Tusk oznámil evropské financování obrany na východě. Scholz mu ale řekl rozhodně NE

Návrh se však setkal s nesouhlasem německého kancléře Olafa Scholze.

"Jen Tusk může dvakrát lhát ve stejné věci." Polsko a pobaltské země vznesly na summitu EU požadavek týkající se financování stavby vojenských opevnění a protivzdušné obrany u hranice s Běloruskem a Ruskem ze strany EU. Polský premiér Donald Tusk po summitu tento týden ujistil, že existuje souhlas lídrů EU se spolufinancováním projektu Východní štít. Přitom ale německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung přišel v pátek s tím, že to není pravda, že naopak kancléř Olaf Scholz s podporou francouzského prezidenta Emmanuala Macrona nápad kategoricky vyloučili, což právě Tuska a představitele Pobaltí rozlítilo. Podle FAZ jedinou naději nyní představuje pro Polsko a Pobaltí Ursula von der Leyenová, která je dluhovému financování obrany východní evropské hranice údajně nakloněna.

Polsko a pobaltské země požadovaly na summitu EU, aby unie spolufinancovala obranný projekt Východní štít na východní hranici členských států. Podle slov polského předsedy vlády Tuska měli lídři EU s návrhem souhlasit. Podařilo se nám dosáhnout shody na nejdůležitějších věcech, nominace lidí do nejvyšších funkcí v EU a financování východoevropských obranných projektů, prohlásil polský premiér na tiskové konferenci v pátek v Bruselu. Jak uvádí polský server OKO.press, jiné delegace, které se účastnily jednání, považují toto prohlášení za vážnou dezinterpretaci závěrů summitu. Polská média si nyní všímají, že došlo k roztržce s Němci a Francouzi, o které se Tusk vůbec nezmínil. Na summitu EU se podle deníku FAZ německý kancléř Olaf Scholz totiž rázně postavil proti společným nákupům zbraní a stavbě vojenského opevnění na východních hranicích. Kancléře podpořil prezident Francie Emmanuel Macron.

"Z mého čtení závěrů se nezdá, že by existovala nějaká dohoda o financování projektu [polsko-baltské] hranice nebo projektu protivzdušné obrany [stavební projekt] z evropských zdrojů,“ uvedl tiskový mluvčí jedné z (nejmenovaných) největších zemí v Evropské radě.

Zdroj dodal, že závěry summitu hovoří o „posílení technologické a průmyslové základny obranného sektoru a řešení kritických kapacitních mezer, tedy investic do průmyslu, nikoli do konkrétního obranného systému nebo vojenského projektu“. Obdobně je formulována obranná část strategické agendy na léta 2024-2029. "Strategická agenda v podstatě říká, že 'vítáme všechny obranné iniciativy'. To znamená, že členské státy mohou realizovat národní projekty, jaké chtějí, ale neznamená to, že na ně jsou finance EU." .

Polský premiér a další předsedové vlády včetně Řecka, Estonska a Dánska měli na vznesený nesouhlas Berlína a Paříže reagovat rozhořčeně. Podle deníku FAZ tím Německo uráží Poláky, Balty a další. Jejich naděje nyní spočívají na Ursule von der Leyenové, která údajně dluhové financování projektu podporuje.

"Jen Tusk může dvakrát lhát ve stejné věci. Nejprve uvedl, že program posílení hranic, jehož realizace začala za vlády Práva a spravedlnosti, byl jeho nápad. Poté oznámil, že na jeho realizaci zařídil financování EU. Obě lži byly rychle odhaleny. Nejvyšší stupeň mythomanie,“ komentoval na platformě X Tuska bývalý ministr obrany a nyní předseda poslaneckého opozičního klubu PiS Mariusz Błaszczak.