Macron byl ponížen a Francie má na kahánku, hodnotí analytici. Zbývá poslední plán na zvrat

Francouzský prezident Emmanuel Macron

Francouzi mají za sebou první kolo předčasných parlamentních voleb, které vyhlásil prezident Emmanuel Macron po neúspěchu v eurovolbách. A zdá se, že nynější hlava státu si se svou centristickou koalicí jde pro další porážku. První část volebního klání totiž ovládla krajně pravicové Národní sdružení s novým šéfem Jordanem Bardellou, kterého nedávno pustila k vedení Marine Le Penová, a hned za tímto subjektem skončila radikální levice. Macronovi se tak může zbortit jeho moc a síla. Vše pro něj ale ještě není ztraceno. S levicí má totiž plán.

„Macron byl ponížen. Druhá největší evropská ekonomika čelí nestabilitě,“ uvedl portál Politico poté, co vyšly najevo výsledky prvního kola voleb ve Francii. Britská stanice BBC pro změnu psala o tom, že Francouzi se už nestydí volit kontroverzní Národní sdružení. S velmi drsným a komentativním titulkem přišel německý magazín Der Spiegel: „Francie má na kahánku“.

ČTĚTE TAKÉ: Napětí ve Francii. Macron mluví o občanské válce, sousedé se rasisticky posílají „do boudy“

Macronův blok nazvaný Ensemble, tedy v češtině „Spolu“, získal jen 22 procent hlasů. Triumf slaví lepenovci, či dnes spíše bardellovci. Dlouholetá lídryně Národního sdružení Marine Le Penová, která partaj ještě jako Národní frontu převzala po svém otci Jeanu-Marie Le Penovi, nedávno skončila jako její šéfka a předala otěže právě teprve 28letému Bardellovi. Ten okamžitě dotáhl stranu a její spojence k vítězství, alespoň tedy prozatím.

Průšvih pro Macrona navíc je, že se mezi jeho Spolu a Národní sdružení dostalo ještě radikálně levicové uskupení Nová lidová fronta s 28 procenty. Koalice sdružuje partaje jako třeba Nepoddajná Francie neúspěšného prezidentského kandidáta Jeana-Luca Mélenchona, ale také socialisty se zelenými a dokonce i komunisty. Zajímavostí je, že v barvách uskupení kandiduje i Macronův předchůdce na postu prezidenta François Hollande.

Zcela prohráno Macron ještě nemá. Stále doufá, že ve druhém kole nadcházející neděli odvrátí jasný triumf krajní pravice. Premiér Gabriel Attal, Macronův člověk, vyzval Francouze, aby rozhodně nehlasovali pro Národní sdružení. „Sázka je jasná: zabránit tomu, aby Národní sdružení získalo absolutní většinu,“ prohlásil za svůj cíl voleb nynější francouzský premiér.

Nyní se navíc rodí zajímavý plán, jak zabránit vítězství lepenovců. Attal totiž vyzval k odstoupení své kandidáty v místech, kde skončili až na třetím místě, a podpořili soupeře Národního sdružení.

Tato taktika může Macronovi a spol. vyjít. Stejnou rétoriku jako Attal totiž zvolil i zmiňovaný Mélenchon. „V případě, že (kandidát Národního sdružení) skončí na prvním místě, zatímco my jsme byli až třetí, stáhneme svou kandidaturu,“ nechal se slyšet krajně levicový politik.

Dojde na patovou situaci?

Francouzské parlamentní volby probíhají v celkem 577 okrscích. V každém z nich získá mandát tamní vítěz. Může jej obdržet už po prvním kole, pokud získá více než 50 procent hlasů. Do druhého kola nepostupuje pouze první dvojice, ale všichni kandidáti, kteří získali více než 12,5 procenta hlasů.

Konečné rozdělení křesel tak stále není jasné. Volby, které přišly krátce po vítězství Národního sdružení v klání do Evropského parlamentu, ale ukázaly hned několik věcí.

Francouzi se ve velkém zmobilizovali, protože k volebním urnám přišlo skoro 67 procent z voličů. Jen pro srovnání, před dvěma lety v řádných parlamentních volbách přišlo volit jen 47,5 procenta oprávněných občanů.

Navzdory tomu, že by si kus moci ve Francii, která má poloprezidentský systém, mohla ukrojit krajní pravice či radikální levice, se navíc zdá, že investoři zůstávají v klidu. Deník The New York Times informuje, že francouzská ekonomika nezažila v pondělí žádný propad. Odhaduje, že nejpravděpodobnějším vyústěním situace bude volební pat, kdy nikdo nezíská absolutní většinu.