Sabina (40): Spousta mých kamarádek si ke svému příjmení přidává jméno manžela. Leckdy je to směšné
úsmívající se zralá žena v parku
Jednu dobu to byl velký hit, ale mimořádně často se s podobným jevem setkáváme i dnes. Řeč je o kombinaci příjmení rodného s příjmením po manželovi. Některé mohou být sice zajímavé, jiné naopak směšné až ošklivé. Sabina má za to, že používat by se mělo vždy jen jedno…
Svatba, velký den… Asi tak uvažovala každá holka, když nám bylo deset, dvanáct, patnáct. Ačkoliv jsme si už odmala hrály na samostatné a mužích nezávislé, stejně jsme tajně řešily, jak asi budeme jednoho dne vypadat jako nevěsty. Mnoha mým kamarádkám z dětství, včetně mě, se podobný osud vyplnil. Ano, dnes už můžeme říci, že jsme skoro všechny vdané. Přesto nás dělí jedna věc.
Johana (18): Na sociální síti mi začala bývalá spolužačka posílat divné zprávy. Pak mi došlo, že už je rok mrtvá
Spousta exspolužaček má dvě příjmení
Je jí forma příjmení. Nedávno jsem navštívila třídní sraz z základky a nestačila se divit. Na seznamu pozvaných byla nejen jména zpočátku neznámá, ale dokonce i velice legrační. Například Veselá-Nevrlá, Sýkora Zelená, Potůček Horčičková nebo Pytel-Nováková.
Zvlášť u posledního jména jsem vyprskla smíchy a nechápala, proč se mé nešťastné spolužačky raději nerozhodly pro jedno příjmení. To já se jmenovala od narození Novotná a příjmení si klidně nechala i po svatbě. Naši sice nechápali proč, že prý jsem zbytečně „moderní“, ale myslím, že pokud svědomitě pročetli jmenné klenoty z mého srazu, museli názor přehodnotit a usoudit, že proti některým kreativcům jsem vlastně čajíček.
Marta (28): Po žhavých nocích se spolužákem jsem plánovala společnou budoucnost. Místo toho přišlo nemilé překvapení
Jméno by mělo být vážné, nikoliv legrační
Můj manžel je člověk, na kterého nedám dopustit a velmi ho miluji. Přesto se mi jeho trošku legrační příjmení nikdy nelíbilo a domluvili jsme se, že si po svatbě necháme své původní příjmení. Žádný problém. Na druhé straně ale vůbec nekritizuji, když si žena příjmení tradičně převezme nebo jej od manžela přijme coby nepřechýlené. Proč ne?
Zvlášť pokud končí na „a“, bývají podobná řešení i zajímavá. Už ale nepochopím, proč si některé ženy vytváří nejen dvojpříjmení, ale ještě to vyvdané chtějí nepřechýlené. Je to sice každého věc, ale pokud pak vznikají varianty jako např. Hana Komár-Bzučivá, je to spíše legrační a podle mě se každý napřed pousměje či ušklíbne a pak až začne onu ženu brát vážně…
Marie (55): Neměla jsem doprovod na dceřinu svatbu, tak jsem si najala společníka
S mým názorem souzní jen jedna kamarádka
Paradoxně jediná žena, která můj názor sdílí, je bývalá spolužačka ze střední Jana, která má uzavřené partnerství se ženou a rozhodla se pro její rodné příjmení. Mařenka je totiž starší a tím, že dříve bývala sama provdaná za muže, zůstalo jí jeho příjmení i po ovdovění.
Jana ovšem nechtěla oklikou přijímat jméno chlapa, a tak se obě dohodly, že využijí Mařenčino rodné příjmení. Potíž byla vyřešena a dnes mají příjmení shodné. Vím, že to, jak se kdo jmenuje, je každého věc. Přesto si myslím, že některé variace jsou zbytečné a podle mého názoru okolí jen utvrzují v různých iluzích. Například v myšlence, že ona žena bude zřejmě nerozhodná, když ani neví, které příjmení upřednostnit.
Další příběhy ze života →
Miriam (33): Tchyně mi zkazila můj velký den. Na svatbě se dopustila přešlapu, který se jen tak nevidí
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].