Facebook a Instagram jsou jako droga. Evropská komise vyšetřuje Metu kvůli závislosti dětí na sítích

Vypadá to, že sociální sítě Mety, tedy konkrétně Facebook a Instagram, čeká další boj s úřady. Evropská komise totiž pochybuje o dostatečné ochraně dětí...

Vypadá to, že sociální sítě Mety, tedy konkrétně Facebook a Instagram, čeká další boj s úřady. Evropská komise totiž pochybuje o dostatečné ochraně dětí na těchto platformách. Zahájila proto formální vyšetřování, jehož výsledkem může být hodně mastná pokuta, informuje zpravodajství CNN.

Vyšetřování je signálem, že se regulační orgány stále více zaměřují na škodlivý dopad platforem na mladé uživatele, mimo jiné tím, že podporují návykové chování. Komise bude zejména prověřovat, jestli Meta splnila své povinnosti podle zákona o digitálních službách (DSA).

Hrozí obrovská pokuta

Evropská legislativa totiž vyžaduje, aby online platformy zavedly opatření na ochranu dětí, mimo jiné tím, že jim zabrání v přístupu k nevhodnému obsahu a zajistí vysokou úroveň soukromí a bezpečnosti. V případě porušení těchto povinností hrozí pokuta až do výše 6 % celosvětových příjmů.

Komise ve svém oficiálním prohlášení doslova uvádí, že Facebook a Instagram „mohou využívat slabiny a nezkušenosti nezletilých a způsobovat návykové chování a/nebo posilovat tzv. efekt králičí nory.“ Hodlá také prověřit nástroje pro ověřování věku, které dle jejího mínění nemusí být dostatečně přiměřené a účinné.

Co je efekt králičí nory?

Efekt králičí nory je metaforický koncept vycházející z knihy Alenka v říši divů od Lewise Carrolla, kde hlavní postava padá do králičí nory a objevuje se v podivném a fantastickém světě. V moderním kontextu tento pojem popisuje situaci, kdy se člověk nechá pohltit a zavést do stále hlubších a komplikovanějších situací nebo témat, obvykle skrze internetové vyhledávání, sociální média nebo jiné informační zdroje.

Efekt králičí nory může mít jak pozitivní, tak negativní důsledky. Na jedné straně může být velmi obohacující a vést k hlubokému poznání a pochopení složitých témat, na druhé straně však může způsobit ztrátu času, dezorientaci či pocit zahlcení informacemi.

Tento efekt je obzvláště relevantní v digitální éře, kdy je dostupnost informací prakticky neomezená a kdy algoritmy sociálních médií a vyhledávačů mohou podporovat tento druh zanořování se do obsahu, který je stále více personalizovaný a zaměřený na konkrétní zájmy uživatele.

Mluvčí Mety reagoval na vznesená obvinění optimisticky: „Chceme, aby mladí lidé měli na internetu bezpečné zážitky odpovídající jejich věku, a proto jsme během deseti let vyvinuli více než 50 nástrojů a zásad určených k jejich ochraně. Je to výzva, které čelí celé odvětví, a těšíme se, až se s Evropskou komisí podělíme o podrobnosti naší práce.“

Zpráva komisi neuklidnila

Meta již loni v září předložila Evropské komisi zprávu, ve které popsala, jak její platformy chrání nezletilé. Stávající situace však ukazuje, že regulační orgány patrně neuklidnila. „Nejsme přesvědčeni o tom, že Meta učinila dost pro splnění povinností DSA, aby zmírnila rizika negativních dopadů na fyzické a duševní zdraví mladých Evropanů,“ uvedl komisař Thierry Breton.

Evropská komise chce tedy vyšetřovat nejen to, zda jsou Facebook a Instagram natolik návykové, že mají negativní účinky na fyzické a duševní zdraví dětí. Bude také zkoumat, zda dostatečně kontrolují věk uživatelů a jakým způsobem na jeho základě servírují obsah.

Stejně, jako u většiny sociálních sítí, musí být uživatelům Instagramu a Facebooku nejméně 13 let. Jak ale nedávno odhalil britský regulační orgán Office of Communications, účty na těchto sociálních sítích používá mnoho výrazně mladších dětí, v některých případech dokonce i s vědomím svých rodičů.

Přečtěte si také: