RECENZE: Federer: Posledních dvanáct dní se loučí se sportovní ikonou. Vkusně a důstojně
Roger Federer
Roku 2022 zakončil svou oslnivou kariéru švýcarský tenista Roger Federer a byl u toho i filmový štáb. Ačkoli byl vítěz dvaceti grandslamů předmětem dokumentárních filmů již dříve, tentokrát se ukazuje v křehkém portrétu z dílny Amazon Prime, čistě zasvěceném posledním 12 dnům jeho kariéry.
Platforma Amazon Prime dlouhodobě produkuje nejvíce sportovních dokumentů. Ačkoli nejsou nijak konfliktní či objevné, přináší řemeslně suverénně zpracované portréty sportovců, populární série All or Nothing pak zprostředkovává exkluzivní pohled do kabiny konkrétního sportovního týmu během jedné sezóny. Federer: Posledních dvanáct dní spolurežíroval ostřílený tvůrce Asif Kapadia, stojící za strhujícím portréty jezdce Formule 1 Senna nebo rozpolcené osobnosti kontroverzního fotbalisty Diego Maradona.
U Federera se však nesnaží o mnohoznačný a vrstevnatý portrét. Vše podmiňuje jednomu velkému loučení a bolesti, která jej doprovází. Snímek začíná Federerovou přípravou na oznámení odchodu. Ačkoli se o jeho konci mluvilo takřka 10 let, finálně se rozhodl až na základě série táhlých zranění. Vidíme reakce rodiny, nejbližších, kolegů a především Federera, který se zároveň připravuje na poslední turnaj Laver Cup, u jehož založení sám stál.
Dokument není oslavným pomníkem, jenž by ve střihových montážích přinášel největší úspěchy a nejlepší údery, kterých kdy tenista dosáhl. Volí komorní pohled zevnitř rodinného a přátelského kruhu. Z protagonisty strhává sportovní masku a portrétuje jej jako muže, jehož největší životní kapitola najednou končí. A končí bolestivě i krásně. Tvůrci ukazují, že konec kariéry nepřichází ze dne na den. Naopak je to úmorný a dlouhodobý zápas s vlastním tělem, jenž zákonitě nelze vyhrát.
Díky zvolenému sugestivnímu přístupu se cítíme, jako bychom byli součástí Federerova týmu. Ačkoli vidíme i několik tendenčních rozhovorů ve stylu mluvících hlav, dominují především zákulisní záběry, i když si kamera většinou drží uctivou vzdálenost, které doprovází voice overy. Střihová skladba občasně těží i z archivních záběrů, k dokreslení rozebíraných situací, signifikantních vlastnosti či vzpomínaných utkání. Vedle sdílení Federerových obav, určité melancholie, ale i vyhlížení nové kapitoly, druhou linii tvoří rozkreslení jeho vztahů s ostatními vrcholovými tenisty.
I když mezi nimi fanoušci a média budují těžkou rivalitu, oni samotní mezi sebou mají zdravou soutěživost. Každý chce být nejlepší, v závěru je však spojuje vášeň pro sport a napříč roky si mezi sebou utvořili křehké přátelství. To reprezentuje Federerův vztah s Rafaelem Nadalem. Na hřišti rivalové, v soukromí nejlepší přátelé. Ať už jde o Nadala, Murrayho nebo Djokoviče, všem odchází vzor a soupeř. Zároveň vidíme, že Federerův odchod je předzvěstí i jejich konce. I oni musí v nejbližších letech bilancovat a pomalu pověsit rekaty na hřebík. Pro mnohé je tak událost katarzní, respektive to takhle tvůrci vykreslují.
A přesně v tomto je dokument nejsilnější. Dokáže zprostředkovat naléhavost a protichůdnou směsici pocit, ve velmi vkusném stylu. Někomu může chybět zabývání se samotným tenisem, kariérními milníky nebo kolážovité vyzdvihování. Ale právě díky tomu, že těmto tendenčním aspektům se tvůrci vyhýbají, jde o pozoruhodný a ve svém subžánru velmi svěží pohled na to, jak zpracovávat portréty sportovních osobností.
Federerova závěrečná cesta je totiž univerzální, daleko přesahující jeho osobu samotnou. Do načrtnutého vzorce si můžeme promítnou takřka cokoli a kohokoli. Vedle loučení titul táhne i Federerovo charisma, dobrosrdečnost a kompletní oddanost sportu, kvůli které riskoval zdraví a šel na dřeň fyzických možností. Jeho přátelská dynamika s Nadalem pak zprostředkovává emocionální vrcholy snímku.
Valnou část stopáže tvoří zdánlivě obyčejné a každodenní věci, v ostrém kontrastu s tím, co se odehrává v protagonistově nitru. Vidíme jej cestovat z místa na místo, odpočívat s rodinou, vyklusávat v posilovně, vést debaty o ničem. Filmaři však nikdy nevstoupí do jeho skutečně intimního prostoru a zůstávají u povrchní observace, což je však vzhledem ke konceptuálnímu uchopení přijatelné, na diváckosti to ale rozhodně nepřidává.
Tvůrcům jde o vystihnutí emocí a rozlučkové atmosféry, nejdou po v mainstreamovém dokumentu rozšířeném “infotainmentu”. Opírají se principy “fly on the wall” filmařiny, kdy z větší části nezasahují do dění. Ve sportovních segmentech pak prokazují podnětné volby snímání, kdy zápas netočí televizním způsobem, ale dopřávají nám detailní záběry na Federerovu tvář, v níž se během (nepříliš slavného) posledního zápasu kariéry odehrává všechno. Pokud nečekáte bilanční a dynamicky střižený portrét, užijete si jedno melancholicky sladké loučení, jaké v rámci subžánru vidíme málokdy.
Hodnocení: 70 %
Režie: Asif Kapadia, Joe Sabia
Účinkují: Roger Federer, Rafael Nadal, Novak Djokovic, Andy Murray
Česká premiéra: 20. června 2024
Platforma: Amazon Prime Video