KVÍZ: Považujete se za ostřílené houbaře a jak se vyznáte se v houbách?

pixabay_mushroom-4994622_1280.jpg

Pokud jste milovníci hub, jistě si dopřejete nejen žampiony, ale třeba také čirůvky májovky, smrže, kačenky, ryzce apod. A není divu. Houby jsou součástí lidského jídelníčku již od starověku.

Houby jsou oblíbené nejen pro svou dostupnost a škálu chutí, ale i proto, že je lze upravit snad na všechny způsoby. Dají se smažit, vařit, obalovat, udit, marinovat, opékat, péct, dokonce i flambovat. Chutnají výtečně nejen samostatně, ale i jako součást pokrmů, např. polévek, omáček. A existují i houbové moučníky!

• V Antice si Římané vychutnávali houbové pokrmy, houby totiž považovali za jednu z nejvzácnějších surovin. 
• Hub si Římané vážili tak moc, že přípravu pokrmů z nich prováděl přímo hostitel, navíc se houbové pokrmy servírovaly ve zlatém, popř. alespoň stříbrném nádobí.
• Houby mají vysoký obsah vody (80 až 90 %), proto bývají součástí různých dietních jídelníčků. Jejich výhodou také je, že obsahují zdraví prospěšné látky, zejména některé vitaminy a stopové prvky.

Jidášovo ucho: Lahodná dřevokazná houba

Ucho Jidášovo (Auricularia auricula-judae), nesmírně chutnou houbu, najdete na starých větvích černého bezu. Výjimečně se rozroste také na akátech, javorech, jasanech, ještě vzácněji na jiných listnatých stromech. Pokud už se někde ujme, roste ve shlucích prakticky po celý rok.

• Ideální je tuto houbu hledat po dešti, protože je krásně nasáklá vodou, jde dobře vidět a skvěle chutná.
• Houba svůj název získala podle toho, že vizuálně připomíná ucho, dokonce má chrupavčitou konzistenci.
• Ucho Jidášovo je tak specifická houba, že prakticky neexistuje možnost, že byste ji zaměnili za nějakou jedovatou, popř. jinak nebezpečnou. Asi jedinou podobnost může méně zkušený houbař vidět v rosolovce listovité (Tremela foliacea).
• Jde o zdraví prospěšnou houbu, která se hodí do čínských jídel, polévek i chutného rizota.
• Sbírat by se měly pouze čerstvé plodnice. Ty, které jsou potažené řasou nazelenalé barvy, se ke sběru nedoporučují.

Čirůvka májovka: Bělavá kráska z křoví

Čirůvka májovka (Calocybe gambosa) je bílá až světle okrová houba s velice hustými lupeny. Její dužnina se vyznačuje výraznou moučnou vůní. Houba se sbírá od konce března do června, přičemž ideální doba sběru je v dubnu a květnu. Vyskytuje se velmi hojně v listnatých lesích, křovích, na travnatých místech, v zahradách, parcích apod. Nejčastěji roste v kruzích a nevadí jí nížiny ani horské oblasti.

• Čirůvky májovky se výtečně hodí do smetanových omáček, dokonce existují recepty, kdy se přidává do volského oka. Neprohloupíte, když ji zapojíte do polévky či rizota.
• Čirůvka májovka je zdraví prospěšná houba s oříškovou chutí.

Ryzec: Houbový král

Ryzec (Lactarius) není jediná houba, existuje několik jeho druhů, obecně se všechny považují za velice chutné.

Vzhledem jsou ryzce trochu podobné holubinkám, mezi nejchutnější patří ryzec syrovinka (dá se jíst bez tepelné úpravy), ryzec smrkový (má kořeněnou chuť), ryzec pravý (má oranžový klobouk).

• Pozor si dávejte na mléko, které z ryzců vytéká, pokud si jím potřísníte oděv, je těžké se zbavit skvrn.
• Za dokonalou gurmánskou lahůdku se považuje jednoduchá úprava této houby: osolíte ji, posypete kmínem a opečete.
• Výborně chutná na grilu, dá se totiž potřít různými bylinkovými marinádami.
• Ryzec smrkový se často nakládá do sladkokyselého nálevu připraveného z octa, takováto úprava je považována za delikatesu.
• Z ryzců si můžete také připravit „škvarky“, kterými si posypete chleba se sádlem.
• Ryzce se vyznačují prospěšnými účinky na lidské tělo, řadí se mezi přírodní antibiotika, jsou protizánětlivé a podporují imunitu.

Zdroje: HoubyNaturatlas, TopRecepty, Apetit