Prezident se účastnil piety za vyvraždění osady Ležáky. Zaslouží si více pozornosti, uvedl

Lidé v Česku by si měli připomínat svoji historii, znát například činy odbojářů za druhé světové války, řekl prezident republiky Petr Pavel.

Lidé v Česku by si měli připomínat svoji historii, znát například činy odbojářů za druhé světové války, řekl prezident republiky Petr Pavel, který se v Miřeticích na Chrudimsku účastnil pietního aktu k 82. výročí vypálení a vyvraždění osady Ležáky za druhé světové války. V posledních letech bylo podle prezidenta více pozornosti věnováno Památníku Lidice než Památníku Ležáky.

„Pokud jde o Lidice a Ležáky, v posledních letech bylo více pozornosti věnováno Lidicím, Ležáky byly v pozadí,“ uvedl prezident. Byl by rád, kdyby se on i ostatní účastnili pravidelně pietních aktů obětí druhé světové války. Loni byl na pietě v Lidicích, letos přijel do Ležáků.

„To, že se tady prolíná činnost skupiny Silver A, Silver B a Antrophoid, to by mělo být známo všem, je to nejznámější část odboje druhé světové války,“ dodal prezident.

Památník Lidice na Kladensku, pod který také spadá Památník Ležáky na Chrudimsku, letos kvůli nedostatku peněz rušilo některé akce. „Myslím si, pokud bychom chtěli určitou důstojnou pietu vyjádřit těmto místům, bylo by fajn, aby na ně šly i dostatečné peníze. Je mi jasné, že finanční potřeba je všude,“ řekl prezident. Finance by podle něj měly být rovnoměrně rozložené. Oba památníky kvůli rozpočtu musely učinit úsporná opatření. Některé akce se nebudou konat každoročně, ale jen v půlkulatých a kulatých výročích.

„Šetříme na doprovodných programech, občerstvení, ale aby to veřejnost nepocítila. Uzavřeli jsme pondělky, návštěvnost nám neklesá, ale uspořili jsme na energiích a topení. Snažíme se sami vyhledávat další financování, dotace,“ řekla zástupkyně ředitele Památníku Lidice Jana Chourová Plachá. Na dnešní pietu přispěl Pardubický kraj a obec Miřetice, na lidickou pak Středočeský kraj.

Pieta si dnes připomněla 82. výročí vyhlazení Ležáků. Byly malou kamenickou osadou, žilo tam 53 obyvatel. Osadu 4. června 1942 Němci vypálili jako pomstu za atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. V osadě působila odbojová skupina Čenda.

„Hrdinní obyvatelé pomáhali ukrýt paravýsadek Silver A, složený z velitele Alfréda Bartoše, radisty Jiřího Potůčka a Josefa Valčíka. V nedalekém lomu Hluboká radista Potůček ukrýval vysílačku Libuše, díky které se podařilo dostat informace vedoucí k plánování atentátu na Heydricha do Velké Británie exilové vládě, první vysílání proběhlo 15. ledna 1942,“ řekla Chourová Plachá.

Informace byly pro exil cenné a díky nim se podařilo atentát na Heydricha 27. května 1942 uskutečnit. Heydrich zemřel 4. června, poté nastal velký hon na atentátníky, 16. června zradil parašutisty Karel Čurda, který udal i paravýsadek Silver A. Nacisté přišli do Ležáků 24. června, řekla Chourová Plachá.

„Shromáždili obyvatele v ležáckém lomu. Ještě téhož večera bylo 33 žen a dětí popraveno u Zámečku v Pardubicích, ostatní byli popraveni 2. července. Ze 13 dětí přežily pouze sestry Šťulíkovy, Marie a Jarmila, které byly poslány na převýchovu do Německa. Ostatních 11 dětí bylo popraveno v plynových vozech v polském Chelmnu,“ řekla zástupkyně ředitele.