Marie (53): Usínala jsem večer u televize, když se u mě zjevil manžel. To, co mi řekl, mu zachránilo život
víra naděje zázrak
Marie usínala v neděli v podvečer u televize, zatímco si Pavel šel lehnout do ložnice. Netušila, že se blíží neštěstí. Pavel přišel za manželkou a žádal ji, aby mu zavolala sanitku, protože se nemůže hýbat. V tu chvíli už byl ovšem v bezvědomí.
Pavel (55) si dokázal říct o pomoc v bezvědomí, zatímco jsem usínala u televize v obýváku. Nechápala jsem, proč u mě stojí a prosí mě, ať volám pohotovost. Ale díky bohu jsem mu vyhověla, pak následoval šok.
Slávka (70): Vychovala mě babička. Když dostala mrtvici a umírala v klášteře, požádala mě, ať odpustím mamince
Oba jsme byli neskutečně unavení
Po dlouhém a náročném víkendu, kdy jsme s Pavlem makali na chatě, na nás padla únava. Nedělní podvečer jsem trávila u televize neschopná se odvalit z gauče, natož vybalovat tašky. Pavel se šel rovnou natáhnout do ložnice a já začala usínat u romantického filmu.
Děj se mi míchal se snem a odehrával se už jen v mých představách. Objevovaly se tam postavy z mého života a všechno bylo absurdní, občas jsem se budila cuknutím nohy. Pak se mi zjevil i Pavel a něco mi šeptal. Chvíli mi trvalo, než jsem se probrala a uvědomila si, že stojí u gauče.
"Zavolej mi sanitku, nemůžu se pohnout," opakoval potichu. Nechápavě jsem se ho ptala, co blázní. Vždyť stál přímo přede mnou! I tak jsem ale udělala, co mi řekl, a on vzápětí odešel zpět do ložnice. Vyskočila jsem za ním a nalezla ho na posteli v podivné poloze. Oči měl zavřené a opravdu se ani nepohnul. Sevřel mě neskutečný strach.
Alena (27): Na procházce alejí mě obklopila červená záře. Od té doby trpím nespavostí a panickými atakami
Začala jsem panikařit
Dostala jsem panický záchvat, občas na ně trpím. Nemohla jsem popadnout telefon, sotva jsem dýchala a pak mi to došlo. Díky bohu už jsem pohotovost volala. Teď jsem se musela přemáhat ke každému pohybu, abych mohla vůbec otevřít dveře.
Plazila jsem se do předsíně. Když mám podobnou paniku, někdy se i půl hodiny nemůžu hnout z místa. Dveře od bytu byly naštěstí otevřené. Ani jsem si nevšimla, že jsme v nich odpoledne nechali stát poslední tašku, kterou jsme vezli z chalupy. Vtom jsem zaslechla kroky na schodech a sesypala se.
Netrvalo dlouho a v bytě se objevili záchranáři. Odvezli nás pro jistotu oba dva. O hodinu později už jsem byla při smyslech a mluvila s doktorem o stavu mého manžela, který měl mozkovou příhodu. Je stabilizovaný a neměl by mít zásadní následky. Takovou úlevu jsem nikdy nezažila.
Magdaléna (46): Chtěla jsem se zabít. Zachránil mě až zázračný medailon s anděly
Manžel si dodnes tu epizodu neumí vysvětlit
Sestřička ještě dodala, že hrála roli každá minuta. Ať už bych se dívala na film, nebo usnula, nemusela jsem nic zjistit ještě hodně dlouho. Teprve pozdě v noci bych se přesunula do ložnice, jak jsem to měla někdy ve zvyku, a to by byl teprve šok.
Když jsem o tom později s Pavlem mluvila, také si to nedokázal vysvětlit. Shodli jsme se, že jsme zkrátka silně propojení. "Já si jen opakoval, že to nemůžu udělat, abys mě našla mrtvého v posteli," přiznal mi.
Další příběhy ze života →
Natálie (19): Měla jsem výjimečně silné pouto se svým kocourkem. Když zahynul, stal se zázrak
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].