Vědci ukázali podobu nejstaršího Homo sapiens. Nález ostatků přepsal historii

Brazilský expert Cícero Moraes, který je známý rekonstrukcemi obličejů, vytvořil možnou podobu tváře nejstaršího známého moderního člověka. Pravděpodobnou lebku člověka moudrého (Homo sapiens), který žil před 315 tisíci lety, poskládal z ostatků několika lidí nalezených na marockém archeologickém nalezišti Jebel Irhoud.

Brazilský expert Cícero Moraes vytvořil podobiznu prvního Homo sapiens.

Známý 3D designér Cícero Moraes představil další ambiciózní projekt, na který využil fosilie nalezené v archeologické lokalitě Jebel Irhoud v Marku v období po 60. letech 20. století. Kosti dohromady vytvořily možnou podobu nejstaršího Homo sapiens na světě.

K rekonstrukci obličeje nejstaršího člověka dnešního druhu přišel odborník náhodou. „Dostal jsem knihu, jež pojednává o osídlení Ameriky Homo sapiens a jedna z kapitol se týkala Jebel Irhoud. Téma mě zaujalo, trochu jsem zapátral a zjistil jsem, že je k dispozici materiál, který umožňuje jeho využití pro aproximaci obličeje,“ sdělil brazilský expert Deníku.

Robustní lebka

Moraes lebku zrekonstruoval na základě dat o kostrách poskytnutých vědci z Institutu Maxe Plancka. Mužskou lebku vědci sestavili z třech různých fosilií nalezených na Jebel Irhoud, díky čemuž mohl Moraes pracovat s kompletním obrazem.

„Horní část byla z lebky Irhoud 1, zuby pocházely z jiné fosilie a čelist z jiné, ale všechny ze stejné skupiny. Díky tomu nebylo nutné rekonstruovat chybějící části hlavní lebky,“ doplnil Moraes.

Ačkoliv skutečné pohlaví nositele horní části lebky není kvůli absenci pánevních kostí známo, Moraes rozhodl pro muže, protože mu kosti připadaly robustnější než od ženy.

Podobizna nejstaršího člověka moudrého.

Proces rekonstrukce zahrnoval rekonstrukci lebky ve 3D a také techniku zvanou anatomická deformace. Princip této techniky je podle Moraese jednoduchý. Na jedné straně mají vědci lebku z Jebel Irhoud a na druhé 3D rekonstrukci tomografie hlavy moderního člověka.

„Lebka a měkké tkáně virtuálního dárce se srovnají s lebkou z Jebel Irhoud a provede se řada úprav či deformací, dokud nejsou obě lebky zcela kompatibilní. Deformace se přitom promítnou do měkkých tkání, čímž jsou nakonec kompatibilní i oba obličeje,“ vysvětlil Moraes. Díky moderním údajům tak vědec dokázal odhadnout podobu nosu a dalších obličejových struktur.

Výstupem výzkumu, který expert publikoval v časopise OrtogOnLineMag, jsou dvě skupiny snímků. Jedna sada je černobílá, více technická a objektivnější a muž je vyobrazen bez vlasů. Druhá skupina je umělecká, na obrázcích je naznačena pigmentace kůže a vlasy. „Člověk z Jebel Irhoud vypadá jako strukturální směs archaických lidí a neandrtálců,“ poznamenal Moraes.

Institut Maxe Plancka z německého Lipska podle portálu Morocco World News uvedl, že pozůstatky z Jebel Irhoud představují moderně vypadající obličej a zuby a velkou, archaickou mozkovnu.

Brazilský expert je z projektu nadšený. „S rozvojem oboru se možná v budoucnu dočkáme nových překvapení, faktem ale je, že alespoň prozatím je jedinec z Jebel Irhoud nejstarším objeveným Homo sapiens, a to má velkou symbolickou hodnotu,“ sdělil Deníku.

Vědci se zmýlili

Lokalita Jebel Irhoud je známa od 60. let minulého století. Vědci v archeologickém nalezišti našli kosti nejméně pěti jedinců, dvou dospělých a tří dětí. Pozůstatky jsou podle odborníků zajímavé proto, že naznačily, že předkové opustili kolébku lidstva v severní Africe o tisíciletí dříve, než se předpokládalo.

„Dříve jsme si mysleli, že se kolébka lidstva nacházela před 200 tisíci lety ve východní Africe, nová data ale ukazují, že se Homo sapiens rozšířil po celém africkém kontinentu o sto tisíc let dříve,“ prohlásil profesor Jean-Jacques Hublin.

Obličeje českých panovnic

Brazilský expert, který často spolupracuje s mezinárodním týmem odborníků, stojí za vícero úspěšnými projekty rekonstrukce tváří. V minulosti například ukázal světu, jak vypadá neandrtálský muž, jehož kostru našli před 115 lety ve francouzské jeskyni či benátská upírka, kterou pohřbili s cihlou v ústech.

Zrekonstruoval ale také obličeje známých osobností české historie, včetně královny Judity Durynské, svaté Ludmily či Zdislavy z Lemberka.