Ukrajinci přispívající do českého penzijního systému nemají nárok na dřívější odchod do důchodu

Ukrajinci, kteří přispívají do českého důchodového systému, budou muset podle plánovaného zvýšení věku odchodu do důchodu pracovat stejně dlouho jako čeští zaměstnanci, což je v rozporu s tvrzením na sociálních sítích, že ukrajinští muži mohou odejít do důchodu v 60 letech a ženy již v 55 letech podle práva platného v jejich zemi.

Česká vláda schválila v dubnu reformu penzijního systému (archiv), v jejímž rámci dojde k navýšení věku odchodu do důchodu nad dříve schválenou hranici 65 let. Ačkoliv reforma musí ještě projít parlamentem, již nyní se na sociálních sítích šíří nepravdivé a zavádějící informace, podle kterých se zvýšení důchodového věku netýká Ukrajinců žijících v ČR.

Na Facebooku se od konce dubna šířily příspěvky obsahující fotografii, na které si ministr práce a sociálních věcíMarian Jurečka pořizuje selfie s premiérem Petrem Fialou a předsedkyní Poslanecké sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou. Přiložený text říká: „Chcete prodloužit odchod do důchodu na 68 let? A řekl jste občanům, že vaši nejlepší kámoši z Ukrajiny chodí do důchodu v šedesáti a ženy v padesáti pěti?“

České ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) agentuře AFP potvrdilo, že ukrajinští občané, kteří chtějí pobírat český důchod, podléhají českým zákonům a do důchodu by tudíž odcházeli ve stejném věku jako čeští občané. Vzhledem ke smlouvě o sociálním zabezpečení uzavřené mezi oběma zeměmi by sice Ukrajinci žijící v ČR mohli sice pobírat ukrajinskou penzi již od 60, resp. 55 let (pro ženy narozené před rokem 1962), ale byla by jim vyplácena mnohem nižší částka vycházející z ukrajinského důchodového systému.

Snímek nepravdivého facebookového příspěvku pořízený 27. června 2024

Česká důchodová reforma

Česká vláda 30. dubna 2024 podpořila kontroverzní reformu penzijního systému (archiv). V jejím rámci bude postupně docházet k navyšování věku odchodu do důchodu a zpomalí se růst penzí. Zároveň však stoupne minimální důchod a dojde i k dalším dílčím změnám, například tomu, že manželé budou moci sdílet odvody na sociální pojištění (archiv).

V praxi to znamená, že pro občany narozené po roce 1972 se bude věk odchodu do penze postupně zvyšovat nad současně schválenou hranici 65 let a lidé, kteří půjdou do důchodu v roce 2050 by do něj mohli jít mezi 67. a 68. rokem věku (archiv).

Reforma byla podstoupena Poslanecké sněmovně, která se jí může zabývat po 30. červenci. Poté bude postoupena do Senátu a nakonec prezidentovi.

Ukrajinci v ČR nemají automaticky nárok na český důchod

Je pravda, že na Ukrajině je základní důchodový věk 60 let, a to pro muže i pro ženy s tím, že ženy narozené před rokem 1962 mohou jít do penze i dříve (archiv).

To však neznamená, že Ukrajincům žijícím v České republice po završení tohoto věku automaticky vzniká nárok pobírat český důchod.

„Pro nárok na český starobní důchod musí tyto osoby dosáhnout důchodového věku podle našich právních předpisů. Musí tak získat v ČR minimálně rok pojištění a v součtu s dobou pojištění získanou na území Ukrajiny splnit i obecnou podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na český důchod – tedy 35 let včetně náhradních dob, respektive 30 let, za které bylo zaplaceno pojistné,“ sdělil AFP mluvčí MPSV Jakub Augusta e-mailem 26. června 2024.

Dobu pojištění získanou na území Ukrajiny musí potvrdit ukrajinská strana, dodal mluvčí.

Výše českého důchodu, na kterému občanu Ukrajiny vznikne nárok, je stanovena jen za českou dobu pojištění, řekl Augusta. V těchto případech jde tak o tzv. dílčí důchod.

„V situaci, kdy žadatel v ČR získal např. jen 2 roky pojištění (a 33 či více let na Ukrajině), je český důchod velice nízký,“ řekl.

Nízké ukrajinské důchody

V oblasti důchodového pojištění se na Ukrajince žijící na území České republiky vztahuje Smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o sociálním zabezpečení, která byla uzavřena už v roce 2001.

Ta zajišťuje, že Ukrajinci mohou získat i důchod z Ukrajiny za dobu, kdy přispívali do tamního systému. V tom případě se výše jejich důchodu odvíjí od ukrajinských předpisů.

Podle Augusty je tedy teoreticky možné na území ČR pobírat již od 60 let starobní důchod vyplácený v plné výši ukrajinskou stranou, ovšem „příjemce takového důchodu nemá nárok na žádnou formu dorovnání ukrajinského starobního důchodu do průměrné (či jinak stanovené) výše starobního důchodu v ČR“, a to „ani v případě dosažení důchodového věku v ČR a splnění podmínek nároku na něj“, řekl.

Není tedy pravda, že ukrajinští občané v ČR si mohou vybrat to nejlepší z obou systémů - tj. vyšší české vyplácené dávky a nižší ukrajinský důchodový věk. Naopak, ukrajinští občané žijící v ČR pobírají podle mluvčího MPSV obecně daleko nižší penzi než Češi.

„Vzhledem k tomu, že ukrajinské důchody jsou obecně velmi nízké, dochází v praxi k tomu, že osoba pobírající důchod z ČR a i z Ukrajiny dostává (při stejném počtu let pojištění – tedy i za celoživotní práci) výrazně nižší částku v součtu obou důchodů, než jaký pobírá někdo, komu doby pojištění hodnotí výhradně český nositel pojištění,“ uzavřel Augusta.

To AFP potvrdil i Ondřej Preuss, odborný asistent na katedře ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy (archiv). „To, že Ukrajinci žijící v České republice mohou teoreticky odejít do důchodu dříve, je pravda. Je to ale složitější: jejich důchody by určitě vyplácel ukrajinský stát,“ řekl Preuss v rozhovoru 28. června a potvrdil, že by byly velmi nízké. „Rozhodně se nedá říct, že by český poplatník platil na mladšího důchodce z Ukrajiny. To je hrubé zjednodušení,“ dodal.

AFP se již v minulosti mnohokrát zabývala dezinformacemi o údajných výhodach, které Ukrajinci v ČR požívají. Vyvrátili jsme například tvrzení, že Ukrajinci pobírají dvakrát vyšší státní podporu než Češi nebo že dostávají od českého státu příspěvek na hypotéky.

Všechny naše články týkající se ruské války na Ukrajině v češtině najdete zde, úplný seznam v angličtině pak zde.