Írán vybírá nástupce tragicky zesnulého Raísího. Voliči hrozí bojkotem
Írán, ilustrační foto
Íránci si vybírají nového prezidenta. K volbám může jít až 61,5 milionu oprávněných voličů obývajících zemi svíranou ekonomickou krizí a mezinárodní izolací. Lidé se údajně obávají manipulace výsledků ze strany režimu a hrozí, že volby budou bojkotovat.
Předčasné volby hlavy státu se konají po tragické smrti prezidenta Ebrahima Raísího. V květnu s ním spadla vládní helikoptéra v horách mezi Ázerbájdžánem a Íránem.
Podle amerického listu New York Times probíhala velice ostrá kampaň. Kandidáti útočili na vládu kvůli ekonomice, omezením internetu a tvrdému prosazování zákona o hidžábu pro ženy.
Volby jsou přísně kontrolované a všechny kandidáty prověřuje výbor jmenovaných duchovních a právníků. „V důsledku toho se očekává, že mnoho Íránců se hlasování nezúčastní, ať už na protest, nebo proto, že nevěří, že prostřednictvím volebních uren může dojít ke smysluplné změně,“ píší NY Times.
„Se situací nemůžeme nic udělat, nemáme žádnou naději kromě sebe samých. Chceme ale zůstat v Íránu, abychom ho zlepšili pro naše děti,“ řekla například devatenáctiletá studentka Sohgand. „Nesnášíme to,“ podotkla k pravidlům, která od žen vyžadují nošení hidžábu na veřejnosti.
Mnoho z lidí tak může volby bojkotovat. Podle informací britského serveru Guardian už loni parlamentní volby dosáhly „krizového bodu“, když se jich účastnilo pouze 41 % voličů – v metropoli Teheránu dokonce jen 10 %. „Režim svým zabíjením učinil z neúčasti ve volbách otázku osobní důstojnosti,“ prohlásil jeden z mladých lidí oslovených Guardianem.
Jedním z hlavních favoritů voleb je Saíd Džalílí, který působil jako jaderný vyjednavač a nemá žádné zkušenosti v administrativě. Nedokázal se dohodnout s předsedou parlamentu a dalším kandidátem Mohammadem Bagherem Kalibafem. Jde o dva konzervativní kandidáty, z nichž jeden měl pod nátlakem ustoupit – to se ale nestalo, a šanci tak dostává i reformista a kardiochirurg Massoud Pezeshkian.
Konkrétně Džalílí coby odpůrce jaderné dohody s USA z roku 2015 chce usilovat o budování ekonomických vazeb na východ tak, aby Írán lépe odolával západním sankcím. Prosazuje silnější nátlak na ženy, aby nosily hidžáb. Oproti němu Kalibaf chce obnovit jednání o jaderné dohodě a za „cestu k růstu“ považuje silnější státní řízení ekonomiky.
Režim se snažil oslabit Pezeshkianovu kandidaturu až do poslední chvíle. Íránské úřady zakázaly konání jednoho z posledních předvolebních mítinků jeho podporovatelů. „Někteří íránští politici se domnívají, že všechny cesty k pokroku vedou přes Spojené státy,“ kritizoval ho nejvyšší duchovní vůdce Alí Chameneí.
Ačkoliv se Chameneí proti Pezeshkianově kandidatuře staví na odpor, tak reformní kandidát připustil, že „bude akceptovat Chameneího autoritu“ a „poslušnost mu nezabrání změnit Írán“.
Dalších pět konzervativních kandidátů odstoupilo. „Vzdali se kandidatury, čímž potvrdili obvinění reformistů, že byli nastrčenými kandidáty Džalílího,“ píše Guardian.