Proč vznikají na rajčatech a okurkách plísně, i když zaléváte ke kořenům? Jaká je hlavní příčina
Plíseň na rajčatech
Plísně rajčat a okurek bývají postrachem zahrádkářů. Přijdou plíživě, ze začátku vypadají velmi nenápadně, ale když je nezachytíte včas, o veškerou úrodu přijdete. Pokud zaléváte rostliny jen ke kořenům, jak se doporučuje, rozhodně nejste mimo nebezpečí.
Je to stejné jako s každoroční podzimní epidemií respiračních chorob. I když se otužujete, důsledně dbáte na prevenci, stejně někdy onemocníte. S prevencí plísní je to stejné. Všichni se snažíme udělat maximum pro to, aby se právě naší zahradě vyhla, ale pokud na ni kašlou sousedé nebo jsou pro ní příznivé podmínky, většinou se jí nevyhnete.
Jaké druhy plísní napadají rajčata a okurky
Mohlo by se zdát, že plíseň na okurkách a rajčatech je stejná, ale opak je pravdou.
- Pro okurky je typická pseudoperonospora cubensis, plíseň okurková, která se projevuje na listech žlutými skvrami, které se časem mění na hnědé a listy začnou usychat.
- Pro rajčata je typická phytophthora infestans, plíseň bramborová, kterou poznáte podle šedavých skvrn na listech, postupně napadá i stonky, kde vytváří tmavé mokvající mapy. V závěrečné fázi jí podlehnou i plody, i na nich se vyznačuje mokvajícími skvrnami.
- Společná pro obě plodiny je pouze plíseň šedá, botrytis cinerea, která tvoří šedý povlak na plodech, listech a stoncích.
Kde je šance se vyhnout plísni
Plíseň na okurkách i rajčatech se chová velmi podobně, přestože jde o jiný druh plísní. Pro její vznik a šíření je ideální vlhké a kolísavé teplé počasí, déletrvající letní deště jsou tedy doslova živnou půdou. Největší možnost regulovat tyto podmínky máte ve skleníku. Je tam sucho a správným větráním dokážete regulovat i vlhkost.
Co dělat proti plísním
V našich končinách bývá naprostou výjimkou zahrada, která se plísním na rajčatech nebo okurkách vyhne. Česká léta bývají sem tam deštivá, noci chladnější. Zaléváte-li rostliny ke kořenům a doufáte, že se plísni vyhnete, nejspíš vás zklameme.
Významně ji oddálit pomůže tato kombinace opatření:
- zalévání okurek i rajčat pouze ke kořenům, aby se vlhkost nedostala na listy
- poskytnutí opory tak, aby rostliny neležely na zemi a ani se nedotýkaly listy mezi sebou
- předejděte příliš hustému porostu - tyčkovým rajčatům i okurkám vyštipujte postranní výhony, rajčatům můžete postupně vylamovat i spodní listy, kterými se rostlina dotýká země
- zeleninové záhony mulčujte, mulč totiž ze shora rychle oschne, zatímco v zemi se udrží vlhkost
- rajčata i okurky preventivně ošetřujte proti plísni, dobré zkušenosti bývají s česnekovým výluhem, postřikem z mléka a vody, existuje i celá řada preventivních již předpřipravených postřiků, např. Polyversum
- jakmile se plíseň objeví, je potřeba okamžitě odstranit napadené části rostliny a zahájit léčbu (skvělá je třeba Altela)
- v případě, že se plíseň i přes veškerou snahu šíří dál, na nic nečekejte, rostliny vytrhejte a vyhoďte (v žádném případě ne do kompostu)
Na závěr jedno malé doporučení: když si ještě teď vysejete semínka okurek, připravíte si sazenice, které můžete vysadit do země zhruba v polovině prázdnin, až vám odejdou okurky z květnové výsadby. Sklizeň si tak výrazně prodloužíte a můžete zapomenout na stres z toho, že okurky chytnou plíseň. U rajčat máte šanci tento postup vyzkoušet jen s velmi ranými odrůdami jako je např. Matina.
Zdroj: autorský text