Světu hrozí „vlhká žárovka.“ Horko nad 35 °C v kombinaci s vysokou vlhkostí nepřežijete

Nejteplejší místo na Zemi nemusí být nejnebezpečnější. | Největším ohrožením života se stane kombinace tepla a vlhkosti. | Asie se nebezpečně přiblížila kritické hodnotě 35 °C.

Světu hrozí „vlhká žárovka.“ Horko nad 35 °C v kombinaci s vysokou vlhkostí nepřežijete

Země čelí v posledních dekádách stále silnějším vlnám veder, přičemž k premiantům patří zejména jižní Asie. Z jarních rekordních extrémů v Indii, jako byl ten v roce 2022 (PDF), se už stala v podstatě norma. Letošní vlna se oproti těm předchozím už ani nedostala na titulní strany světových médií.

Teploty na mnoha místech atakovaly hladiny vysoko přes čtyřicet stupňů Celsia a klimatologové se už nějaký čas shodují, že je celý region až třicetkrát náchylnější k extrémním projevům počasí než dříve.

Ale vždyť na 40 °C se rozpálí kdejaký panelák

Jistě, takových 45 °C není zrovna ideální pro procházku v péřové bundě, ale na podobné teploty se přece rozpálí i kdejaký český balkon uprostřed panelové džungle městských tepelných ostrovů. Nově se na ně můžete podívat třeba v aplikaci Windy, i když z tuzemských metropolí je zatím na seznamu pouze Praha.

Ostatně, když se podívám na údaje z vlastní venkovní meteostanice v pátém patře – tedy bez patřičného ochlazování pomocí evapotranspirace kdesi dole v parku –, předposlední červnový den zaznamenala dobrých 41 °C.

A to přesto, že je čidlo schované v radiačním štítu a ten je předsazený ve volném prostoru nad zábradlím balkonu, abych co nejvíce omezil vliv rozžhavené budovy.

Ani 56 °C nemusí být smrtící

Rekord nejteplejšího místa na Zemi drží už déle než sto let turistický resort Oasis at Death Valley. V červenci roku 1913 tam zaznamenali teplotu vzduchu 56,7 °C ve stínu. Přestože se dodnes vedou spory o kvalitě tehdejšího měření, údolí Smrti dostálo svému jménu o půl století později, když zde meteorologové pomocí družicového snímaní naměřili úctyhodných 93,9 °C na sluncem rozpáleném štěrku.

Proč tedy klimatologové zděšeně hledí směrem k Indii, když se ve východní Kalifornii člověku s trochou štěstí roztaví i podrážka tenisek? Nárazově vysoké teploty v USA jsou totiž sice nesporně smrtící, ale dokud máte po ruce láhev s vodou, náš organismus to vydrží.

V Death Valley je naštěstí sucho

Když jsem koncem června 2022 vypravil do Las Vegas na konferenci Re:MARS, na slavném Stripu s jeho ikonickými hotely a kasiny bylo nakonec příjemnější klima než uprostřed dusného léta v Česku.

Las Vegas se totiž nachází uprostřed suché pouště, a tak bylo ve vzduchu poměrně málo vlhkosti. Když jsem vylezl z klimatizovaného konferenčního hotelu do tehdejší 42stupňové výhně (a to prosím byla teplota ve stínu!), neopřela se do mě ta smrtící dusná deka, kterou zažije každý turista, který v létě vyrazí třeba do Thajska.

Pokud je tedy vzduch sice velmi horký, ale relativně sušší, člověk jej snáší mnohem lépe než výrazně nižší teploty v prostředí s relativní vlhkostí vzduchu nad 60 %. Pomáhá nám jedna skvělá evoluční výhoda, která leckomu zachrání život:

Ekrinní žlázy a vodnaté výměšky

U mnoha savců došlo kdysi dávno ke zvláštní genetické mutaci, která jim dala v přírodě unikátní výhodu. Jejich kůži totiž postupně prorostly ekrinní žlázy, ze kterých při zvýšené teplotě začal vytékat výměšek složený z vody, močoviny, soli a stopových prvků nejrůznějších minerálů.

Tekutina, která tímto způsobem obalí celého člověka, se pak ve vysoké teplotě postupně odpařuje. Voda potřebuje k přeměně v plynné skupenství hromadu energie, kterou dodá nejen rozpálené slunce, ale i naše tělo a pokožka ve formě tepla. Díky odpařování potu se tedy ochladíme klidně i o několik stupňů Celsia a neupadneme do horečnatých mdlob.

Člověk je v pocení naprostý přeborník, což bohužel i v roce 2024 potvrdí každá letní jízda přecpanou soupravou MHD, přinejmenším v Česku. Jakmile se totiž do zbraně proti přehřátí pustí hladové bakterie, stane se z kdejaké propocené košile biologická zbraň hromadného ničení.

Údolí smrti je příjemnější než Indie

Díky schopnosti potit se člověk přežije i tam, kde by jiní přečkali den leda tak v temné skalní průrvě. Proto jsme mohli vybudovat celé civilizace v naprosto nehostinných zeměpisných šířkách včetně Indie a Las Vegas.

Má to ale háček. Rozpálený východ Kalifornie a Nevada mohou být paradoxně příjemnější než o pár stupňů chladnější Indie. Abychom se totiž mohli ochlazovat pocením, musí se voda někam odpařovat.

V Death Valley je to snadné, panuje tam extrémní sucho. Jenže v Indii šplhá relativní vlhkost během teplých dnů až ke 100 %. V ten okamžik se člověk přestává efektivně ochlazovat pocením, protože pot se nemá kam odpařovat.

Tělo se začíná se přehřívat a dostává se do spirály, na jejímž konci je smrt. Je to vlastně to stejné, jako byste se ocitli v sauně. Tělo se v ní neustále potí, protože se nedokáže ochladit (vzduch v sauně je už zpravidla nasycený vodou). Krátkodobě to působí blahodárně, nicméně pokud budete v sauně déle než je zdrávo, zkolabujete.

A teď si představte, že taková sauna nastane na ulici, jste oblečení a někam pospícháte. Nemůžete se svléct do naha a odpočívat ve stínu nejbližšího fíkovníku. Kolaps netrénovaného organismu se pak dostaví o to dříve.

Wet-bulb, tedy psychrometr

Abychom zjistili, kdy přesně vytvoří kombinace teploty a vlhkosti vzduchu životu nebezpečný koktejl, vynalezli jsme wet-bulb temperature (t_wb). Správný termín v češtině zní teplota mokrého/vlhkého teploměru (t_m, t_v) a měříme jej pomocí psychrometru.

Upravený teploměr v tomto případě neměří pouze teplotu okolního vzduchu, ale zároveň teplotu, při které dochází k odpařování vody z namočené punčošky, kterou je teploměr obalený. Je to hezky vidět na fotografii výše.

Zařízení naměří při relativní vlhkosti vzduchu menší než 100 % vždy výrazně nižší teplotu okolí. Odpařováním vody se totiž jeho jádro ochladí stejným způsobem jako lidské tělo pocením.

Vlhkých 35 °C nepřežijete

Zapamatujte si jednu hodnotu: 35 °C je hraniční teplota mokrého teploměru, kterou ještě zdravý člověk dokáže přežít. Jakmile se na nejbližším psychrometru objeví podobná cifra, utečte do nejbližšího mrazáku, nebo v něm brzy sami skončíte na poněkud delší dobu.

Výstupy starších klimatických modelů předvídaly, že s takovými hraničními teplotami se začneme ve vybraných částech světa setkávat nejdříve až někdy v druhé polovině 21. století a problém se bude v Asii týkat spíše těch, kteří jsou dnes teprve v porodnici. To samé však původně platilo i o extrémních vlnách veder (nejen) v Indii v posledních letech. Je tedy možné, že se objeví mnohem dříve.

Tip: Podívejte se na studii, která posuzuje výskyt oblastí s teplotou mokrého teploměru nad 35 °C s ohledem na postupné oteplování planety.

Indie pravidelně dosahuje hodnot přes 30 °C

Teplotu psychrometru/wet-bulbu přepočítává mnoho meteorologických webových služeb. Zatímco v našich zeměpisných šířkách poskočí na vyšší hodnotu jen velmi zřídka a není to bezprostřední riziko, ve zmíněné Indii to začíná být docela běžný jev.

Stačí se podívat třeba na mapu Windy nebo do webové aplikace Meteologix, která nabízí i přístup k archivním hodnotám.

Největší přírodní zabiják?

Co s tím? To nikdo neví. Oblasti světa s extrémními teplotami mokrého teploměru mají jedno společné specifikum. Jsou to v podstatě samé rozvojové země s ohromným počtem obyvatel, což jen dále zesiluje už tak palčivý problém.

Podle odhadů by se tak mohl stát fenomén wet-bulbu největším přírodním zabijákem, který překoná všechny ostatní hrozby už tolik zkoušeného regionu. Regionu, kde podle studie z roku 2021 zaznamenali více než 3,3 miliardy člověkodnů s extrémně vysokou teplotou mokrého teploměru (ekvivalent 3,3 miliardy lidí, kteří by se potýkali s takto vysokou teplotou během jediného dne).

Přečtěte si také: