se zřejmě snaží škodit, ale nechce vyvolat otevřený konflikt
Evropské země stále častěji čelí útokům na různou infrastrukturu a mají podezření, že za nimi stojí Rusko. Protože však nemívají jednoznačné důkazy, je pro ně obtížné označit viníka. Mnohé vlády se zřejmě také bojí i další eskalace napětí v regionu, pokud by jasně ukázaly na Moskvu. Kreml však podle některých expertů už možná považuje válku s Evropou za zahájenou, i když zatím v omezeném měřítku.
Sabotáží v Evropě přibývá. Rusko zřejmě nechce otevřený konflikt | e15.cz>
Sabotáží v Evropě přibývá. Rusko se zřejmě snaží škodit, ale nechce vyvolat otevřený konflikt
>
Vyšetřování narušení plynovodu Balticconnector možná skončí bez jasného závěru.
>
Pavla Palaščáková
23. května 2024 · 13:00
Diskuze (0)
Evropské země stále častěji čelí útokům na různou infrastrukturu a mají podezření, že za nimi stojí Rusko. Protože však nemívají jednoznačné důkazy, je pro ně obtížné označit viníka. Mnohé vlády se zřejmě také bojí i další eskalace napětí v regionu, pokud by jasně ukázaly na Moskvu. Kreml však podle některých expertů už možná považuje válku s Evropou za zahájenou, i když zatím v omezeném měřítku.
Ani po více než půl roce není jasné, jak došlo k přetnutí plynovodu Balticconnector na dně Baltského moře. Potrubí nemohlo až do minulého měsíce vést plyn mezi Finskem a Estonskem a jeho opravy se vyšplhaly na 35 milionů eur.
Finští vyšetřovatelé míní, že za narušení může kotva čínské nákladní lodi NewNew Polar Bear, která s ruskou posádkou mířila do Petrohradu. Navíc ji doprovázela ruskou vládou vlastněná loď Sevmorput. Než však Finové shromáždili dostatek důkazů, plavidla se dostala mimo jejich dosah.
Incidenty na moři je nesnadné prošetřit
Vyšetřovatelé si tak dosud nejsou jistí, zda šlo o nehodu, či záměr. V době nehody byly navíc poškozené i telekomunikační kabely mezi oběma státy a také kabelové spojení Estonska se Švédskem. Deník The Wall Street Journal (WSJ) tento týden napsal, že podle zdrojů z vyšetřování je vyústění případu v konkrétní obvinění nepravděpodobné.
Odlehlá mořská infrastruktura je přitom poměrně snadným terčem a její ochrana je velmi složitá, stejně jako následné pátrání. Ukázalo se to po výbuších plynovodu Nord Stream v září 2022, které nebyly dosud objasněny. Už v lednu roku 2022, tedy krátce před ruským útokem na Ukrajinu, byl přerušen velký optický kabel u Špicberk, když se nad ním velmi podezřele pohybovala ruská rybářská loď. Kreml předtím nařkl Západ, že ho používá ke špionáži v námořní dopravě.
Přestože loď křižovala místo narušení více než stokrát a dno tam bylo rozoráno předmětem, který by odpovídal zařízení na plavidle, směřovalo vyšetřování do ztracena. „Důkazní laťka v trestním vyšetřování je velmi vysoká a my jsme ji nebyli schopni dosáhnout,“ řekl WSJ norský žalobce Ronny André Jørgensen.
Mořské incidenty ale nejsou zdaleka jedinými událostmi, které vzbuzují podezření, že za nimi stojí Rusko. Zvláštním terčem jsou přitom země, jež se výrazně podílejí na pomoci Ukrajině a proudí přes ně zbrojní dodávky. V jejich čele stojí Polsko s logistickým uzlem na letišti v Řešově. Jen tento týden Varšava informovala o tom, že zadržela několik lidí. „V současné době máme devět podezřelých a obviněných z účasti na sabotážích v Polsku přímo jménem ruských služeb,“ řekl médiím premiér Donald Tusk.
Malá špionáž je součástí širšího sledování
Uvedl, že jde nejen o občany Polska, ale také Ukrajiny a Běloruska, kteří měli páchat zejména žhářství nejen na polském území, ale také v Pobaltí a možná i ve Švédsku. Skupina podle něj například plánovala zapálit továrnu na barvy ve Vratislavi a způsobila požár v obchodním domě Ikea v Litvě.
The Wall Street Journal nedávno v reportáži popsal, jak Rusko v Polsku údajně rekrutuje za malé platy lidi z okraje společnosti, kteří například natáčejí vlaky se zbraněmi. Západní představitelé věří, že Moskva kombinuje tyto výzvědné aktivity s těmi sofistikovanějšími, k nimž využívá satelity a nakonec dokáže pohyb materiálu sledovat až do skladů na Ukrajině, kde je ničí drony a raketami.
„Tyto laciné a zdánlivě zmatené snahy nejsou ničím k posměchu. Jsou součástí velkého souboru nástrojů shromažďování zpravodajských informací, který pomohl Rusku zničit klíčový materiál s minimálními investicemi,“ řekl americkému deníku vysoký představitel západní vojenské zpravodajské služby.
>>
Poslední švédský valčík v oblacích. České loučení s gripeny bude drahé
Domácí
Německé úřady v dubnu zadržely dva rusko-německé občany podezřelé ze špionáže pro Moskvu s cílem narušit západní vojenskou pomoc Ukrajině prostřednictvím sabotáží. Jeden z nich údajně souhlasil s využitím výbušnin a založením požárů ve vojenských zařízeních. Případ žhářství ve skladu s ruskou linkou řeší i bezpečnostní složky v Británii.
Podezřelá vykolejení železného vlaku
Někdy jsou stopy jen velice nepřímé, alespoň v začátcích vyšetřování. Na počátku května kupříkladu vypukl požár v berlínské továrně Diehl Metall. Společnost Diehl Group přitom vyrábí systémy protivzdušné obrany IRIS-T SLM, používané na Ukrajině. U některých podezření však nakonec úřady dojdou k závěru, že nejspíš mají jiná vysvětlení.
Příkladem je zimní opakované vykolejení vlaku na železnou rudu na severu Švédska. Trať Malmbanan mezi evropským strategickým nalezištěm Kirunou a norským přístavem Narvik byla mimo provoz po havárii na konci prosince a otevřena byla v únoru pouhých pět dní předtím, než na ní došlo k další podobné nehodě.
Okamžitě se tak začalo spekulovat o sabotáži s obvyklými podezřelými. List Financial Times (FT) napsal, že takové podezření chovají i švédské tajné služby. „SÄPO průběžně, rutinně spolupracuje s policií na řadě případů, především tam, kde nelze vyloučit, že je do toho zapojena cizí mocnost. Jedna z těch spoluprací je na vyšetřování kolem Malmbanan,“ řekl deníku Svenska Dagbladet mluvčí zpravodajské služby SÄPO Fredrik Hultgren-Friberg.
„Co mohu potvrdit, je, že Rusko je největší hrozbou pro Švédsko. Už to nějakou dobu říkáme. Vidíme agresivnější, riskantnější chování Ruska při jejich nezákonných akcích a špionáži ve Švédsku,“ dodal. Krátce po těchto mediálních úvahách však švédská policie uvedla, že únorové vykolejení nezpůsobil nikdo úmyslně, nejspíše podle ní šlo o kombinaci lidské chyby a špatného počasí.
Těžební společnost LKAB každopádně tvrdí, že jí zimní události působily škody ve výši téměř devět milionů eur denně a významně tak ovlivnily její hospodaření v prvním čtvrtletí. Firma obvykle vysílá do Narviku deset vlaků s železem denně a doprava po trati stála 76 dní.
Nebezpečné rušení signálu
Evropští představitelé i tak tvrdí, že Kreml usilovně útočí na tratě na kontinentu. Český ministr dopravy Martin Kupka (ODS) pro FT prohlásil, že Rusko provedlo už tisíce pokusů o narušení evropských železničních sítí ve snaze destabilizovat celou EU. Útoky hackerů se podle něj zaměřují zejména na zabezpečovací systémy a musely je odrážet i České dráhy.
Berlín nevylučuje, že Kreml stojí za zastavením železničního provozu na severu země v říjnu roku 2022, které nastalo kvůli současnému přerušení dvou od sebe značně vzdálených datových kabelů.
>>
Automobilky BMW, Jaguar a Volkswagen používaly zakázané díly z Číny, tvrdí americký Kongres
Průmysl a energetika
Samostatnou kapitolou je pak opakované a intenzivní rušení signálu GPS v oblasti Baltského moře. Přilehlé státy ovšem o viníkovi nepochybují. „Rusko velmi dobře ví, že rušení, které způsobuje, je velmi nebezpečné pro náš letecký provoz a také porušuje mezinárodní úmluvy, jichž je smluvní stranou,“ zdůraznil na konci dubna estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna. „Takže toto je záměrná akce, která narušuje naše životy, ohrožuje životy lidí a může být vnímána jako hybridní útok,“ podotkl.
Motivy k sabotážní činnosti v Evropě může mít Rusko různé. Kromě přerušování zásobování Kyjeva chce podle expertů nejspíš ukázat sílu a evropské vlády zastrašit. Expert na Kreml Mark Galeotti míní, že prezident Vladimir Putin může brát aktivity na Západě jako odvetu za sabotážní útoky na ruském území. „Putin myslí, že Ukrajina dělá, co se jí řekne. Když vidí útoky na ruské továrny, vidí za nimi CIA a NATO,“ řekl France 24.
Podotkl však, že zatím se zřejmě chce vyhnout obětem. „I když Putin mluví o válce proti Západu, ve skutečnosti nechce otevřený konflikt. Takže používá operace, kterými tento práh nepřekročí,“ dodal.
Začít diskuzi
>
Doporučujeme
>
Zetor Tractors propouští více než polovinu zaměstnanců. Důvodem jsou změny ve výrobě
Domácí
>
Číňané kradou duševní vlastnictví. Nevěřím, že jejich auta splňují evropské normy, říká Vondra
FLOW
>
Regulace nemusí být nutně škodlivá. Existuje několik jiných důvodů, proč je Amerika napřed
Názory a analýzy
>
Motýli na Máji: Konečně máme vůli i peníze tvořit umění, mezitím se perou zapšklíci a zaprodanci
Názory a analýzy
>
Jet lag: Umělá inteligence vypráví příběhy o zpoždění a hledá letadlům lepší cestu
Doprava a logistika
>
recombeePatternTitle
recombeePatternCategoryName
>
Chyba, kterou pěkně zavaříte svým dětem. Děláte ji taky?
Reklama
Česko, nemocný muž Evropy
>
Buď budeme platit vyšší daně, nebo půjdeme později do důchodu. Je to jednoduché, tvrdí ekonom Matějka
>
Uzdravuje se Česko? Nálepka nemocného muže Evropy už patří jiným, na oslavu to ale není
>
Co by vláda ještě chtěla stihnout v ekonomice: Méně byrokracie pro byznys a splněné přání startupů
Za vysoké ceny energií si firmy do určité míry můžou samy, říká ministr průmyslu Jozef Síkela
Stanjura líčí past na populisty, chytit se do ní může česká ekonomika
Inflace v EU stagnuje, Česko se ve srovnání za duben propadlo
Jen show pro média. ANO důchodovou reformu po volbách nezruší, říká Zlámalová
Články z jiných titulů
>
Členové představenstva ČEZ si vydělali stejně jako předloni, nejvíc Beneš
Burzy a trhy
>
Slibný čipový dodavatel z Brna. Jeho software pomáhá s nastavením strojů, jež čipy vyrábějí
Byznys
>
Druhá největší kryptoměna posílila o desítky procent, rostou naděje na její vstup na Wall Street
Kryptoměny
>
Plzeňský Doosan dodá do Dukovan nejen turbínu, ale i celý turbínový ostrov, říká šéf korejského Doosanu
Rozhovory
>
Moderní technologie pomáhají dekarbonizaci stavebnictví
Reklama
>
recombeePatternTitle
recombeePatternCategoryName
>
Vícenáklady – noční můra každého, kdo staví. Jak jim předejít?
Reklama