Deset dní byl ztracený v divočině. Muž přežil díky vodě z boty a lesním plodům

Kalifornský turista má za sebou příběh jako z divokého filmu o přežití. Na deset dní uvázl v horách ve státním parku Big Basin Redwoods a přežil jen díky tomu, že jedl divoké bobule a každý den pil téměř čtyři litry vody, kterou si naléval do boty. Policisté Lukase McClishe našli pomocí dronu šerifa v Santa Cruz. Jako zázrakem vyvázl bez vážnějších zranění.

Lukas McClish přežíval v divočině díky vodě z vodopádu a lesním bobulím. Po deseti dnech se ho podařilo najít.

Neuvěřitelný příběh s dobrým koncem. Když se čtyřiatřicetiletý Lukas McClish vydal před téměř dvěma týdny na túru do hor, pravděpodobně nepočítal s tím, že na ní místo tří hodin stráví deset dní. Za záchranu vděčí policejní technice.

Zkušený cestovatel se na túru do kalifornského pohoří Santa Cruz vydal 11. června, a to jen v kalhotách, tričku, klobouku a turistických botách. „Měl jsem u sebe jen baterku a multifunkční nůžky. To bylo všechno,“ citoval McClishe portál The Guardian.

Myslel si, že bude na procházce jen několik hodin, brzo se ale ztratil. Částečně i proto, že některé památky, podle kterých se chtěl orientovat, zničily nedávné požáry. Kvůli tomu se nedokázal zorientovat v zdecimované krajině. Navíc o svých plánech nikoho předem neinformoval.

Když se o pět dní později neukázal na Dni otců, jeho rodina nahlásila zmizení. Na základě oznámení policie spustila rozsáhlou pátrací a záchrannou akci. Muž mezitím putoval dál krajinou přes kaňony. „Někteří svědci vypověděli, že někoho slyšeli v oblasti volat o pomoc, bylo ale těžké určit, odkud hlas pochází,“ citoval portál BBC dobrovolníka Cala Matea, jenž pomáhal při záchranných akcích.

Muž se na deset dní ztratil v divočině:

Muže po čtyřech dnech pátrání našli ve státním parku Big Basin Redwoods, a to díky tomu, že ho zachytil policejní dron. Záchranáři pak k muži dojeli terénními vozidly a dopravili ho do bezpečí, kde se setkal se svou rodinou.

Potkal pumu a pil vodu z vodopádů

Jako zázrakem McClish vyvázl po deseti dnech v hustých lesích bez vážnějších zranění, jen ztratil hlas. Po záchraně si stěžoval na únavu a velké vyčerpání. Přežil díky pití velkého množství vody, kterou si naléval do bot z blízkých vodopádů. Každý den vypil přibližně galon vody, tedy necelé čtyři litry. Jinak se živil jen lesními plody.

V jednu chvíli ztraceného poutníka dokonce začala pronásledovat puma, ale držela si odstup a nevypadala, že by muži chtěla ublížit. McClish spal na mokrém listí a celé dny přemýšlel, jak sehnat jídlo. Po pěti dnech mu celá situace začala přerůstat přes hlavu, i tak ale zachoval klid. „Myslím, že na mě někdo dohlížel. Věděl jsem, že když budu pokračovat za sluncem, tak se nakonec dostanu k oceánu. Netušil jsem, jak daleko od něj jsem,“ svěřil se muž.

Posléze McClish dodal, že ho dojalo, když viděl, jak po něm všechny záchranné týmy pátraly. Následně ještě úsměvně prohlásil, že se v nejbližší budoucnosti do divočiny nechystá. Přiznal, že má pěší turistiky dost na celý zbytek roku. I když pro něj byla celá situace ponižující, podle svých slov je rád za „úžasný zážitek“.

Neuvěřitelné přežití v pralese

Příběh Kaliforňana se nápadně podobá legendárnímu přežití sedmnáctileté Juliane Koepckeové z roku 1971. Dívka jako jediná přežila katastrofu letadla, které havarovalo v Amazonii. V pralese strávila jedenáct dní, na kterých si prožila mnohé útrapy, včetně zanícené ruky plné červů. Nakonec našla skupinu peruánských dřevorubců, kteří ji zachránili.

Další známý příběh přežití v divočině je o skupině čtyř dětí, které se minulý rok po pádu letadla také ztratily v Amazonském pralese. V drsném terénu přežili třináctiletá Lesly, devítiletý Soleini, pětiletý Tien Noriel a roční Cristin neuvěřitelných čtyřicet dní. Všechny tři příběhy, které skončily šťastně, spojuje to, že se přeživší v lesích vyznali. Známí a rodiče je naučili cenné znalosti a dovednosti o fungování pralesa, které po ztracení mohli využít.