Komentář | Odpočítávání začalo: Kdo položí vládu?
Vláda ČR
Máme za sebou eurovolby a ty parlamentní se blíží. Čekají nás za rok a kousek. Pojďme si tedy zas po čase zaspekulovat o soudržnosti aktuální pětikoaliční vlády.
Začal jsem s tím už loni, kdy jsem měl za to, že to vláda doklepe až do konce. Ale dnes už jsme o kousek dál a tak se věci trochu proměnily. A i my se na potenciál setrvání vlády podíváme z jiného úhlu pohledu. A vezmeme si na pomoc fyziku.
První Newtonův zákon, kterému se taky říká zákon setrvačnosti, zní tahle: Těleso setrvává v klidu nebo v rovnoměrném přímočarém pohybu, dokud není nuceno vnějšími silami svůj stav změnit.
Co s tím má společného politika? Představte si naši současnou vládu, nebo vlastně jakoukoli jinou koaliční, jako soubor samostatných těles, třeba kuliček, toho času pohybujících se po své vlastní ose dané okolnostmi, v případě kuličky navázáním na provázek, v případě každé jedné ze stran omezením nutně vyplývajícím z délky mandátu a blížícím se termínem voleb.
A je čas na druhý Newtonův zákon, tedy zákon síly. Ten říká: síla působící na těleso je úměrná součinu jeho hmotnosti a zrychlení. To znamená – kde je síla, tam je zrychlení.
Takže. Strany se dohodly, že se po smluvený čas budou točit po stejné trajektorii, navíc stejnou rychlostí. Jenomže jak jde čas, na každou z nich začínají působit síly tu větší, tu menší, v závislosti třeba na výsledcích nějakých průběžných voleb. Ukazuje se, že minimálně dvěma stranám současné pětikoalice už došlo, že bez změny své trajektorie je v dalších parlamentních volbách dost možná čeká dramatický propad.
Volby, jak víme, nedopadají pro každého úplně dobře. Btw, za posledních 30 let, z patnácti dosavadních novodobých vlád ČR dovládly až do konce čtyřletého mandátu pouze čtyři z voleb vzešlé vlády.
To není úplně hezká bilance. A dá se s jistou mírou předpokládat, že s čím dál tím víc se blížícím termínem parlamentních voleb se budou pohyby stran zintenzivňovat. Zkracující se čas mandátu nevyhnutelně zvyšuje odstředivé síly. Nakonec, vidíme to už teď.
Příkladem budiž úvahy Pirátů o odchodu z vlády podle toho, jak jim vyjdou průzkumy.
A nakonec poslední a finální Newtonův zákon je zákon akce a reakce. Znamená nejen ve fyzice to, že každá akce vyvolává stejnou reakci opačného směru, aneb vzájemná silová působení dvou těles jsou stejně veliká a opačně orientovaná. Co to znamená?
Proti všemu, co jsem napsal výše, je nutno počítat i s možností, že se koalice nerozpadne. Navzdory obavám z vlastního oslabení či anihilace je docela dobře možné, že vládu udrží pohromadě zaprvé děs z toho, že by se ke kormidlu mohl vrátit znovu Babiš, nebo nechcete-li být tak adresní, že se vrátí populismus v jeho nejhrubší podobě.
A za druhé chladná kalkulace toho, že podobně to ve finále uvidí i voliči, respektive že chca nechca nebudou mít jinou možnost, než proti národovcům a populistům stejně budou volit strany demokratické a prozápadní, čili ty ze stávající vládní koalice. Protože nikdo jiný prostě na trhu není.
Tak uvidíme. Oproti loňsku mám dojem, že odstředivé síly pomalu, ale jistě získávají převahu.