Je čas veřejně ukazovat nástupní mzdy zaměstnanců, žádají ministerstva

Další povinnost pro zaměstnavatele, měli by povinně v inzerátech ukazovat nástupní mzdy.

Další novela zákoníku práce čelí kritice institucí či dalších resortů, tentokrát však i za to, co v ní není. Některá ministerstva tak požadují, aby se už do nynější novely zavedla povinnost zveřejňovat v inzerci nástupní mzdy zaměstnanců. Stejně tak chtějí explicitně zneplatnit mlčenlivost nad výší příjmů. Jedním z důvodů je to, že si o to sama vláda Petra Fialy (ODS) řekla. V tzv. akčním plánu rovného odměňování žen a mužů si totiž stanovila mezi prvními cíli zvýšit transparentnost odměňování zaměstnanců.

Jde tak o dílčí část řady změn, mezi nimiž vzbudila v minulém roce kontroverzi i do budoucna chystaná změna na právo zaměstnanců vědět, kolik berou na obdobné pozici kolegové. „Rozdíl v průměrných mzdách žen a mužů v EU činí 13 procent v neprospěch žen. České ženy v roce 2021 vydělávaly v průměru o 6 500 Kč méně než muži. Výzkumy ukazují, že část tohoto rozdílu tvoří mzdová diskriminace, kdy ženy jsou za práci stejné hodnoty odměňovány hůře než muži. Směrnice na to reaguje a posiluje vymahatelnost práva na rovnou odměnu,“ píše se ve vládním akčním plánu, který vznikal v souladu s evropskou směrnicí, která byla schválena v rámci českého předsednictví Radě EU a která si klade za cíl narovnat rozdíly v odměňování mužů a žen.

Akční plán pak konkrétněji uvádí, že možných způsobů zveřejňování mzdy v inzerátech je hned několik. „Může se jednat o minimální mzdu, mzdový či platový interval, základní plat či mzdu apod. Tato povinnost například platí na Slovensku, v Rakousku či v Anglii,“ uvádí vládní plán.

V připomínkách k nynější novele zákoníku práce se tak objevil požadavek, aby se už do nynější úpravy nová povinnost zanesla. „Zakotvení povinnosti zveřejňovat nástupní mzdu v inzerci může nejen ženám, ale i pracovníkům, kteří setrvávají delší dobu na stejné pozici a jsou často odměňování hůře než jejich noví kolegové, jejich situaci usnadnit,“ píše v připomínkách ministerstvo vnitra. Stejnou připomínku pak uplatnilo i ministerstvo školství. „Požadujeme do předkládaného návrhu vhodně doplnit povinnost zaměstnavatele zveřejňovat výši nástupní mzdy (nebo její rozpětí) v inzerci,“ stojí v připomínkách dalšího ministerstva.

Podle resortů pomůže nová povinnost napravit nerovnosti v odměňování bezprostředně po přijetí do zaměstnání. Zlepšit nerovnosti v odměňování má pak i explicitní stanovení nicotnosti tzv. doložky mlčenlivosti, která zaměstnance zavazuje k mlčení o mzdě. „Ačkoli je ujednání o mlčenlivosti o výši přijmu již dnes považováno za nicotné, z doporučení veřejného ochránce práv pro orgány inspekce práce vyplývá, že celých 75 % zaměstnavatelů mlčenlivost o mzdách vyžaduje nebo se (mylně) domnívá, že se na jejich zaměstnance vztahuje,“ dodává ministerstvo vnitra.

„Zakotvení nicotnosti doložek mlčenlivosti může účinně přispět k nápravě nerovností v odměňování bezprostředně po svém přijetí. Umožní totiž pracovníkům získat více informací o odměňování na pozicích obdobných té jejich a napomůže odbourat české klima, v němž spolu lidé informace o výši příjmu často nesdílí. V konečném důsledku tak umožní obětem platové diskriminace, kterými jsou zejména ženy, aby se dozvěděly, že jsou nerovně odměňovány, mohly na tuto věc upozornit a dále ji řešit,“ argumentuje resort.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) na jaře oznámil, že se na letošek plánovaný návrh změn na podporu rovného odměňování mužů a žen odkládá. Resort by to podle něj v současné novelizaci nestihl. Opatření vycházející ze zmiňované směrnice i podle ministerstev vyžadují legislativně a technicky složitější úkony, trvají však na tom, že samotná povinnost v případě inzerce či explicitní zneplatnění doložky mlčenlivosti lze provést bez dalších nákladů pro rozpočet jen jednoduchou úpravou.

Podle směrnice je za dlouhodobým udržováním propasti ve výdělcích mužů a žen netransparentnost a jsou „zapotřebí závazná opatření“. Uchazeči by měli dostat informace o počáteční odměně a jejím rozsahu před přijímacím pohovorem a uzavřením pracovní smlouvy, a to třeba v inzerátu na volné místo. Zaměstnavatelé by se nesměli ptát, kolik člověk na předchozím místě vydělával. Měli by zpřístupnit také kritéria pro přidávání. Odměna se má stanovit podle objektivních hledisek, a to podle vzdělání, kvalifikace, odborné přípravy, úsilí, dovedností, odpovědnosti a pracovních podmínek. Pracovníci by měli mít možnost získat v podniku údaje o průměrné částce za stejnou práci podle pohlaví.

Podobné kroky obsahuje i zmiňovaný český plán kroků na podporu rovného odměňování na roky 2023 až 2026, který vláda Petra Fialy schválila předloni před Vánocemi. Počítá s novelou zákoníku práce, podle níž by zaměstnavatelé museli v inzerátech na pracovní pozice uvádět i výdělek a která by zrušila doložky o mlčenlivosti o mzdě či platu. Sledovala by se také statistika. Záměr vyvolal už dřív kritiku zaměstnavatelů, postavili se proti. Stěžovali si i na administrativu. Odbory naopak záměr vítaly. Uváděly, že pokud zaměstnavatelé odměňují férově, nemělo by jim zveřejňování částek vadit. Za nepřijetí směrnice či zpoždění hrozí Česku pokuty od EU.