Špatné vysvědčení? Děti odměňte a zapomeňte na vlastní ambice, radí odborníci

Konečně je to tady! Školní rok 2023/2024 se chýlí do svého finále a školou povinné děti čekají dva měsíce prázdnin. Přechod z lavic do táborových stanů nebo pláží u moře ale v některých rodinách chmuří výhled na vysvědčení s horšími známkami. Podle odborníků ale proměnit závěr školního roku v drama a tragédii je chyba. Upozorňují, že mnoho rodičů vyvodí z vysvědčení zbytečně tvrdé závěry, do kterých projektují vlastní představy, a podléhají společenským normám. Radí klid a nezapomenout na to nejdůležitější – pohodu dětí.

Vysvědčení. Ilustrační foto

Podle psycholožky Šárky Mikové si rodiče nad vysvědčením musí v první řadě uvědomit, o čem známky vypovídají. Jako jeden z jeho problémů vidí například to, že výsledná známka nemusí zcela objektivně odpovídat míře znalostí dětí. „I když se od začátku velmi snažíte a poctivě trénujete, můžete z průběžných testů dostávat špatné známky. Jednak proto, že se to zkrátka teprve učíte, ale taky třeba kvůli stresu. Během pololetí se zlepšujete a na jeho konci dostáváte samé jedničky. Přesto dítěti kvůli průměru za celé pololetí na vysvědčení vychází lepší trojka,“ popsala Miková.

Pokud přes všechny poučky, že děti se za špatné vysvědčení nebijí, neplísní a obecně netrestají, rodiče cítí frustraci a třeba obavy o budoucí přijetí na střední školu, je to podle Mikové přirozené. Často se ale podle ní stává, že skutečná tragédie je spíše než na výsledkové listině v myslích rodičů. A to kvůli vlastním nenaplněným ambicím. „Někteří rodiče vnímají známky jako odraz své rodičovské péče, což vede k neadekvátnímu tlaku na dítě. Mnohdy to omlouvají tím, že chtějí pro dítě lepší budoucnost,“ poznamenala.

Spor o známkování

Nad tím, zda má mít v současném školství známkování prostor a nemělo by je nahradit slovní hodnocení, se vedou dlouholeté debaty. Samo ministerstvo školství je tomu nakloněné a plánuje se, že v prvních až třetích třídách základních škol se známkování zruší. Hovoří o tom strategický dokument Dlouhodobý záměr vzdělávání ČR 2023-2027.

„Hodnocení známkou bez dalšího doplňujícího hodnocení ne-li znemožňuje, tak velmi komplikuje důsledné sledování individuálního pokroku každého žáka. Klasifikace v nejnižších ročnících základního vzdělávání je s nejvyšší pravděpodobností také jedním z faktorů ovlivňujících extrémně vysoký a nežádoucí počet odkladů školní docházky v ČR, protože přispívá k větší obavě ze selhání u rodičů a žáků motivovaných potřebou vyhnout se neúspěchu,“ zdůvodnil dokument.

Ne všichni politici tomu jsou ale naklonění. Pro zachování známek je například prezident Petr Pavel. Zmínil to v nedělní debatě Deníku v Karlovarském kraji. „Chceme přeci vychovávat děti k tomu, aby byly co nejlepší. Motivovat ty ostatní těmi lepšími, v jakkémkoli předmětu, je přece dobře. Ne ty lepší demotivovat, aby se nesnažili a byli průměrní. To by byla obrovská chyba našeho vzdělávacího systému,“ řekl Pavel.

Všechny děti by měly dostat odměnu

Ať už bude vysvědčení horší nebo lepší, je podle odborníků na místě odměna. „Každé dítě, které prošlo školním rokem, aniž by propadlo, je úspěšné. Někdo má hezčí známky, někdo horší. Ale to, že jde dál, je úspěch. Pravděpodobně v té škole nechalo nejlepší výsledky, kterých bylo schopné. Takže si odměnu, tento druh pochvaly, určitě zaslouží,“ poznamenal psycholog Jan Lašek.

Podle něj je nejlepší odměnou společně strávený čas dítěte a rodičů. Trendy se spíš ubírají ale materiální cestou. Podle aktuálního průzkumu Perfect Crowd pro Air Bank dostává za vysvědčení peníze 58 procent dětí.