Proč pijete hodně kávy, nebo ji naopak nepijete vůbec? Odpověď může záviset na vašich genech

Začínáte každý den šálkem kávy, bez kterého prostě „nenastartujete“? Nebo se kávě vyhýbáte, protože vás i pár doušků rozklepe a znervózní? Vědci už léta...

Proč pijete hodně kávy, nebo ji naopak nepijete vůbec? Odpověď může záviset na vašich genech

Začínáte každý den šálkem kávy, bez kterého prostě „nenastartujete“? Nebo se kávě vyhýbáte, protože vás i pár doušků rozklepe a znervózní? Vědci už léta zkoumají, co ovlivňuje konzumaci kávy a jestli je prospěšná, nebo škodlivá. Výsledky nejnovější studie publikované v časopise Nature Neuropsychopharmacology naznačují, že odpověď může záviset na vašich genech.

Vědci totiž zjistili, že existují určité geny, které ovlivňují, kolik kávy člověk pije a jak ji jeho tělo zpracovává. Účinek genů však může být ovlivněn prostředím a kulturními vlivy, což může vést u různých skupin lidí k rozdílným výsledkům. Jednoduše řečeno: to, zda je káva prospěšná nebo škodlivá, může být u každého jedince odlišné.

Vědci se ponořili do databází

„Měli jsme dobrý důvod domnívat se, že existují geny ovlivňující, kolik kávy člověk vypije,“ říká v tiskové zprávě profesor psychiatrie na UC San Diego School of Medicine Abraham Palmer. „Proto nás nepřekvapilo, že jsme v obou zkoumaných skupinách našli statistické důkazy, že se jedná o dědičný znak. Jinými slovy: specifické genové varianty, které zdědíte, ovlivňují, kolik kávy pravděpodobně budete konzumovat.“

Vědci tedy zjistili, že chuť na kávu není jen otázkou zvyku, ale také genetiky. Určité varianty genů, které dědíme po rodičích, mohou způsobit, že někteří lidé mají větší potřebu kávy než jiní. Tyto geny také ovlivňují, jak naše tělo zpracovává kofein a jakým způsobem reaguje na jeho účinky.

K rozluštění tohoto hlavolamu provedli vědci studii GWAS (genomová asociační studie), v jejímž rámci analyzovali data od více než 460 000 osob ze dvou velkých databází – 23andMe s více než 130 000 Američany a UK Biobank s více než 334 000 britskými účastníky.

„Použili jsme tato data k identifikaci oblastí genomu spojených s tím, zda někdo pravděpodobně pije více, nebo naopak méně kávy,“ vysvětluje hlavní autorka studie Hayley Thorpe z Western University v Ontariu. „A následně jsme identifikovali geny a biologii, které by mohly stát za konzumací kávy.“

Významnou roli hrají geny

Analýza přinesla několik zajímavých zjištění. Zaprvé potvrdila, že geny hrají významnou roli v tom, kolik kávy člověk vypije, přičemž určité genetické profily byly spojeny s vyšší nebo nižší spotřebou kávy napříč oběma databázemi.

Ukázalo se však, že geny ovlivňující konzumaci kávy mohou mít širší dopady na zdraví. Když vědci zkoumali souvislosti mezi „kávovými geny“ a zdravím, zjistili, že genetické varianty spojené s vyšší konzumací kávy vykazovaly pozitivní korelaci se zdraví škodlivými stavy, jako je obezita a závislost na návykových látkách.

Na druhou stranu, u psychiatrických stavů, jako je úzkost a deprese, byly výsledky rozporuplné. Data z 23andMe ukazovala pozitivní korelaci, zatímco data z UK Biobank naopak naznačovala negativní korelaci. Stejné genetické varianty spojené s větší konzumací kávy byly tedy v jedné populaci spojeny s vyšším rizikem duševních problémů, ale ve druhé populaci působily opačně.

Co vysvětluje rozporuplné výsledky mezi těmito dvěma populacemi? Podle vědců to pravděpodobně závisí na rozdílech v prostředí a kultuře, jakým způsobem se káva konzumuje. Zatímco ve Spojeném království mají lidé obecně větší zálibu v instantní kávě, v USA je výrazně oblíbenější mletá káva. Tento rozdíl v preferencích může ovlivnit, jak káva působí na zdraví jednotlivců.

Vědecký pohled na kávu

Dalším faktorem může být popularita různých typů kávových nápojů. Ve Spojených státech jsou velmi populární sladké a kalorické nápoje, jako jsou frappuccina. Tyto nápoje mohou mít výraznější zdravotní dopady než tradiční černá káva.

Výzkum nezohledňoval další kofeinové nápoje, jako je čaj, který je ve Velké Británii mnohem rozšířenější než káva. Jak vysvětluje Abraham Palmer: „Pít kávu je rozhodnutí, které lidé dělají,“ mimo jiné i na základě ovlivnění kulturními normami a návyky.

Přestože jsou genetické vlivy na konzumaci kávy více než zřejmé, to, zda je káva škodlivá nebo prospěšná, pravděpodobně závisí na dalších faktorech jako úroveň kofeinu, obsah kalorií, konzumace alkoholu a dalších. Vědci zdůrazňují, že bude potřeba další výzkum, aby se všechny tyto faktory podařilo rozplést.

Dosavadní výsledky vědeckého bádání byly publikovány 11. června v odborném časopise Nature Neuropsychopharmacology. Toto periodikum se zaměřuje na výzkum v oblasti neuropsychofarmakologie – studium toho, jak léky ovlivňují mozek a chování. Časopis má přísné recenzní řízení, které zajišťuje vysokou kvalitu a věrohodnost publikovaných studií.

Přečtěte si také: