Mořské zelí: tak trochu jiná listová zelenina. Jedlou trvalku pěstujte klidně i na své zahradě
katrán přímořský
Při svých pobytech na pláži nebo v blízkosti moře jste se mohli s mořským zelím setkat, ačkoliv dnes už to někde může být spíše náhoda. Jedná se o jedlou trvalku, kterou lze upravit různými způsoby a která nám může obohatit a zpestřit jídelníček, protože má mimořádný obsah vitamínu C. Mořské zelí můžete pěstovat i na své zahradě, a ani to moře k tomu nepotřebujete. Stačí jí jen dopřát pár věcí a vydrží vám na jednom stanovišti mnoho let. Konzumovat můžete i její květy a poupata, ale jen do určité doby, pak by vám moc nechutnaly.
Katrán přímořský (Crambe maritima) je příkladem exoticky vyhlížející a zároveň jedlé trvalky, která obsahuje řadu cenných vitamínů, a navíc je i lahodná. Katrán je i docela na pohled zajímavá trvalka a její název mořské zelí napovídá, že se zelím je opravdu příbuzná, patří totiž do stejné čeledi brukvovité. Katrán se dříve hojně vyskytoval právě v blízkosti moře nebo přímo na pláži a vždy sloužil a slouží jako oblíbená planá listová zelenina. V současné době ho ale lidé volně moc nesbírají, hlavně kvůli vysokému znečištění pláží a pěstují si ho raději u svých domovů. Zajímavé je, že volně rostoucí katrán si vystačí s živinami, které získá z moře a vysoké množství soli pro něj není překážkou.
Jaké má katrán nároky: klidně ho hnojte močí
Pokud vás láká pěstovat méně časté druhy zeleniny, tak právě katrán by pro vás mohl být tou správnou volbou. Vyžaduje spíše slunná stanoviště, propustné a písčité půdy, obohacené kompostem. V přímořských oblastech ho hnojí mořskými řasami, aby tak zvýšili obsah solí v půdě. Na našich zahradách dokonce někdo z tohoto důvodu přihnojuje katrán i močí, ale není to vůbec potřeba. Půda by měla být spíše neutrální až mírně zásaditá, pro úpravu pH půdy lze přidat dolomitický vápenec nebo dřevěný popel.
Máte dostatek trpělivosti? Pak vysejte semínka
Katrán lze množit buď pomocí sazeniček nebo kořenových řízků, přece jen, je to trvalka. Možný je i výsev semínek, ale klíčení trvá klidně i dva měsíce, takže byste se museli obrnit notnou dávkou trpělivosti. Pokud vás čekání na klíčení neodradí, doporučuje se tzv. skarifikace, neboli narušení semínek například obroušením pilníkem. Klíčení by se tak mělo trochu uspíšit. Katrán se vysévá na jaře nebo v létě rovnou na záhon, nebo potom na podzim, ale to už je třeba vyset ho do květináčů a mladé klíčící rostlinky chránit před chladem. Sazeničky pak vysazujeme na jaře. Jarní lístky sklízíme až v druhém roce na jaře, kdy jsou rostliny dostatečně silné.
Pozor na mrazíky
Katrán je sice mrazuvzdorný, ale v případě silných mrazů by mohlo dojít k jeho poškození. Postačí ale, pokud přes něj v případě potřeby přehodíte buď netkanou bílou textilii nebo na něj navrstvíte pokrývku z chvojí.
Jak se katrán konzumuje
Jedná se o listovou zeleninou, podobně jako salát, takže konzumují se hlavně mladé listy, které jsou křehké a plné důležitých živin a vitamínů, především pak vitamínu C. Mladé řapíky se konzumují stejně jako chřest. Konzumují se i křehké výhonky s poupaty a květy, které se rozvíjejí od června a krásně voní. Později se ale jejich sklizeň nedoporučuje, protože začínají být hořké a tuhé.
O autorce:
Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.